natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Co psala světová média o Severoatlantické alianci

    Kanada pomohla Alianci zbavit se Kaddáfího

    20. února 2012  13:54,  aktualizováno  14:10

    Zbraně pro rebely v Libyi embargem proklouzly, píše Ottawa Citizen. | foto: NATO

    Kanada pomohla Alianci zbavit se Kaddáfího

    V květnu loňského roku, tedy tři měsíce po začátku války v Libyi, vytvořila Severoatlantická aliance kolem Libye prstenec z dvaceti vojenských lodí, jejichž úkolem bylo dohlížet na dodržování zbrojního embarga OSN uvaleného vůči Tripolisu. Do Libye se neměly dostat žádné zbraně ani jednotkám Muammara Kaddáfího, ani proti němu bojujícím rebelům.

    Alianční lodě však nechaly projet loď naloženou municí směřující k libyjským rebelům v Misurátě. Katar, jeden ze dvou arabských států účastnících se alianční mise v Libyi, přes moře zásoboval rebely francouzskými protitankovými raketami, nákladními vozy, komunikačními prostředky a katarští poradci cvičili libyjské rebely. Egypt dodával rebelům útočné pušky a munici, Polsko protitankové rakety a vojenská vozidla a Kanada dokonce malé bezpilotní letouny.

    Kritici operace tvrdí, že se tak nyní ukazuje, že opravdovým motivem Kanady a Severoatlantické aliance byla změna režimu v Libyi pod zástěrkou ochrany civilistů. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé nicméně uvedl, že zbraně, které se do Libye dodávaly, byly pouze „zbraněmi na sebeobranu“, a tudíž se na ně zbrojní embargo OSN nevztahovalo.

    Kam dál?
    Poučení z Libye: Západ potřebuje přesnější bomby

    Zdroj: Ottawa Citizen (Kanada)

    ---

    Neshody mezi aliančními a afghánskými jednotkami přetrvávají

    V poslední době se kvůli urychlení předávání zodpovědnosti Afgháncům častěji dostávají na povrch problémy afghánské armády a policie. Ty nyní přebírají stále více úkolů spojených s bezpečností v jejich zemi z rukou aliančních jednotek. Do konce příštího roku by Afghánci měli vést většinu bojových operací. Největšími problémy jsou střelba na koaliční instruktory, užívání drog, zběhnutí, nedostatečné prověřování rekrutů a infiltrace armádních a policejních jednotek povstalci.

    Nedávno zveřejněná tajná vojenská zpráva a nebývale otevřené veřejné hodnocení situace v Afghánistánu zkušeným americkým vojenským důstojníkem ukázaly, jak vysoká je vzájemná nedůvěra panující na afghánských základnách mezi afghánskými silami a jejich aliančními spojenci. K nedůvěře přispívají velké kulturní rozdíly a zároveň těsnost soužití.

    Každý den se sice můžeme dočíst o úspěších společných operací koaličních a afghánských sil, mnoho afghánských rekrutů se také učí číst a psát, nicméně na každodenní bázi spolu Afghánci a koaliční vojáci řeší mnoho nedorozumění a sporů. Afghánci často popisují své západní instruktory jako necitlivé, povýšenecké a panovačné, zatímco alianční vojáci bojují s šokujícím nedostatkem motivace a disciplíny na straně Afghánců. Jakákoli malá neshoda se pak může změnit v tragédii, pokud mají jednotky vždy po ruce zbraně.

    Kam dál?
    Afghánské síly budou na převzetí stačit, tvrdí americký generál
    Rasmussen: Afghánci by měli být plně odpovědní za svoji zemi do půlky roku 2013

    Zdroj: The Los Angeles Times (USA)

    ---

    Situace v Sýrii začíná připomínat Bosnu 90. let

    Konflikt v Sýrii se začíná podobat bosenské válce, která probíhala před dvaceti lety. V ní proti sobě bojovali Srbové, muslimové a Chorvati, kteří za sebou zanechali tisíce mrtvých. Bosenské utrpení bylo vysíláno měsíc po měsíci 24 hodin denně satelitními televizemi. Nyní se svět o masakrech v syrském Homsu dozvídá téměř každou hodinu prostřednictvím mobilních telefonů a amatérských videí.

