Západ vyhošťuje desítky ruských diplomatů

Spojené státy, členské státy Evropské Unie, Ukrajina a Kanada společně nařídily vyhoštění desítek členů ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského dvojitého agenta ve Velké Británii – krok, na který Kreml slibuje odpovědět v souladu se „zásadou vzájemnosti“.

„Naši přátelé a spojenci z EU, NATO, Ameriky i další ukázali velkou solidaritu. Společně jsme vyslali signál, že nebudeme tolerovat pokračující ruské pokusy o opovrhování mezinárodním právem a podrývání našich hodnot,“ řekla britská premiérka Theresa May.
Kreml, který odmítl odpovědnost za útok a na britské vyhoštění 23 Rusů již reagoval vyhoštěním stejného počtu Britů, označil vlnu vyhošťování za „chybu.“ „Opravdu litujeme rozhodnutí určitých států vyhošťovat ruský diplomatický personál,“ řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta, a dodal, že konečné rozhodnutí, jak na situaci reagovat učiní prezident Vladimir Putin.

Kam dál?
EU a NATO podporují Velkou Británii v otázce ruského útoku (20.3. 2018)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (Česká republika)

---

Rasmussen: Bývalý polský prezident varoval před ruským útokem na Ukrajinu

Výroky Vladimira Putina ohledně Ukrajiny a Krymu z roku 2008 byly podobné těm, které pronášel na veřejnosti poté, co Rusko nelegálně anektovalo Krym v roce 2014. Při procházení starých poznámek ze summitu NATO-Rusko z roku 2008 to objevil Anders Fogh Rasmussen, který byl v období od srpna 2009 do října 2014 generálním tajemníkem Severoatlantické Aliance. Zároveň dodal, že bývalý polský prezident Lech Kaczyński před ruskými záměry týkajícími se Gruzie a Ukrajiny mezinárodní komunitu varoval.
V roce 2008 odcestoval Kaczyński do Gruzie v době, kdy tato země čelila ruské invazi, a následně prohlásil, že „Gruzie bude první, potom Ukrajina a pak možná baltské státy a Polsko“. S Ukrajinou měl Kaczyński pravdu, řekl Rasmussen, ale dodal, že NATO rozmísťuje své vojáky na území baltských států a Polska, takže se Putin neodváží ani pomyslet, že by na tyto státy zaútočil.

Zdroj: Polish Radio (Polsko)

---

USA popírají opouštění základen v Turecku a Kataru

Americké ústřední velitelství (CENTCOM) popřelo zprávy o tom, že americká armáda opouští základnu Incirlik v jižním Turecku a základnu Al Udeid v Kataru. „Tyto škodlivé zprávy jsou živnou půdou pro nedůvěru a rozštěpení mezi regionálními partnery v době, kdy potřebujeme spolupracovat na řešení společných bezpečnostních hrozeb,“ vyjádřilo se k věci ústřední velitelství amerických vzdušných sil (AFCENT).

Pentagon před časem oznámil, že diplomatické roztržky mezi Spojenými státy a Tureckem neovlivní americké operace ani personál v Turecku. „Turecká letecká základna Incirlik nadále plní svou důležitou roli v podpoře NATO a koaličních akcí,“ řekl mluvčí pentagonu Rob Manning v říjnu loňského roku.

Kam dál?
Turecko má klíčovou roli v ruské strategii pro Středomoří, tvrdí šéf zpravodajců USA (7.3. 2018)
NATO tlačí na politické řešení vztahů mezi USA, Tureckem a Sýrií (6.2. 2018)

Zdroj: Hürriyet Daily News (Turecko)

---

Do vojenských a zpravodajských zařízení v USA byly poslány podezřelé balíčky

Americká vyšetřovací služba FBI zkoumá několik podezřelých balíčků, které byly doručeny do vojenských zařízení a budov CIA ve Washingtonu a okolí. Podle informací CNN se jedná o více než 10 balíčků, které měly obsahovat černý prášek a předtím, než byly zneškodněny, nezpůsobily žádné škody.

Nejméně jeden balíček doručený na vojenskou univerzitu ve Fort McNair ve Washingtonu obsahoval výbušný materiál. „Tým armádních odborníků na likvidaci výbušnin potvrdil, že balíček obsahuje černou prášek a sedlinu, u kterých vyšel pozitivní test na výbušné látky,“ řekl mluvčí americké armády Michael L. Howard.

Zdroj: CNN (USA)

---

Čína vyostřuje spory o přilehlé vody

Rozhodnutí Číny, kterým předává kontrolu nad pobřežní stráží svým vrcholným vojenským orgánům, zvýšilo obavy z neúmyslného střetu ve sporech o mořské vody v oblasti jižní Asie. Toto opatření umožní prezidentovi Si Ťin-pchingovi, vrchnímu veliteli čínských ozbrojených sil, vykonávat přímou kontrolu nad loděmi, na které Čína často spoléhá při uplatňování územních nároků v tomto regionu.

Zatímco tento krok zjednodušuje velitelskou strukturu čínské pobřežní stráže, zároveň také smazává hranici mezi vojenskými a civilními plavidly hlídkujících ve sporných oblastech, jakými jsou Východočínské a Jihočínské moře.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)