Alianční schůzka řešila i spory Francie a Turecka

Francie na schůzce aliančních ministrů obrany vyzvala Severoatlantickou alianci, aby začala řešit „turecký problém“.

„Nemůžeme strkat hlavu do písku a tvářit se, že chování Turecka není pro NATO problémem. Musíme se k tomu postavit čelem a začít to řešit,“ okomentoval situaci jeden z představitelů francouzského ministerstva obrany.

Hlavním jablkem sváru mezi Francií a Tureckem je Libye. Obě země se navzájem obviňují z podpory znesvářených stran v tamní občanské válce. Zatímco Turecko podporuje mezinárodně uznanou vládu v Tripolisu, Francie stojí spíše na straně povstalců maršála Chalífy Haftara. Francie navíc tvrdí, že Turecko napomáhá porušování zbrojního embarga, které je na Libyi uvaleno.

Dalším třecím bodem jsou pak rozdílné pohledy Francie a Turecka na kurdskou organizaci PKK. Turecko ji považuje za teroristickou a požaduje po ostatních aliančních zemích, aby tak na ni nahlížely také. Ankara dokonce odmítá odsouhlasit nový plán obrany Pobaltí a Polska, členské země svůj postoj vůči PKK nezmění. Tento přístup se však Francii nezamlouvá, neboť PKK považuje za součást syrské demokratické opozice.

Kam dál?
Ministři zahraničí EU a USA debatovali o situaci ve Středomoří (16.6. 2020)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Americká velvyslankyně při NATO: Čínu má NATO na radaru víc než kdy dříve

Podle velvyslankyně USA při Severoatlantické alianci Kay Bailey Hutchison si členové NATO začínají dávat větší pozor na chování Číny na mezinárodní scéně. „Čína umí být i mírumilovným obchodním partnerem, ale teď se tak nechová a podle mého si toho začínají všímat jak partnerské země NATO, tak i Aliance samotná,“ sdělila Hutchison novinářům během videokonference.

Důvodem zaujetí nových postojů jsou například obavy z úrovně zabezpečení čínských technologií 5G a především agresivní chování Číny v Jihočínském moři a vůči Tchaj-wanu, Japonsku a Indii. Na otázku, zda by toto napětí mohlo přerůst ve skutečný vojenský konflikt Hutchison odpověděla, že se podle ní „NATO nyní na východ více zaměří.“

Kam dál?
Stoltenberg žádá státy, aby se postavily „šikaně“ ze strany sílící Číny (9.6. 2020)

Zdroj: The Economic Times (Indie)

---

Rusko znepokojuje sblížení Ukrajiny s NATO

Rusko zareagovalo na rozhodnutí Severoatlantické aliance udělit Ukrajině status „enhanced opportunities partner“ (partner s rozšířenými příležitostmi), který představuje nejbližší úroveň spolupráce s Aliancí, vyjma samotného členství.

Podle Moskvy tento krok „nepřispěje ke zlepšení bezpečnosti v Evropě“. „Jsme vždy velmi ostražití, pokud jde o přibližování vojenské infrastruktury NATO k našim hranicím, a proto jsme nuceni přijmout nezbytná opatření k zajištění naší vlastní bezpečnosti,“ sdělil pozici Ruska mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Nový status má Ukrajině umožnit zapojovat se do aliančních cvičení, rozšířit příležitosti pro výměnu informací a poskytnout jí přístup k programům NATO zaměřeným na zlepšení vzájemné kompatibility armád. Kyjev tento krok uvítal. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby vzájemná spolupráce NATO i Ukrajinu posílí. Krom Ukrajiny má status OEP také Gruzie, Jordánsko, Austrálie, Finsko a Švédsko.

Kam dál?
Ukrajina získala nejvyšší partnerský status NATO, jakého může nečlenská země dosáhnout (15.6. 2020)

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

---

Stoltenberg: Žádný přesný plán na stažení amerických vojáků z Německa zatím neexistuje

Podle generálního tajemníka Severoatlantické Aliance Jense Stoltenberga zatím není pro stažení 9 500 amerických vojáků ze základen v Německu připraven žádný časový rozvrh ani pevný plán. Stažení je připravováno na základně rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se tak snaží donutit Německo ke zvýšení obranných výdajů.

„Zatím nebylo rozhodnuto, jak a kdy bude toto rozhodnutí implementováno,“ okomentoval situaci Stoltenberg. Dodal také, že očekává na toto téma další diskusi. Podle šéfa NATO může stažení amerických vojáků ovlivnit především alianční operace na Blízkém východě, v Afghánistánu, Iráku a Africe.

Kam dál?
Německo a NATO varují před snížením počtu amerických vojáků v Německu (17.6. 2020)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

NATO nepřistoupí na ruské závody ve zbrojení, uvedl Stoltenberg

NATO se nechce účastnit nových závodů ve zbrojení, musí ovšem reagovat na investice Ruska do nových vojenských schopností, sdělil novinářům na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. „Krize způsobená nemocí covid-19 neznamená, že ostatní výzvy vymizely. Státní i nestátní aktéři pokračují ve svých snahách destabilizovat, narušit a rozdělit Alianci,“ dodal.

Za největší z těchto výzev označil právě ruské chování a jeho jadernou rétoriku. Zdůraznil však, že Aliance v Evropě neplánuje rozmístění nových, ze země odpalovaných střel, ale plánuje se soustředit na posílení integrovaného vzdušného systému se zapojením stíhacích letounů páté generace.

Kam dál?
Osm ostrých startů za týden. Stíhačky NATO nad Pobaltím opět zasahovaly proti ruským letadlům (16.6. 2020)

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)