    Tehdy svět v Bosně intervenoval. Zásah byl však váhavý a přišel až po čtyřech letech, během kterých zahynuly desítky tisíc lidí a miliony byly nuceny opustit své domovy. Bosna však byla malá země bývalé Jugoslávie, šlo o evropskou krizi odehrávající se na prahu Severoatlantické aliance. Sýrie je velkou arabskou republikou ležící na strategické křižovatce a mající přátele jako Rusko a Írán. Západ nyní nezamýšlí v Sýrii zasáhnout, protože takový krok by v nestabilním blízkovýchodním regionu mohl mít nevypočitatelné následky.

    „Bosenský konflikt a konflikt v Sýrii mají jiný charakter, nicméně každý, kdo by chtěl provést humanitární intervenci na ochranu civilistů v enklávách osvobozených syrskou opozicí, by si měl vzít ponaučení z Bosny devadesátých let. Humanitární intervence v Sýrii by vyžadovala mezinárodní jednotky s leteckou podporou a s mandátem opětovat palbu. Intervence by pravděpodobně probíhala pod velením NATO v čele s tureckým generálem a účastnily by se jí i arabské jednotky,“ zdůraznili experti Soner Cagaptay a Andrew Tabler z The Washington Institute.

    Kam dál?
    Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci na podporu syrské opozice
    Sýrie dál bombarduje Homs, Turecko tlačí na intervenci

    Zdroj: Reuters (Velká Británie)

    ---

    Čína: USA a spol. ženou Sýrii do občanské války

    Spojené státy americké a jejich spojenci ženou Sýrii do občanské války tím, že podporují ozbrojenou syrskou opozici, napsal list čínské vládní Komunistické strany. Článek trvá na tom, že Peking musí zabránit jakémukoli pokusu o intervenci v Sýrii nebo pokusu o změnu režimu v Damašku.

    Rezoluce OSN, kterou nedávno Čína spolu s Ruskem zablokovala, by podle listu čínské komunistické strany vedla jen k dalšímu násilí. Článek se ve stranických novinách objevil poté, co byl v Damašku na návštěvě jeden z nejvyšších čínských diplomatů, náměstek čínského ministra zahraničí Zhai Jun, jenž se chce pokusit zprostředkovat mírové rozhovory. 

    Kam dál?
    Z nárůstu násilí v Sýrii viní OSN rozpory diplomatů
    LAS požádá OSN o vyslání společné mise do Sýrie

    Zdroj: RT (Rusko) 

    ---

    Makedonie chce do NATO i přes nesouhlas Řecka

    Makedonský prezident Gjorge Ivanov napsal v dopise představitelům NATO, že jeho zemi by na nadcházejícím květnovém summitu NATO v Chicagu mělo být umožněno vstoupit do Severoatlantické aliance navzdory pokračujícímu sporu s Řeckem ohledně názvu Makedonie. NATO by tak podle něj mohlo napravit křivdu ze summitu v Bukurešti.

    Athény mají obavu, že jméno Makedonie by mohlo představovat územní nárok na severořeckou provincii nesoucí stejné jméno. V roce 1993 vstoupila Makedonie do OSN pod jménem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“. Více než 120 zemí včetně Ruska a USA však zemi uznaly pod jménem Republika Makedonie. Dvacetiletý spor s Řeckem nicméně blokuje vstup Makedonie do NATO a Evropské unie.

    Loni Mezinárodní soud v Haagu došel k závěru, že Řecko porušilo smlouvu z roku 1995, když v roce 2008 na summitu NATO v Bukurešti přinutilo Alianci odmítnout vstup Makedonie do NATO. Soud však zároveň odmítl požadavek Makedonie, aby přinutil Řecko zdržet se blokování makedonského členství v mezinárodních organizacích.

    Kam dál?
    Makedonie očekává v Chicagu pozvánku do NATO
    Řecko prohrálo soud s Makedonií. Nemělo blokovat její členství v NATO

    Zdroj: Defense News (USA)

    epl; natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media