Turecké stíhačky poprvé zaútočily na IS v Sýrii

Turecké stíhací letouny F-16 zaútočily na pozice organizace Islámský stát (IS) na syrském území. Tři stíhačky zaútočily na velitelství IS naváděnými bombami. Podle tureckého vládního představitele zůstaly letouny mimo vzdušný prostor Sýrie. Rozhodnutí Turecka o nasazení stíhaček do oblasti urychlil sebevražedný atentát v turecké provincii Suruc z tohoto týdne.

Turecko také povolí koalici bojující proti IS pod vedením Spojených států využívat k náletům na IS svou základnu Incirlik. Učinilo tak po přeshraniční přestřelce se skupinou IS, při které byl jeden z tureckých vojáků zabit a další dva byli zraněni.

Kam dál?
Při teroristickém útoku na turecké město nedaleko Sýrie zemřelo nejméně 32 lidí (21.7. 2015)
Turecko zvažuje vyslání vojáků do Sýrie, mají bojovat proti IS i Kurdům (29.6. 2015)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Maďarsko a Polsko podporují vstup Černé Hory do NATO

Na setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO potvrdil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, že jeho země podporuje vstup Černé Hory do Aliance. Szijjártó dále pochválil balkánský stát za postup v procesu přistoupení k EU, zdůraznil zvláště reformy týkající se právního spravování státu. Vstupu Černé Hory do NATO se týkala i ministrova zvláštní schůzka s protějšky z Chorvatska, Rumunska a Polska.

Začlenění Černé Hory do Severoatlantické aliance otevřeně podporuje i Polsko, podle ministra zahraničí Grzegorze Schetyny zazní rozhodnutí o členství v prosinci. Aliance oddaluje konečné rozhodnutí v této věci, a Schetyna proto vyzývá k podpoře i ostatní členské státy. Vstup Černé Hory do NATO by měl přispět ke stabilizaci situace na západním Balkáně a posunout Černou Horu i k budoucímu členství v EU. Politická reprezentace Černé Hory je na členství v Alianci připravena, míní Schetyna.

Kam dál?
Makedonie a Černá Hora chtějí dostat pozvánku ke členství v NATO ještě letos (23.7. 2015)
Sobotka: Černá Hora by mohla být přizvána do NATO již letos (3.7. 2015)

Zdroj: Hungary Today (Maďarsko), SME (Slovensko)

---

Protiteroristická politika Pákistánu je „hrozbou pro demokracii“

Mezinárodní organizace International Crisis Group (ICG) ve své nové zprávě kritizuje protiteroristická opatření zaváděná v Pákistánu. Hlavní výtku směřuje ICG k pokračující dominanci pákistánské armády nad civilní správou země. Národní akční plán (NAP) Pákistánu byl představen po teroristickém útoku z minulého roku, kdy hnutí Tálibán zaútočilo na vojenskou školu v Péšáváru. Armáda tak získala navrch v bezpečnostních otázkách, což by v demokratickém zřízení měla být záležitost vlády.

Zpráva uvádí, že NAP vypadá spíše jako narychlo vytvořený seznam přání, který slouží pro upokojení veřejné potřeby v době krize, než jako skutečně ucelená strategie. ICG doporučuje pákistánskému premiérovi nahradit přílišná vojenská opatření propracovanější, zpravodajsky vedenou strategií, v jejímž čele budou stát civilní donucovací orgány, především policie.

Kam dál?
Afghánci zneškodnili vysoce postaveného vůdce Tálibánu (15.7. 2015)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Šéf Pentagonu Carter bez ohlášení navštívil Irák

Aby měl informace z první ruky, rozhodl se šéf Pentagonu Ash Carter podniknout neohlášenou návštěvu Bagdádu. Kvůli projednání kampaně proti organizaci Islámský stát (IS) se zde ministr obrany setká s americkými veliteli, politickými představiteli Iráku, včetně premiéra Hajdara Abádího, a se sunnitskými kmenovými vůdci. V současné době Irák, s masivní leteckou podporou Spojených států, usiluje o znovudobytí města Ramádí v provincii Anbar, kde žijí převážně sunnité.

Ztráta Ramádí byla nejhorší porážkou irácké armády od loňského léta, kdy od severu země začala útočit organizace IS. Následky porážky vzbudily obavy o schopnostech samotné šíitské vlády v Bagdádu. V době návštěvy ministra Cartera došlo na severu a východě provincie Anbar k sérii sebevražedných útoků zaměřených na irácké bezpečnostní složky, které si vyžádaly nejméně 113 životů a 106 zraněných.

Kam dál?
Dempsey: V Iráku je dostatek amerických vojáků (20.7. 2015)
NATO po čtyřech letech plánuje návrat do Iráku (24.6. 2015)

Zdroj: Al-Jazeera (Katar)

---

Polský prezident podepsal zákon zvyšující výdaje na obranu

Prezident Polska Bronisław Komorowski podepsal zákon, který od roku 2016 stanovuje úroveň výdajů na obranu země nejméně na dvě procenta HDP. Prezident prohlásil, že nárůst výdajů má být příkladem pro ostatní spojence a odpovědí na ruské akce. Vzhledem k vývoji mezinárodních událostí považuje prezident tento trend za nevyhnutelný.

Komorowski vyjádřil naději, že jeho následovník, Andrzej Duda, udrží úroveň výdajů a v případě potřeby ji i navýší. Nový zákon o výdajích na obranu umožní Polsku financovat programy modernizace armády a nákup stíhacích letounů F-16. Opatření by podle prezidenta nemělo odstartovat závody ve zbrojení, ale vyslat signál, že Polsko není bezmocné a lhostejné.

Kam dál?
Polské ministerstvo obrany připravuje tři offsetové programy k nákupu techniky (12.6. 2015)
USA nepodpoří vytvoření základny NATO v Polsku (22.7. 2015)

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)