Afghánistán není na odchod NATO připraven, varuje Rusko

Vývoj situace v Afghánistánu naznačuje, že afghánské bezpečnostní síly nebudou schopné převzít od jednotek NATO kontrolu nad pořádkem v zemi, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že čím více se blíží moment stažení jednotek NATO z Afghánistánu, tím více důkazů potvrzující danou domněnku přibývá. „Existují závažné problémy v bezpečnostním sektoru, problémy s Tálibánem, který se nechce zapojit do celonárodního dialogu,“ jmenoval některé z oblastí pochybností Lavrov a varoval před případným „hraním her“ s bojovníky Tálibánu za vládními zády.

Dle jeho slov je přitom politické řešení současné situace v Afghánistánu možné, nicméně pouze prostřednictvím dialogu všech politických, etnických i náboženských skupin, díky kterému by mohla být vytvořena vláda národní jednoty.

Kam dál?
V Afghánistánu bylo zabito dalších pět vojáků NATO (7.10. 2013)
Násilí v Afghánistánu roste, při bombových útocích přes 40 mrtvých (29.8. 2013)

Zdroj: PanArmenian (Arménie)

---

Kritika NATO ze strany Karzáího je „nespravedlivá“, reagují politické elity

Nedávná slova afghánského prezidenta Hamída Karzáího ostře kritizující působení NATO v Afghánistánu vyvolala řadu nesouhlasných reakcí. „Je to nespravedlivé vůči všem vojákům NATO, kteří tam přišli o život. Je to nespravedlivé vůči Velké Británii zodpovědné za jednu z nejkomplikovanějších oblastí Hílmand, (…) kde jsem sám mohl vidět, čeho dokázala,“ reagoval například bývalý generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer na Karzáího slova o kompletním neúspěchu alianční mise. Karzáí mimo jiné uvedl, že NATO způsobilo Afghánistánu spoustu trápení, spoustu zmařených životů, ale žádný pokrok, neboť v zemi stále není bezpečno.

„Zdá se odtržený od názoru mnoha lidí, s kterými jsem já měl možnost se setkat. (…) Afghánci si jsou vědomi obětí, které mezinárodní mise stála, a raději vám řeknou ‚děkuji‘,“ čerpal naopak ze své vlastní zkušenosti v hodnocení situace Michael Semple, bývalý náměstek zvláštního vyslance EU pro Afghánistán. Podle Waheeda Wafu z Kábulské univerzity se Karzáí svým projevem snažil jen dokázat, že má silnou pozici a že není loutkou. „Kritizovat západ se stalo prezidentovým zvykem,“ zlehčil naopak Karzáího slova Wafa.

Kam dál?
Největším přínosem NATO afghánským vojákům je gramotnost (2.10. 2013)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Ukrajinští vojáci se zapojí do boje proti pirátství

Ukrajinský parlament schválil prezidentský výnos, na základě kterého se bude 250 ukrajinských vojáků v Indickém oceáně u afrických břehů podílet na mezinárodní protipirátské misi. Ukrajinský kontingent v čele s fregatou Hetman Sahaiachny nesoucí na své palubě také vojenskou helikoptéru Kamov Ka-27 se tak připojí k jednotkám EU a NATO, které v oblasti již několik let působí. Podle podepsaného memoranda budou hlavními úkoly ukrajinské mise kontrola oblasti a ochrana lodí před případnými pirátskými útoky.

Plavidla EU působí ve vodách kolem afrického rohu od roku 2008, kdy Unie zahájila protipirátskou Operaci Atalanta, o rok později pak zahájilo misi „Oceánský štít“ zaměřenou na boj proti pirátství ve stejném regionu i NATO.

Kam dál?
Ukrajina se připojí k protipirátské misi NATO (26.9. 2013)

Zdroj: Azeri-Press Agency (Ázerbájdžán)

---

Dánsko vyšle speciální jednotky do Grónska

Dánsko postupně naplňuje svůj plán na rozšíření a zlepšení své obranné a bezpečnostní strategie na dálném severu. Jedním z nedávných kroků je i založení Spojeného arktického velitelství (JAC) obranných sil Dánska, které bude sídlit v Grónsku. Vytvoření zvláštního armádního velení má za cíl především rozšířit výcvik a nasazení speciálních sil dánské armády, zdůraznit suverenitu nad svými arktickými oblastmi, nárok na grónské přírodní a nerostné zdroje a podpořit také těžbu energetických zdrojů, ekonomický růst a obchod.

Rolí JAC bude zvýšit dohled jak na souši, tak na moři i ve vzduchu nad těmi oblastmi, které si Dánsko nárokuje, především kolem Faerských ostrovů a Grónska. Jeho vytvoření je završením čtyřletého plánu Národní obranné dohody, na základě které se dánské ozbrojené síly budou nadále soustředit daleko více právě na oblast Arktidy. JAC tak bude mít například daleko snazší přístup ke speciálním jednotkám dánské armády, jejichž počet se díky tomu zdvojnásobí.

Kam dál?
Rusko obnoví svou vojenskou základnu v Arktidě (17.9. 2013)
Drsné arktické podmínky ohrožují kanadské plány za polárním kruhem (18.7. 2013)

Zdroj: Defense News (USA)

---

EU chce zavést námořní hlídky ve Středozemí

Evropská komise se pokusí prosadit zavedení námořních hlídek pro oblast Středozemního moře, které by měly zabránit neustálému přílivu nových uprchlíků ze severní Afriky do jižních států Evropy. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmostroem se již nechala slyšet, že navrhne „rozsáhlou záchrannou operaci Frontex, která bude sahat od Kypru až ke Španělsku“. Téma vytvoření námořních hlídek, podnícené nedávným potopením lodi u ostrova Lampedusa, při jejíž havárii podle odhadů zahynulo až 360 uprchlíků z Eritrei a Somálska, pak bude dominovat i nadcházející schůzi ministrů vnitra členských zemí EU. Podle Itálie připlulo pouze za letošní rok do země na 30 tisíc ilegálních uprchlíků, což je čtyřikrát více než za loňský rok.

Frontex, agentura EU zodpovědná za námořní hlídky v Středomoří, se nicméně několik let potýká s rozpočtovými škrty. Jen za poslední tři roky byl její rozpočet snížen ze 118 milionů eur na 85 milionů pro letošní rok.  I tak stojí údajně Frontex, založený v roce 2004, za záchranou až 16 tisíc životů afrických uprchlíků pouze za loňské dva roky.

Kam dál?
V Lisabonu se koná setkání Středomořského dialogu NATO (4.10. 2013)

Zdroj: France 24 (Francie)