Provizorní „předvoj“ sil velmi rychlé reakce NATO již funguje

Expediční síly Severoatlantické aliance, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů NATO, již fungují. Aliance však podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nadále připravuje permanentní „předvoj“ rychlých sil NATO. Ten dočasný tvoří Německo, Norsko, Nizozemsko a někteří další členové, informoval Stoltenberg. V případě potřeby by tak Aliance již nyní mohla mít k dispozici několik tisíc vojáků v rozmezí několika málo dní.

Šéf NATO dále uvedl, že je příliš brzy na to odhadovat, kdy budou stálé síly velmi rychlé reakce k dispozici nebo jak budou financovány. Pravděpodobně za ně z části zaplatí jednotliví členové, kteří pro nové expediční síly poskytnou své vojáky, a z části bude financovaná ze společného aliančního rozpočtu.

Kam dál?
Nové hrotové síly NATO se začnou formovat příští rok (3.12. 2014)
Polsko poskytne tanky pro nové síly velmi rychlé reakce NATO (5.12. 2014)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Bitva v kyberprostoru: NATO chce pomoci Západu vyhrát informační válku s Moskvou

Západní vlády se začínají obávat, že by ruskojazyčná média napojená na Kreml mohla rozpoutat nepokoje v ruských komunitách v jejich zemích. „Především se to týká rozšiřování ruských médií do zahraničí a následné udržování rusky mluvících komunit pod politickým deštníkem, aby bylo možné podle potřeby kdykoli aktivovat nálady v těchto společnostech,“ tvrdí Elina Lange-Ionatamishvili z aliančního Centra výjimečnosti pro strategickou komunikaci (StratCom COE). To začalo fungovat minulý rok v lotyšské Rize.

Podobné obavy jsou nejaktuálnější v zemích, kde žijí velké menšiny rusky mluvících obyvatel. Dobrým příkladem je právě Lotyšsko, kde ruštinu ovládá více než třetina lidí. „V současnosti by se dalo říci, že informační válka je důležitější než klasické vojenské operace,“ myslí si bývalý americký diplomat Matthew Bryza, který v současnosti pracuje v estonském Mezinárodním centru pro obranná studia. „Pokud se někdo rozhodne použít sílu, tak vás to může stát život. Ale z hlediska celkové strategie je skutečným bitevním polem informační kyberprostor.“

Naštěstí se zdá, že se vlády začínají probouzet a chtějí na tyto nové hrozby reagovat. StratCom v Rize je prvním projektem NATO, který se věnuje informační válce. Současně několik evropských států zvažuje možnost vytvoření vlastní ruskojazyčné televize. Iniciativy, které by reagovaly na ruskou propagandu, by však bylo potřeba sjednotit pod hlavičku NATO.

Kam dál?
NATO testuje digitální svaly pro obranu před kyberútoky (20.11. 2014)

Zdroj: The Independent (Velká Británie)

---

Kurdy by mohli vycvičit švédští vojáci

Švédská vláda zvažuje vyslání vojenských instruktorů do Kurdistánu, kde by vycvičili místní vojáky pro boj proti Islámskému státu. Pokud tento plán dostane v Riksdagu (švédském parlamentu) zelenou, tak se Švédové vypraví do Erbílu, oznámila švédská ministryně zahraničí Margot Wallstrom.

„Byl by to důležitý příspěvek, který by ukázal, že se Švédsko chce podílet na vypořádání se s touto složitou hrozbou.“ Potenciální mise švédských vojáků by však neznamenala jejich přímé zapojení do bojů. Kurdský ministr zahraničí Falah Mustafa při své návštěvě Švédska uvedl, že se do řad Pešmergů dobrovolně přidalo již mnoho švédských občanů. Podle něj Kurdové od Evropanů potřebují nejen vojenskou podporu, ale i podporu morální.

Ve Švédsku se nachází jedna z největších komunit kurdské diaspory (žije zde asi sto tisíc Kurdů), a také proto je země pod velkým tlakem, aby zvýšila svou podporu kurdským vojákům v boji proti IS. Švédsko se zároveň stejně jako další evropské státy obává návratu svých občanů, kteří se zapojili do džihádu v Sýrii a Iráku. Švédské úřady odhadují, že do řad IS vstoupilo na 150 Švédů, z nichž 23 již zemřelo.

Kam dál?
Koalice o víkendu útočila na pozice IS, Bundestag rozhodne o pomoci Kurdům (12.1. 2015)
Česko posílá Kurdům 5 tisíc protitankových střel (20.12. 2014)

Zdroj: Rudaw (Kurdistán/Irák)

---

Tokio schválilo rekordní obranný rozpočet

Vláda japonského premiéra Šinzó Abeho schválila rekordní obranný rozpočet ve výši 42 miliard dolarů (4,98 bilion jenů). Japonsko tak navýšilo výdaje na obranu již třetí rok za sebou – tentokrát o 2,8 %. Tokio hodlá peníze investovat do letadel, námořních plavidel a prostředků pro střežení a obranu japonského pobřeží sousedícího s Čínou. „Situace v sousedství Japonska se mění,“ uvedl japonský ministr obrany Gen Nakatani. „Úroveň výdajů na obranu reflektuje částku nezbytnou pro obranu japonského vzdušného prostoru, rozsáhlých vod naší exkluzivní ekonomické zóny a pevniny stejně jako ochranu životů a majetku našich občanů.“

Rozhodnutí zvýšit japonský obranný rozpočet okomentovala také Čína. Podle čínského ministerstva zahraničí japonský návrh ukazuje ochotu Japonska k „podpoře míru a stability v regionu“.

Vyšší obranný rozpočet pomůže Japonsku při koupi výsadkového konvertoplánu Osprey, pozorovacích dronů Global Hawk, neviditelných bojových letounů F-35, strážního letoun P-1 nebo ponorky třídy Soryu.

Zdroj: The Globe and Mail (Kanada), The Diplomat (Japonsko)

---

Zvyšte obranné výdaje, vyzval Německo šéf NATO

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg během své poslední návštěvy Berlína naléhal na Německo, aby zvýšilo své obranné výdaje. Země by se podle něj měla více chovat jako lídr vzhledem ke své silné ekonomice a vlivu v mezinárodním prostředí.

„Německo je klíčová země Evropy, má nejsilnější ekonomiku v Evropě a vede Evropu v nejrůznějších oblastech,“ uvedl Stoltenberg po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkel. Německo v současnosti vydává na obranu necelé 1,3 procenta svého HDP. Všichni členové NATO by přitom měli do obrany investovat 2 procenta HDP.

Kam dál?
Německo prodlužuje působení v misi NATO v Turecku (8.1. 2015)
HRW vyzývá Německo k tlaku na Ukrajinu kvůli civilním obětem (7.1. 2015)
Německo se chystá cvičit Kurdy v Iráku (18.12. 2014)

Zdroj: Daily Mail (Velká Británie)