Po IS bombarduje Turecko také irácké Kurdy, skončilo tak dvouleté příměří

Turecké letouny rozšířily nálety proti organizaci Islámský stát také na irácké Kurdy. Při útoku se zaměřily na sklady zbraní a tábory, které patří v Turecku nezákonné Kurdské straně pracujících (PKK). Ve svém prohlášení to uvedla turecká vláda. Nálety proti Kurdům v severním Iráku pro Turecko znamenají otevření druhé fronty a zároveň konec dvouletého příměří s PKK, které bylo považováno za úspěch vlády tehdejšího premiéra Recepa Tayyip Erdogana.

PKK vydala prohlášení, v němž se píše, že příměří, které už tak bylo napjaté kvůli několika útokům PKK v Turecku, je teď konec. „Toto příměří už nemá žádný smysl,“ stojí v prohlášení. Turecká vláda navíc opakovaně upozornila, že PKK považuje za stejně teroristickou organizaci, jakou je také organizace Islámský stát.

Na útoky Turecka proti IS již stačil zareagovat Írán – spojenec syrského prezidenta Bašára Asada. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí varovala, že by nemělo docházet k narušování státní suverenity. „Všechny kroky, které vedou k oslabení národní vlády, mohou ve výsledku pomoci teroristickým skupinám.“

Kam dál?
Turecké stíhačky poprvé zaútočily na IS v Sýrii (24.7. 2015)

Zdroj: Washington Post (USA), Channel News Asia (Singapur)

---

Siemoniak znovu volá po stálé základně NATO v Polsku

Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak zopakoval, že jeho země bude příští rok na varšavském summitu NATO pevně usilovat o posílení přítomnosti sil Severoatlantické aliance v Polsku. Siemoniak takto reagoval na nedávné prohlášení USA, že by v Polsku nemusela být stálá americká základna, nýbrž jen střídání vojenských cvičení.

„Samozřejmě, že chceme tuto střídavou přítomnost proměnit na stálou přítomnost. První krok jsme udělali v květnu ve Washingtonu, kde bylo dohodnuto, že by v Polsku měla být přítomna těžká americká výzbroj. Bojujeme za to, aby Polsko tyto základny mělo,“ uvedl Siemoniak při své návštěvě výcvikového střediska nedaleko ukrajinského Lvova.

Ministr také dodal, že rusko-ukrajinský konflikt jen tak neskončí. „Podporujeme mírový proces z Minsku, ale sami vidíte, že agresivní kroky Ruska – anexe Krymu a operace na Ukrajině – vykazují nový negativní trend,“ dodal polský ministr.

Kam dál?
Polský prezident podepsal zákon zvyšující výdaje na obranu (24.7. 2015)
USA nepodpoří vytvoření základny NATO v Polsku (22.7. 2015)

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)

---

Slovenský europoslanec: Řecko v žádném případě z NATO neodejde

Případný odchod Řecka z eurozóny neohrozí jeho členství v EU ani Severoatlantické alianci. Tvrdí to slovenský europoslanec a předseda liberálů Richard Sulík. „Řecko z NATO v žádném případě neodejde, Severoatlantická aliance je pro Řecko spása. Udělali by obrovskou chybu a oni to vědí. Pokud by z NATO odešli, Turecko by to s nimi mělo jednoduché,“ komentoval Sulík. „Pro ně je NATO v první řadě ochranou před Tureckem. Z NATO by Řekové nikdy neodešli.“

Sulík je zastáncem odchodu Řecka z eurozóny. Zároveň však tvrdí, že by mělo zůstat členským státem EU.

Kam dál?
NATO: dohoda o pomoci Řecku je důležitá pro bezpečnost (14.7. 2015)

Zdroj: SME (Slovensko)

---

Na žádost Turecka se sejde Severoatlantická rada. Jednat bude o IS i Kurdech

Ankara po teroristickém útoku na turecké hraniční město Suruc požádala o setkání Severoatlantické rady. Schůzky se zúčastní vyslanci všech 28 členských států NATO. Při útoku sebevražedného atentátníka pravděpodobně z řad organizace Islámský stát zemřelo na 30 lidí.

Severoatlantickou radu Turecko svolalo na základě článku 4 Washingtonské smlouvy, který říká, že členský stát může požádat o konzultaci, kdykoli je ohrožena jeho teritoriální integrita, politická nezávislost nebo bezpečnost.

Kam dál?
Při teroristickém útoku na turecké město nedaleko Sýrie zemřelo nejméně 32 lidí (21.7. 2015)

Zdroj: Der Spiegel (Německo)

---

Rusko kvůli NATO reviduje svou námořní doktrínu, zaměří se na Arktidu a Krym

Dodatky k ruské námořní doktríně, které schválil ruský prezident Vladimir Putin, reagují na „rozšiřování Severoatlantické aliance na východ“. Uvedl to ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Podle něj se upravená doktrína zaměřuje na Arktidu a Krym. „Změny v mezinárodních vztazích a konsolidace ruské námořní moci,“ jsou hlavními důvody revize ruské námořní doktríny.

„Vývoj NATO a jeho přibližování k našim hranicím. Zaměření se na Krym a Sevastopol vyplývá z jejich znovupřipojení k Rusku a z potřeby je co nejrychleji integrovat do ekonomického života země. A samozřejmě se také naše lodě potřebují vrátit zpět do Středomoří,“ zdůvodnil Rogozin pohnutky, které vedly Rusko k aktualizaci námořní doktríny.

Kam dál?
Ruskou armádu rozšíří nová síla rezervistů (21.7. 2015)
NATO je naší hlavní hrozbou, stojí v nové ruské vojenské doktríně (29.12. 2014)

Zdroj: RT (Rusko)