Komorowski: NATO potřebuje novou strategii

Severoatlantická aliance potřebuje novou dlouhodobou strategii, tvrdí polský prezident Bronislaw Komorowski. Fenomén východní krize podle něj přetrvá a Aliance by se konfliktu měla přizpůsobit vyvinutím nové strategické koncepce. Nejvyšší důležitost přikládá Komorowski zvýšení síly a soudržnosti Severoatlantické Aliance. Správný čas pro přípravu takové strategie podle něj nastane během summitu NATO v roce 2016 ve Varšavě. Hotová strategická koncepce by pak mohla být schválena o dva roky později.

Agresory by chtěl prezident odradit například přítomností sil NATO v okrajových státech Aliance. Tato slova pronesl Komorowski poté, co polský ministr obrany Tomasz Siemoniak potvrdil plán na posílení armády ve východním Polsku.

Kam dál?
Polsko plánuje přesunout svou armádu ze západu země na východ (30.10. 2014)
Sikorski: Putin Polsku nenabídnul Ukrajinu na jednání v Moskvě, ale na summitu NATO v Bukurešti (22.10. 2014)

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)

---

První linie NATO ve válce s kyberteroristy

Ve válce na život a na smrt se nachází Severoatlantická aliance s útočníky ohrožujícími její klíčové servery a systémy. Čelní představitel služby kybernetické bezpečnosti NATO Ian West popisuje široký rozsah hrozeb, který sahá od malwaru až po organizovaný zločin a státem podporované útoky. Jeho tým s 200 členy pokrývá operace asi 100 000 lidí v 34 sítích NATO.

„Naše detekční systémy objeví asi 200 milionů podezřelých událostí denně, přičemž pouze zlomek z nich je vážným útokem na počítače Aliance,“ uvádí West, jehož tým řeší asi 3 600 pokusů o narušení sítí za rok, přičemž úkol ochránců je podobný hledání jehly v kupce sena. Kyberterorismus je v současnosti brán stejně vážně jako útok konvenčními vojenskými prostředky.

Kam dál?
Ruští hackeři využívají chybu ve Windows ke kyberšpionáži proti NATO a Ukrajině (14.10. 2014)
NATO se chystá podepsat závazek společné obrany proti kyberútoku (2.9. 2014)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Nový šéf NATO mluví o výzvách pro Alianci

Svou hlavní odpovědnost vidí nový generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v udržení bezpečnosti ve středu zájmu členských států. Tvrdí však, že i v čase úsporných opatření to byli právě spojenci, kdo přišel s rozhodnutím přislíbit zvýšení výdajů na bezpečnost. Z tohoto důvodu je nutné lidem připomínat chování Ruska na Ukrajině. Generální tajemník volá po stažení ruských speciálních jednotek, které podle něj stále narušují stabilitu východní Ukrajiny.

Další záležitost, kterou se nyní NATO zabývá, je Islámský stát (IS). Některé členské státy se do kampaně proti IS už zapojily, jiné o tom ani neuvažují, čímž se narušuje jednota Aliance. Stoltenberg vidí situaci na jižních hranicích NATO nejen jako další důvod pro zvýšení výdajů, ale také silný argument pro vytvoření sil velmi rychlé reakce.

Navzdory okolnostem Stoltenberg nepovažuje situaci za začátek nové studené války. Věří v možnost silné Aliance, schopné kolektivní obrany a zároveň dobrých vztahů s Ruskem. Postoj nového generálního tajemníka je na rozdíl od jeho předchůdce Anderse Fogh Rasmussena umírněnější.

Kam dál?
Rasmussen: NATO vytvoří předvoj ve východní Evropě (27.8. 2014)
Stoltenberg: NATO může poslat vojáky kamkoli (6.10. 2014)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Výpověď bojovníka IS: Stále chci zemřít jako mučedník

První bojovník Islámského státu (IS) stojí před německým soudem. Dvacetiletý Kreshnik B. vzpomíná, jak v červenci loňského roku odjel do Sýrie, aby se připojil k ozbrojencům IS. Výměnou za svědectví doufá ve snížený trest. Svou snahu si však zkomplikoval, když uprostřed výslechu prohlásil, že chce stále zemřít jako mučedník.

Kreshnik trvá na tom, že se s džihádisty neshodl a již v prosinci se bez vypálení jediného výstřelu vrátil do Německa. Popsal svou cestu do Sýrie přes Istanbul společně s dalšími rekruty. Během boje měl zůstávat vzadu, což se ho trochu dotklo. Viděl také, jak proti sobě bojují různé skupiny islamistů, přičemž jeho cílem bylo bránit své „bratry a sestry“ proti Asadovu režimu v Sýrii.

Výpověď soudci zatím nestačí, protože Kreshnik odmítá prozradit, kdo ho naverboval. Nevzpomíná si také na místa, kde se pohyboval, ani na jméno svého vůdce.

Kam dál?
Příběhy západních džihádistů ukazují rizika pro Západ (3.9. 2014)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Čína slibuje podpořit rozvoj vztahů mezi Pákistánem a Afghánistánem

Čína se zavázala podpořit další zlepšování vztahů Islámábádu s Kábulem, které má zprostředkovat Peking budováním důvěry mezi oběma státy. Závazek učinil čínský prezident Si Ťin-pching během schůzky s afghánským prezidentem Ašrafem Gháním. Čínský prezident prohlásil, že bude usilovat také o to, aby se Šanghajská organizace pro spolupráci více soustředila na rozvoj vztahů s afghánskou vládou.

Čína se díky vlivnému postavení v regionu připravuje sehrát klíčovou roli v budoucnosti Afghánistánu. Od pádu režimu Tálibánu investovala Čína do rekonstrukce země asi 250 milionů dolarů. S Afghánistánem již uzavřela dohodu na provedení ropných vrtů v pánvi řeky Amudarja za 700 milionů dolarů a další dohodu na vypracování projektu těžby mědi v dole Aynak za 3 miliardy dolarů.

Kam dál:
Afghánistán a Čína směřují k dlouhodobé spolupráci (29.10. 2014)

Zdroj: Khaama (Afghánistán)