RAND: Rusko je pro NATO významnou hrozbou

Od roku 2000 se ruská armáda díky investicím do pozemních, raketových, dělostřeleckých a elektronických bojových prostředků výrazně proměnila. Stala se zní vysoce mobilní síla schopná rychle dobýt a následně udržet nemalou část evropského území, tvrdí správa think-tanku RAND nazvaná Trendy v ruských ozbrojených silách. Na situaci na Ukrajině ilustrují její autoři schopnosti Ruska efektivně nasadit vojenskou jednotku o velikosti praporu. K rozvoji ruských operačních schopností značně přispělo také zapojení Ruska do konfliktu v Sýrii.

Nově nabyté schopnosti tak mohou v případě vypuknutí konvenčního konfliktu představovat významnou hrozbu i pro americké a alianční síly v Evropě. Jedním z důvodů je také ztráta některých schopností amerických ozbrojených sil potřebných pro vedení úspěšné konvenční války, které se Spojené státy rozhodly obětovat, když se částečně přeorientovaly na vedení konfliktů nižší intenzity.

Kam dál?
Smlouva o raketách je minulostí. USA i Rusko potvrdily její zánik (2. 8. 2019)

Zdroj: Military Times (USA)

---

Povolím transgender osobám službu v armádě, slibuje kandidátka Demokratů na prezidenta

Americká senátorka za Demokratickou stranu a prezidentská kandidátka Elizabeth Warren odhalila své plány týkající se budoucnosti amerických ozbrojených sil. Jedním z nich byl i plán zrušit zákaz působení transgender osob v armádě, který zavedla Trumpova administrativa. „Zrušila bych ho hned první den ve funkci,“ prohlásila. Dodala také, že by jediným kritériem pro službu v armádě měla být schopnost zvládat přidělené úkoly.

Součástí plánu je také obsáhlý seznam cílů v péči o válečné veterány. Nechybí zde boj s počtem sebevražd nebo řešení problémů válečných veteránů. Warren dále sdělila, že by chtěla, aby byla služba v ozbrojených silách lépe slučitelná s rodinným životem, a že by ráda pokračovala v ochraně rodin vojáků, kteří nastoupili do služby kvůli zisku amerického občanství, před deportací.

Kam dál?
Trump opět zakázal transgender vojákům službu v armádě. Údajně kvůli lékům (6.6. 2019)

Zdroj: Politico (USA)

---

USA vítají jihokorejsko-japonské sbližování

Japonsko a Jižní Korea po roce konečně začaly řešit vzájemné spory, jejichž kořeny sahají až do první poloviny 20. století. Před rokem opět vypluly na povrch, když jihokorejský nejvyšší soud rozhodl o povinnosti Japonska odškodnit dělníky využívané imperiálním Japonskem během okupace korejského poloostrova v letech 1910–1945. Naději na vzájemné usmíření vyvolalo především nedávné setkání japonského premiéra Šinza Abeho a jihokorejského premiéra Mun Če-ina v Thajsku.

Otázkou ovšem je, zda bude sbližování probíhat dostatečně rychle. Obě země totiž tlačí čas. Dvacátého třetího listopadu skončí lhůta k prodloužení americko-japonsko-jihokorejské smlouvy o sdílení zpravodajských informací. Pokud se na jejím pokračování nedohodnou, pakt se rozpadne. Není proto divu, že Spojené státy sbližování podporují. Celá dohoda má totiž krom praktické stránky také velkou symbolickou hodnotu a konec smlouvy by mohl vyústit v ještě větší ochlazení vzájemných vztahů.

Kam dál?
Jižní Korea vypálila varovné výstřely na ruský vojenský letoun (23.7. 2019)

Zdroj: Bloomberg (USA)

---

Írán má na Blízkém východě nad USA navrch

Írán má na Blízkém východě oproti Spojeným státům jednu významnou vojenskou výhodu. Tou jsou jeho „proxy armády“ složené ze šíitských milicí a povstalců, které může tato lokální velmoc následně využít k vedení svých válek. Podle studie nazvané Íránské sítě vlivu, zabývající se íránským působením v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu, kterou vypracoval Mezinárodní institut pro strategická studia, jsou právě tyto skupiny hlavní íránskou zbraní.

Tyto „sítě vlivu“ jsou podle výsledků zkoumání pro Írán dokonce řádově důležitější než program balistických raket, jaderný program či konvenční vojenské síly. I díky tomu je sice konvenční vojenská rovnováha na straně USA a jejich spojenců, ale v efektivní síle má navrch Írán, který se vědomě vyhýbá symetrickým konfliktům a místo nich preferuje válku asymetrickou.

Kam dál?
Válku s Íránem nechceme, ujistil šéf Pentagonu spojence z NATO (27.6. 2019)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Trump schválil rozšíření ochrany syrských ropných polí

Americký prezident Donald Trump měl údajně schválit rozšíření vojenské mise chránící ropná pole ve východní Sýrii. Rozhodnutí však vyvolává otázky, jak by se měli Američané zachovat v případě útoku ruských či syrských jednotek. Je také v rozporu s Trumpovým tvrzením, že chce většinu z vojáků, kteří byli v Sýrii nasazeni, stáhnout zpět domů.

Jedním z nejhlasitějších odpůrců rozhodnutí se stal demokratický senátor Tim Kaine. „Prezident Trump zradil naše kurdské spojence, kteří bojovali po boku amerických vojáků v boji za zajištění budoucnosti bez IS – namísto toho přesunul naše jednotky k ochraně ropných polí.“ Pentagon zatím nezveřejnil, kolik nových vojáků pro misi vyhradí. Podle agentury AP by to však mělo být asi 800 mužů a žen.

Kam dál?
Americká armáda posiluje přítomnost u ropných polí v Sýrii (30.10. 2019)

Zdroj: The Independent (Velká Británie)