NATO s Katarem podepsalo dohodu o spolupráci

Emíra šajcha Tamím bin Hamad Sáního přivítal v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu její generální tajemník Jens Stoltenberg. Společně projednali bezpečnostní situaci v oblasti Perského zálivu a partnerství mezi NATO a Katarem. Emíra doprovázel ministr zahraničních věcí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, který společně se zástupkyní generálního tajemníka NATO Rose Gottemoeller podepsal dohodu mezi katarskou vládou a Aliancí o přítomnosti sil NATO v Kataru a spolupráci ve vojenských a bezpečnostních záležitostech.

Dohoda umožňuje aliančním silám vstoupit na území Kataru a využívat leteckou základnu Al Udeid, což usnadní mise a operace NATO v regionu, včetně afghánské mise Resolute Support, uvádí prohlášení organizace.

Dohodu a pevný politický dialog mezi Katarem a Aliancí Stoltenberg přivítal. Katar je jednou ze čtyř zemí – společně s Bahrajnem, Kuvajtem a Spojenými arabskými emiráty – zapojených do alianční Istanbulské iniciativy ke spolupráci (ICI).

Kam dál?
Katar podepsal bezpečnostní dohodu s NATO (18.1. 2018)

Zdroj: Kuwait News Agency (Kuvajt)

---

V případě války v Evropě by NATO bylo převálcováno Ruskem, varuje think tank RAND

Pokud by vypukla válka, Rusko by mohlo rychle obsadit Pobaltí a poté se „balancováním na hraně války pokusit konflikt zmrazit,“ uvádí hlavní autor zprávy think tanku RAND Corporation Scott Boston a jeho kolegové.

Ačkoliv zpráva nenaznačuje, že by hrozba ruské agrese v regionu byla akutní, tvrdí, že na růst schopností ruské armády a její ochotu využít síly k dosažení svých cílů je nutné reagovat „pevnějším postavením“.

Síly Severoatlantické aliance svou pozornost přesunuly od intensivního boje velkých kombinovaných uskupení spíše k protipovstaleckým operacím na vzdáleném území, jakým je Afghánistán, Irák a Mali. Největší mocnosti NATO nebojovaly v konvenční válce od invaze do Iráku v roce 2003.

Kam dál?
Think-tank RAND: Na východních hranicích má Rusko stále přesilu nad NATO (7.3. 2018)

Zdroj: Newsweek (USA)

---

Ukrajinský parlament připravuje reformu armády ve stylu NATO

Ozbrojené síly Ukrajiny vykazují povzbudivý pokrok v procesu budování profesionálního sboru poddůstojníků, uvádí vyslanci Severoatlantické aliance v Kyjevě. Do poddůstojníků – páteře armády – ukrajinské vojsko v uplynulých letech značně investovalo. Zařazeny byly především pokročilý výcvik a moderní pravidla odvozená z nejlepších západních postupů a vlastních bojových zkušeností.

Do ukrajinského parlamentu byla předložena řada zásadních návrhů, podle kterých by Ukrajinci budovali svůj armádní sbor podle západního stylu. Ovšem zatímco vrcholní představitelé země slibují plné dosažení standardů NATO do roku 2020, na většinu reformních návrhů sedá prach, který na nich lpí měsíce i roky, aniž by o návrzích bylo hlasováno.

Kam dál?
Ukrajina musí udělat víc než jen přijmout standardy NATO, říkají představitelé Aliance (28.2. 2018)

Zdroj: Kyiv Post (Ukrajina)

---

Americký generál znepokojen vojenským vlivem Číny v Džibutsku

Americká armáda by se potýkala s „citelnými“ následky, pokud by Čína převzala klíčový přístav v Džibutsku, Peking v Africe nabývá na síle a usiluje o rozšíření svého vlivu, prohlásil velitel sil Spojených států v Africe generál námořnictva Thomas Waldhauser.

Čína již v zemi vybudovala vojenskou základnu, která se nachází jen pár kilometrů od klíčové základny USA. Znepokojivá role Číny v Africe byla hlavním tématem kongresového slyšení, Džibutsko převzalo kontrolu nad přístavem, aby jej mohlo předat Číně jako dar, tvrdili zákonodárci.

V minulém měsíci Džibutsko ukončilo kontrakt na provozování kontejnerového terminálu Doraleh s jedním z největších světových správců přístavů, dubajskou společností DP World – pro nevyřešení sporu z roku 2012. Společnost označila krok za nelegální převzetí terminálu a dala podnět k arbitráži u Londýnského soudu pro mezinárodní rozhodčí řízení.

Kam dál?
Čína jedná s Afghánistánem o umístění vojenské základny (2.2. 2018)

Zdroj: Africa News (Konžská republika)

---

Umělá inteligence Googlu je využívána vojenským programem USA pro drony

Projekt ministerstva obrany Spojených států Maven využívá systémy umělé inteligence firmy TensorFlow vlastněné společností Google. Tímto způsobem jsou technologie umělé inteligence Googlu nasazovány armádou USA do jednoho z projektů dronů, což způsobuje značnou kontroverzi uvnitř společnosti i mimo ni.

Projekt spuštěný v červenci loňského roku využívá technologii pro analýzu většiny materiálů nahraných drony USA. Původním záměrem je analýza obrazu, rozpoznání objektů zájmu a jejich označení pro přezkoumání lidským analytikem.

„Lidé a počítače budou pracovat v symbióze, čímž se zvýší schopnost zbraňových systémů rozpoznat objekty. Doufáme, že později bude jeden analytik schopen zvládnout dvoj až trojnásobek práce oproti dnešku. To je naším cílem,“ uvedl dříve šéf projektu Maven Drew Cukor.

Kam dál?
Zpráva: USA pošlou do Afghánistánu více dronů a vojáků (12.1. 2018)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)