Polovina států NATO splní cíl výdajů na obranu do roku 2024

Patnáct členů Severoatlantické aliance má do roku 2024 v plánu dosáhnout aliančního cíle výdajů na obranu, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Po letech poklesu vidíme od roku 2014 tři roky nárůstu obranných rozpočtů v Evropě a Kanadě,“ uvedl Stoltenberg. Stanovenou výši rozpočtu na obranu 2 % HDP splňovaly v roce 2014 jen tři země. V tomto roce je jich již osm a dalších sedm spojenců předložilo plány na dosažení hranice do roku 2024.

Někteří významní členové NATO, jako je Německo, Španělsko či Itálie, ale oznámili, že stanovených výdajů do roku 2024 nedosáhnou. Děje se tak navzdory tlaku americké administrativy, která požaduje větší účast spojenců na rozpočtu Aliance. Tyto státy však argumentují, že by neměla být posuzována jen tvrdá čísla, ale i jejich ochota k zapojení do společných projektů a operací.

Kam dál?
Zpráva: Většina zemí NATO neplánuje splnit cílové výdaje na obranu (12.2. 2018)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa / Rádio svoboda (ČR), Euractiv (Belgie)

---

Kanada se zapojí do aliančního programu AWACS

Kanada se po sedmi letech rozhodla opět zapojit do programu letounů včasné výstrahy AWACS, jehož účelem je hlídkování, průzkum a získávání informací ve vzduchu. V minulosti se v rámci programu kanadské posádky aktivně zapojovaly v zahraničních operacích, ale v roce 2011 došlo z úsporných důvodů k jejich stažení. Ruské působení na Ukrajině a tlak Spojených států ale způsobily nynější rozhodnutí o jejich opětovném zapojení, domnívá se generál ve výslužbě Tom Lawson. Kanadské posádky se tak vrátí zpět na vzdušnou základnu NATO v německém Geilenkirchenu.

Letku AWACS tvoří šestnáct letounů E-3A, které umožňují provádět hlídkovací operace s dlouhým doletem spolu s velením a řízením pozemních jednotek. Každý letoun může díky radaru monitorovat prostor v okruhu 400 kilometrů. V rámci systému včasného varování zvýšila Aliance přítomnost těchto letounů ve střední a východní Evropě.

Kam dál?
NATO vyslalo do Pobaltí průzkumné letouny, napětí s Ruskem narůstá (2.2. 2018)

Zdroj: Radio Canada International (Kanada)

---

Tillerson: USA chtějí více spolupráce s Tureckem v otázce Sýrie

Washington má zájem spolupracovat s Ankarou na minimalizaci hrozby namířené proti Turecku a v boji proti Islámskému státu, prohlásil americký ministr zahraničí Rex Tillerson na tiskové konferenci v Jordánsku. Ministr také označil Turecko za „důležitého spojence a partnera v regionu“. Poznamenal, že obě strany chtějí v Sýrii dosáhnout stejných výsledků, kterými je porážka IS, deeskalace násilí a posun v ženevském procesu. „Myslím, že Turecko bude mít největší užitek z úspěšného mírového procesu v Ženevě, který stabilizuje celou Sýrii,“ uvedl Tillerson.

Nicméně o den dříve Tillerson řekl, že turecká operace v Afrínu brání americkým snahám soustředit se na boj proti IS. Jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoğlu oproti tomu prohlásil, že USA by měly především uznat teritoriální integritu Sýrie a „přestat podporovat teroristické organizace, které chtějí Sýrii rozdělit“.

Kam dál?
Syrské hraniční město Manbij rozděluje USA a Turecko (13.2. 2018)

Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)

---

Sousední státy se zavázaly ke spolupráci na bezpečnosti Afghánistánu

Státy střední a jižní Asie se na konferenci v Kábulu zavázaly ke spolupráci v boji proti terorismu a obchodu s drogami, uvedl mluvčí mise Resolute Support kapitán Tom Gresback. Konference se účastnili obranní představitelé Afghánistánu, Pákistánu, středoasijských republik a Spojených států. „Máme společný zájem, aby se Afghánistán znovu nestal útočištěm teroristů,“ prohlásil velitel sil USA v Afghánistánu generál John Nicholson.

Setkání se zúčastnili zástupci Pákistánu, který je pod stále větším tlakem ze strany USA a Afghánistánu, aby zakročil proti ozbrojeným skupinám působícím na svém území. Islámábád ale odmítá, že by poskytoval útočiště skupinám podnikajícím útoky v Afghánistánu.

Kam dál?
Tálibán je aktivní na 70 % afghánského území, uvedla BBC (5.2. 2018)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa / Rádio svoboda (ČR)

---

Rusko-turecký obchod s raketami vyvolává v NATO napětí

Vývoj směřující k tureckému nákupu raket S-400 z Ruska dále zhoršuje napjaté vztahy mezi Tureckem a Spojenými státy a vyvolává nejistotu uvnitř Severoatlantické aliance. Přestože představitelé NATO uznávají právo každé země na rozhodnutí o vojenských nákupech, nad tureckým rozhodnutím projevují nelibost. Uvnitř Aliance se také spekuluje, zda není ještě možné obchodní dohodu zvrátit.

„Turecký nákup ruských S-400 není bluf,“ varuje turecká novinářka Tulin Daloglu a dodává: „Je to upozornění Washingtonu, že překračuje určitou hranici“. Turecko podle ní vidí současnou situaci jako konflikt přímo s USA a nikoli s celou Aliancí.

Podle zástupců jednoho z tureckých think-thanků byla ruská nabídka nejlepší, protože nejlépe pokryla tureckou zranitelnost. Zároveň však upozorňují, že spuštění systému bude vyžadovat přítomnost ruských instruktorů ve velitelství tureckých vzdušných sil a propojení ruského softwaru s tureckými letadly.

Kam dál?
Rusko dodá Turecku protirakety nekompatibilní se systémy NATO (28.12. 2017)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)