Česko chce registrovat občany kvůli vojenské službě

Vláda České republiky plánuje vytvoření registru občanů, kteří by mohli být povoláni ke službě v armádě. V reakci na rostoucí obavy z konfliktu na Ukrajině a hrozeb organizace Islámský stát to oznámil premiér Bohuslav Sobotka. Podle premiéra se však rozhodně nejedná o znovuzavedení povinné vojenské služby. Muži a ženy by podle návrhu museli po dovršení 18 let projít lékařskými testy, aby se zjistilo, kdo z nich by byl schopen zapojit se v případě potřeby do činnosti armády. Každý rok by se lékařské vyšetření týkalo asi 100 tisíc lidí.

„Pokud bude naše země v budoucnu ohrožena, tak už pro tento krok bude pozdě,“ upozornil premiér na úskalí, které by hrozilo v případě neschválení novely zákona. Pokud návrh schválí obě komory parlamentu a podepíše jej prezident, novela začne platit od roku 2017.

Kam dál?
Ze strachu z Ruska ve východní Evropě podstupují vojenský výcvik i civilisté (7.4. 2015)

Zdroj: Reuters (USA), World Bulletin (Turecko)

---

Sofie schválila umístění alianční jednotky pro komunikaci v Bulharsku

Bulharský parlament ratifikoval dohodu o rozmístění systému Severoatlantické aliance pro komunikaci nedaleko bulharského města Gorna Malina. Vznik komunikačního praporu NATO podpořila většina bulharských poslanců. Schválení však předcházela velmi živá debata mezi vládnoucí stranou a opozičními nacionalisty, podle kterých bude centrum v budoucnu použito pro koordinaci vojenské akce na území Ukrajiny. Podle vlády se však jedná o pouhou část informační infrastruktury NATO, která zahrnuje počítačovou techniku a vysílače a nikoli vojenské vybavení.

Vojenský výbor NATO a Severoatlantická rada rozhodly o umístění komunikačního modulu v Bulharsku již v roce 2009.

Kam dál?
Bulharské COE krizového managementu získalo akreditaci NATO (3.4. 2015)

Zdroj: Novinite (Bulharsko)

---

Vojenská cvičení Kremlu pokračují, Rusko cvičí na východě i v Podněstří

Rusko zmobilizovalo na třicet svých bojových letounů kvůli cvičení v Přímořském kraji na dálném východě země. Cvičení se účastní moderní ruské stíhačky Su-35 a také Su-27 a MiG-31. Roli nepřítele na sebe během simulace zachycení nepřátelského letounu a útoku na něj vzaly letouny Su-25. Současně Rusko zahájilo cvičení v moldavském Podněstří – území, na kterém je od roku 1992 přítomna ruská armáda. Vojáci zde cvičili použití více než třiceti druhů vojenského vybavení a zbraní.

Kam dál?
Finsko: Vojenská cvičení na finské hranici s Ruskem nejsou dobrý nápad (8.4. 2015)
Rusko pohrozilo jadernými zbraněmi kvůli Krymu a Pobaltí (3.4. 2015)

Zdroj: International Business Times (USA)

---

USA vyzvou Kanadu, aby vyměnila protiraketové senzory v Arktidě

Americká armáda plánuje požádat kanadskou vládu, aby zmodernizovala protiraketové senzory rozmístěné v arktické oblasti. Díky jejich modernizaci by se zlepšila detekce nejrůznějších typů raket, uvedl velitel amerického Severního velitelství admirál William Gortney. Upgrade by se měl týkat Kanadsko-amerického severního systému varování a také tzv. DEW Line.

Podle Gortneyho by systém do deseti let zastaral, a proto by bylo žádoucí využít novou technologii, která by byla schopna zachytit například i rakety krátkého doletu. Kanada k věci uvedla, že spolupráce v oblasti protiraketové obrany probíhá, nicméně nyní počká na zprávu svého obranného výboru.

Kam dál?
Plány na protiraketový štít v Evropě platí navzdory dohodě s Teheránem (7.4. 2015)
Čína potvrdila prodej protiraketového systému Turecku (20.3. 2015)

Zdroj: RT (Rusko)

---

USA utužují vztahy s Japonskem

Americký ministr obrany Ash Carter a jeho japonský protějšek Gen Nakatani potvrdili utužení vztahů obou zemí v několika oblastech. Japonsko potvrdilo, že zajistí přesunutí americké základny na Okinawě. Proti tomu v minulosti obyvatelé ostrova protestovali, nicméně tento krok je velmi důležitý pro zvyšující se americkou přítomnost v Asii. Oba ministři se také ujistili, že obě země budou bránit případné snaze změnit status quo ve Východočínském moři použitím síly. Nové směrnice také implicitně vyjadřují americkou podporu japonské rezoluci, která Tokiu dovoluje změnit japonskou ústavu tak, aby se země mohla zapojit do systému kolektivní obrany, pokud to situace bude vyžadovat.

Aktualizace 18 let staré směrnice je prioritou obou spojenců v době, kdy roste strach z jaderného arzenálu Severní Koreje, čínského úsilí stát se velmocí a “mírovým“ regionálním hegemonem a také kvůli výrazným ekonomickým, obchodním, technologickým a strategickým změnám v regionu, které proběhly za posledních dvacet let.

Kam dál?
Tokio schválilo rekordní obranný rozpočet (15.1. 2015)
Tokio, Soul a Washington budou sdílet citlivé informace o Severní Koreji (29.12. 2014)

Zdroj: Defense News (USA)