Průzkum: Většina Ukrajinců je pro vstup do NATO

Pokud by na Ukrajině proběhlo v blízké budoucnosti referendum o vstupu země do Severoatlantické aliance, více než tři čtvrtiny Ukrajinců by hlasovalo kladně. Podle průzkumu je 44,1 % Ukrajinců přesvědčeno, že nejlepším způsobem, jak zajistit bezpečnost země, je vstup do NATO. Okolo 26 % respondentů by volilo spíše neutralitu. Z celkového počtu dotázaných by se 6,4 % přiklánělo k vojenské alianci s Ruskem a dalšími bývalými sovětskými republikami, 3,9 % by naopak preferovalo vojenskou alianci se Spojenými státy.

Průzkum byl proveden v období od 16. do 20. prosince 2016 ve všech ukrajinských regionech s výjimkou Krymu a okupovaných územích jako Doněck a Luhansk. Zúčastnilo se ho 2 018 osob starších osmnácti let.

Kam dál?
Ukrajinci se staví pro vstup do NATO (10.6. 2016)

Zdroj: Kyiv Post (Ukrajina)

---

Německá armáda uskutečnila v roce 2016 téměř 700 misí proti IS

Od ledna 2016 má Bundeswehr za sebou již stovky průzkumných misí v Sýrii a Iráku, kde působí v rámci mezinárodní koalice bojující proti organizaci Islámský stát (IS). Německo do boje proti IS nasadilo šest průzkumných letounů Tornado a jeden tanker určený pro doplňování paliva jiných letounů ve vzduchu. Podle nejnovějších údajů Tornáda za tento rok nalétala 692 průzkumných misí a tanker 315. Dohromady se jednalo o 3 651 letových hodin. Na své mise startují německé letouny z turecké základny Incirlik.

Po nedávných útocích v Berlíně většina Němců uvedla, že by byla pro větší zapojení Německa v boji proti IS, vyplývá z průzkumu, který provedl institut YouGov. Okolo 53 % ze všech dotázaných uvedlo, že by se Německo mělo v Sýrii a v Iráku zapojovat více, proti bylo pouhých 30 % respondentů. Jen 33 % bylo nicméně proti přímému bombardování pozic IS v Sýrii a Iráku, 48 % by s tím nesouhlasilo.

Kam dál?
Bundeswehr zvažuje stažení svých letounů z turecké základny Incirlik (26.8. 2016)
Sýrie: Ruské letouny pronásledují německá Tornada (17.2. 2016)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Budoucí bulharský prezident se snaží změnit svoji image „přítele Kremlu“

Nově zvolený bulharský prezident Rumen Radev se snaží rozptýlit obavy o jeho přílišné blízkosti s Ruskem. Ty vytanuly na povrch díky jeho rétorice během předvolební kampaně. „Bulharsko bude vždy spolupracovat se svými partnery z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Chci, aby Bulharsko bylo opravdovým, schopným a loajálním členským státem NATO s předvídatelnými úmysly,“ uvedl Radev pro Financial Times. Podle svých slov dokonce ani nikdy v Moskvě nebyl.

Nicméně ve stejném rozhovoru bývalý velitel bulharských vzdušných sil upozornil na potřebu zlepšit vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Tento postoj dobře rezonoval mezi bulharskými voliči v předvečer prezidentských voleb. „Myslím, že čelíme stejným hrozbám – terorismu, islámskému fundamentalismu. Spolupráce mezi NATO a Ruskem je proto nezbytná. Pokud se nebudeme snažit o zlepšení dialogu a snížení napětí, nemůžeme těmto globálním hrozbám efektivně čelit,“ prohlásil Radev.

Kam dál?
Bulharské prezidentském volby vyhrál proruský kandidát (14.11. 2016)
Bývalý velitel bulharského letectva rezignoval kvůli neshodám s ministrem obrany Nenčevem (17.8. 2016)

Zdroj: Financial Times (USA)

---

Švédská armáda stojí před rozpočtovou výzvou

Stockholm čelí významnému rozhodnutí o důležitých budoucích investicích do modernizace švédské armády. Do této situace se země dostala především kvůli podfinancování obranného rozpočtu v předchozích dvanácti letech. Švédská armáda proto nyní doufá, že plán obranných investic bude v příštích pěti letech počítat s 34 až 44 miliardami dolarů. To by znamenalo významné navýšení obranného rozpočtu na 7 až 9 miliard dolarů ročně. V roce 2016 přitom švédský obranný rozpočet počítá s výdaji ve výši jen 6,1 miliardy dolarů. Švédská armáda přitom považuje rozpočet ve výši 9 miliard dolarů za základní předpoklad toho, aby země mohla splnit své cíle pro nákup a modernizaci.

Současné sociálně-demokratické vedení vlády proto pověřilo bývalého předsedu poslaneckého výboru pro obranu Ingemara Wahlberga vypracováním zprávy, která má za cíl ověřit armádní požadavky na obranné rozpočty mezi lety 2020 a 2025 – tedy pro další pětileté období. Vláda tak musí dle švédského ministra obrany Petera Hultqvista zjistit, jak hlavní akviziční programy letectva, námořnictva a pozemních sil ovlivní budoucí armádní výdaje.

Kam dál?
Britská armáda se připravuje na další škrty v rozpočtu (28.12. 2016)
Čelíme kyberútokům a vlivovým operacím Ruska, tvrdí šéf švédské rozvědky (14.12. 2016)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Budoucí šéf OSN: Konflikt v Sýrii je globální rakovinou

Nastupující generální tajemník OSN Antonio Guterres označil syrský konflikt za globální rakovinu. Válka podle něj způsobila nejen utrpení syrského lidu, ale také podnítila násilné reakce, které v některých případech vedly k teroristickým činům, uvedl bývalý portugalský premiér v rozhovoru pro portugalský televizní kanál SIC.

Za roky své existence se konflikt stal komplexním problémem na mnoha frontách a přitáhl pozornost světových mocností stejně jako různých milic a džihádistů. Guterres tak označil konflikt za globální hrozbu a vyzval globální mocnosti k jeho vyřešení. Bez vnější podpory to totiž podle něj nebude možné.

Kam dál?
Tým OSN bude shromažďovat informace o válečných zločinech v Sýrii (22.12. 2016)

Zdroj: France24 (Francie)