Trump zvažuje nasazení armády proti nepokojům v ulicích

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že uvažuje o nasazení armády s cílem zastavit nepokoje vyvolané úmrtím Afroameričana George Floyda. „Jsem prezidentem, který vyznává zákon a pořádek,“ uvedl Trump na začátku svého projevu. „Mobilizuji všechny dostupné federální zdroje, civilní i vojenské, abych učinil přítrž rabování, ukončil ničení a žhářství a abych chránil práva Američanů, kteří dodržují zákony, včetně práv zaručených druhým dodatkem ústavy.“

K prohlášení došlo v růžové zahradě Bílého domu, zatímco nedaleko se policie pomocí slzného plynu, zábleskových granátů a gumových projektilů snažila rozehnat protestující demonstranty. Jak se později ukázalo, k zásahu došlo proto, aby byla uvolněna cesta ke kostelu svatého Jana, který slouží jako „prezidentský kostel“, a prezident se u něj mohl vyfotit. Dva dny předtím totiž v kostele během protestů začalo hořet.

Kam dál?
USA: Pomoc armády by v případě druhé vlny koronaviru mohla vypadat jinak (29. 5. 2020)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Německo prodlužuje a rozšiřuje mandát svým vojákům v Mali

Německý spolkový sněm rozhodl o navýšení počtu vojáků zapojených do mise Evropské unie v Mali (EUTM). Podmínkou schválení ovšem bylo, že se vojáci nebudou zapojovat do bojových operací. V západoafrické zemi tak nyní může sloužit až 450 příslušníků bundeswehru, tedy o 100 více než dříve. Pro návrh hlasovalo 437 poslanců, 58 se zdrželo a 149 poslanců bylo proti. Podle opozice, která byla proti návrhu, mise situaci v Sahelu nepomáhá.

Hlavním úkolem německých vojáků má být výcvik malijských vojáků, který by měl probíhat v novém školicím středisku – tedy až se kvůli koronaviru do značné míry pozastavená mise opět rozjede. Zároveň by se měl mandát EUTM rozšířit také na okolní země, tedy na Mauretánii, Mali, Burkinu Faso, Niger a Čad, čímž země EU a Sahelu reagují na přeshraniční aktivity tamních teroristů. Operace Gazela, v níž němečtí bojoví potápěči cvičí nigerské speciální síly, bude poprvé včleněna pod mandát mise EUTM.

Kam dál?
Český generál povede vojenskou misi Evropské unie v africkém Mali (14.4. 2020)

Zdroj: ZDF (Německo)

---

Německá armáda bude mít po devadesáti letech vojenské rabíny

Rabíni směli být součástí německých ozbrojených sil naposled v roce 1933, kdy jejich činnost nacisté v čele s Adolfem Hitlerem zakázali. Teď, po téměř devadesáti letech, mají mít rabíni opět možnost obléknout vojenskou uniformu. Jde o první významné rozšíření vojenské duchovní služby od roku 1957. Zavedení vojenských rabínů má za úkol nejen poskytnout duchovní útěchu vojákům židovského vyznání, ale zároveň přispět v boji proti extrémismu a antisemitismu mezi vojáky.

Prozatím má být služba rabínů v bundeswehru pouze dočasná, jejich závazek má být uzavírán na dobu šesti let. Pokud se ovšem jejich přítomnost v ozbrojených silách osvědčí, měli by se stát trvalou součástí vojenské duchovní služby. Kolik přesně vojáků židovského vyznání v německé armádě slouží, není přesně známo, podle odhadů by jich však mělo být asi 300. K nim nyní přibude deset rabínů spadajících pod nový vojenský rabinát v Berlíně.

Kam dál?
Německá armáda bude mít po sto letech opět rabíny (12.12. 2019)

Zdroj: CNN (USA)

---

Rusům se nelíbí „provokativní cvičení NATO“

Ruská armáda obvinila Spojené státy a jejich spojence v Severoatlantické alianci, že Rusko úmyslně provokují pořádáním vojenských cvičení v blízkosti ruských hranic. Generál Sergej Rudskoj dokonce Alianci oficiálně požádal, aby v době šíření koronavirové nákazy omezila své vojenské aktivity, například manévry v Barentsově moři nebo lety amerických jaderných bombardérů. Ta se jeho přání ovšem rozhodla oslyšet.

Vztahy mezi Ruskem a Západem výrazně ochladly po ruské anexi Krymu v roce 2014. Moskva od té doby několikrát označila přítomnost armád zemí NATO u svých hranic za bezpečnostní hrozbu a obě strany se obviňují z provádění destabilizujících cvičení a nebezpečných manévrů v blízkosti jejich plavidel či letadel.

Kam dál?
Rusko je pro nás největší hrozba, tvrdí Poláci v bezpečnostní strategii (15.5. 2020)

Zdroj: AP (USA)

---

Tálibán neplní dohody a nadále podporuje al-Káidu, tvrdí zpráva OSN

Podle zprávy vypracované Organizací spojených národů neplní afghánské hnutí Tálibán podmínky dohody o příměří se Spojenými státy a i nadále podporuje členy al-Káidy na územích, která kontroluje. Autoři zprávy zároveň konstatují, že změnu vztahů mezi Tálibánema al-Káidou považují za nepravděpodobnou.

Dohoda o příměří podepsaná 29. února v katarském Dauhá, která měla ukončit devatenáct let trvající konflikt, přitom jasně říká, že Tálibán musí „bránit ve využívání afghánské půdy všem skupinám a jednotlivcům, které jsou hrozbou pro bezpečnost Spojených států a jejich spojenců“. Tálibán s tímto požadavkem sice oficiálně souhlasil, ve skutečnosti však pokračoval v rozvíjení vztahů s al-Káidou.

Mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín ovšem závěry zprávy označil za nepodložené obvinění a odmítl ji. Zvláštní americký vyslanec v Afghánistánu Zalmaj Chalilzad pak ke zprávě poznamenal, že na plnění podmínek dohod z Dauhá se stále ještě pracuje, ale že již bylo dosaženo pokroku a že si není vědom pokračujících kontaktů mezí Tálibánem a al-Káidou.

Kam dál?
Afghánistán: Soupeřové Ghání a Abdulláh se dohodli na sdílení moci (18.5. 2020)

Zdroj: Time (USA)