Globální výdaje na obranu rekordně rostou

Celosvětové výdaje na obranu v příštím roce pravděpodobně dosáhnou 1,67 bilionu dolarů, což je nejvyšší suma od konce studené války, uvádí studie zpravodajské skupiny IHS Jane‘s. Předpokládané výdaje na obranu v roce 2018 přesáhnou úroveň letošních investic o zhruba 3,3 %, jedná se o nejrychlejší růst za poslední desetiletí, tvrdí zpráva o rozpočtech na obranu. Nejrychlejší růst zaznamenala východní Evropa, zejména díky Pobaltí.

„Nárůst ve východní Evropě byl zaznamenán po ruské intervenci na Ukrajině v roce 2014, největší část investic směřuje do modernizace armád,“ napsala hlavní analytička IHS Janes Fenella McGerty. Evropa se na globálním trhu s pozemní vojenskou technikou stala největším investorem, konstatovala McGerty. V uplynulé dekádě došlo globálně k poklesu výdajů na obranu z 2,7 % HDP na 2,2 % HDP. Západní Evropa se z těžkého období mezi lety 2009 a 2015 stále vzpamatovává, v příštím roce by ovšem měla zaznamenat nárůst výdajů o 1,3 %, tvrdí studie.

Kam dál?
USA letos prodaly vojenskou techniku za 38 miliard dolarů (1.12. 2017)

Zdroj: CNBC (USA)

---

Rusko vyzývá USA k odstranění nukleárních zbraní z Evropy

Vyzýváme Spojené státy ke stažení jaderných zbraní z území evropských spojenců, Moskva svou část dohody o nukleárním odzbrojení po skončení studené války splnila, tvrdí státní tisková agentura RIA Novosti. „Veškerý svůj jaderný arsenál Rusko stáhlo na vlastní území,“ prohlásil ředitel odboru pro kontrolu zbraní při ruském ministerstvu zahraničních věcí Michail Uljanov. „Domníváme se, že z americké strany by měl být učiněn stejný krok,“ dodal ředitel. Podle Uljanova se jedná o zhruba 200 leteckých pum.

Hovoří se o bombách typu B61, které jsou umístěny na základnách v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku, konstatoval vojenský analytik zpravodajské skupiny IHS Jane‘s Konrad Muzyka. Jejich nasazení je součástí studenoválečného programu pro sdílení jaderných zbraní, jehož soudobá existence již byla několikrát projednávána. Jde sice o velmi silné bomby, jsou ovšem zastaralé a postrádají schopnost navádění, za myšlenkou jejich zachování tak stojí především faktor jaderného odstrašení než skutečně efektivního využití v boji, připomněl analytik.

Kam dál?
Rusko by mohlo porušovat dohodu INF, tvrdí NATO (18.12. 2017)

Zdroj: Newsweek (USA)

---

Ukrajina doufá v zisk statusu „čekatelské země“ NATO

Positivní rozhodnutí v otázce postupu Ukrajiny na novou úroveň partnerství se Severoatlantickou aliancí očekává ukrajinský Národní obranný a bezpečnostní výbor (NSDC) v létě roku 2018. Ukrajina by se tak zařadila po bok dalších zemí, které mají s Aliancí zvláštní vztahy. Nejdůležitější bezpečnostní záležitosti, včetně ruské politiky, terorismu a modernizace sil NATO by měly být projednávány na aliančním summitu v příštím létě, uvedl první náměstek tajemníka NSDC Oleksandr Lytvynenko.

„Jsem přesvědčen, že záležitosti udělení statusu ‚čekatelské země‘ NATO Ukrajině budou diskutovány na tomto summitu, v průběhu zasedání komise NATO-Ukrajina. Věřím, že implementace rozhodnutí ze summitu v Bukurešti a naší domácí legislativy vyústí v pozitivní rozhodnutí o ukrajinské žádosti,“ prohlásil Lytvynenko.

Kam dál?
Porošenko: Ukrajina brzy uspořádá referenda o NATO a EU (4.12. 2017)

Zdroj: Interfax (Ukrajina)

---

Jordánský princ se setkal s delegací NATO Defense College

Delegaci z Defense College Severoatlantické aliance přijala v Jordánsku jeho královská výsost princ Fajsal Bin Al Husajn se svým poradcem a prezidentem Rady pro národní politiku. Delegace pod vedením velitele školy generála Chrise Whitecrosse se s princem sešla na generálním štábu jordánských ozbrojených sil, kde byla mimo jiné diskutována spolupráce a partnerství mezi Jordánskem a NATO a dále současný vývoj v regionu. Schůzka se věnovala také regionálním a mezinárodním snahám v boji proti terorismu jako celku.

Kam dál?
V boji proti terorismu se bude NATO nadále spoléhat na Jordánsko (5.12. 2017)

Zdroj: Petra (Jordánsko)

---

Polský premiér potvrdil podporu členství Gruzie v NATO a EU

Ve Varšavě proběhly rozhovory mezi předsedou polské vlády Mateuszem Morawieckim a předsedou gruzínského parlamentu Iraklim Kobakhidzem. Státníci diskutovali především o spolupráci v oblasti hospodářských a investičních iniciativ, polský premiér ale rovněž zopakoval, že jeho země podporuje Gruzii na její cestě do Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Kobakhidze se sešel také se zástupci obou komor polského parlamentu, s předsedou Sejmu Markem Kuchcińskim a předsedou Senátu Stanisławem Karczewskim. V průběhu tohoto setkání došlo k podpisu dohody o strategickém partnerství mezi parlamenty obou zemí.

Kam dál?
NATO požaduje stažení ruských vojáků z Gruzie (7.12. 2017)

Zdroj: Radio Poland (Polsko)