Obama slíbil Tunisku status významného nealiančního spojence USA

Americký prezident Barack Obama přislíbil, že Tunisku udělí status významného nealiančního spojence USA („major non-NATO ally“). Americký prezident to zdůvodnil snahou Tuniska o politickou transformaci do demokratické země. Krok USA podle Obamy reflektuje „sdílení společných hodnot, demokratizaci v Tunisku a rostoucí spolupráci USA a Tuniska v otázkách terorismu“.

Při setkání Obamy s tuniským prezidentem Beji Caid Essebsim v Oválné pracovně Bílého domu americký prezident také uvedl, že USA nabídnou Tunisku krátkodobou pomoc, aby země mohla dokončit ekonomické reformy. „Myslíme si, že v tomto významném dějinném momentu je důležité, abychom nadále rozšiřovali naši ekonomickou pomoc pro to, aby všichni Tunisané pocítili konkrétní přínosy vycházející z transformace v otevřenější ekonomiku.“

Kam dál?
Bílý dům chce zlepšit partnerství se státy Perského zálivu (11.5. 2015)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

NATO žádá ČR, aby vyslala Gripeny na Island, čeká se na rozhodnutí vlády

Severoatlantická aliance požádala Prahu o vyslání stíhacích letounů JAS-39 Gripen na Island. Informaci potvrdil mluvčí ministerstva obrany Petr Medek. Čeští supersonici by se tak na Island mohli vrátit po půlroční přestávce. Na podzim 2014 sloužila na Islandu pětice českých Gripenů a více než 70 českých vojáků.

Na tiskové konferenci k žádosti NATO ministr obrany Martin Stropnický oznámil, že Česko plánuje vyslat pětici Gripenů na Island na dobu jednoho měsíce letos v létě. Naši stíhači by tak nahradili své kanadské kolegy, kteří budou nasazeni na Blízkém východě v boji proti organizaci Islámský stát. Misi teď musí schválit vláda. Celkové náklady by neměly přesáhnout 15 milionů korun.

Kam dál?
Gripeny se vrátily z Islandu, k ruským bombardérům nemusely (4.12. 2015)

Zdroj: Global Post (USA), Parlamentní listy (ČR)

---

Breedlove: Mezi uprchlíky ve Středozemí mohou být ukryti extremisté

Nejvyšší velitel aliančních sil v Evropě generál Philip Breedlove varoval před potenciálními teroristy a zločinci, kteří by se podle něj mohli skrývat mezi lidmi prchajícími na lodích pašeráků ze severní Afriky do Evropy. „Někteří z těchto lidí jsou legitimními uprchlíky, kteří utíkají z míst bez vlády,“ uvedl Breedlove. O jiných se však Breedlove a další představitelé Aliance domnívají, že „jsou to zločinci a mohli by mezi nimi být také extremisté“.

Své obavy generál Breedlove vyjádřil na tiskové konferenci po skončení jednání aliančního Vojenského výboru v Bruselu.

Kam dál?
Italská pobřežní stráž: Vojenská operace problém s uprchlíky ve Středozemí nevyřeší (20.5. 2015)
Stoltenberg: teroristé se mohou skrývat mezi přistěhovalci (19.5. 2015)

Zdroj: Military Times (USA)

---

Rusko a Irák prohlubují vojenskou spolupráci

Moskva a Bagdád po setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a iráckého premiéra Hajdara al-Abádího v Kremlu oznámily prohloubení vojenské spolupráce. Ještě před jejich setkáním vystoupil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Rusko je připraveno dodat Iráku zbraně, aby byl Bagdád schopen lépe bojovat proti organizaci Islámský stát. Ta za minulý týden zaznamenala zisk dalších území v Sýrii a Iráku. V Iráku se ozbrojenci z IS zmocnili města Ramádí a v Sýrii se jim podařilo převzít kontrolu nad syrským městem Palmýra.

Al-Abádí se také sešel s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, kterému řekl: „Chápeme, že hrozba terorismu se otvírá nejen v Iráku, ale také v sousedních zemích. Ukazuje se v nových podobách a jsme si moc dobře vědomi, že tato situace vyžaduje zvýšenou pozornost Ruska. V tomto ohledu proto očekáváme mnohem aktivnější spolupráci.“

Kam dál?
Rusko je připraveno pomoci Afghánistánu po odchodu NATO (11.11. 2014)

Zdroj: al-Arabíja (Saúdská Arábie)

---

Finsko oslovuje všechny vojáky v záloze s instrukcemi pro případ války

Helsinky za poslední měsíc rozeslaly na 900 tisíc dopisů. V nich všem finským vojákům v záloze vyjasňují, jaká by byla jejich role v případě válečného konfliktu. To všechno v reakci na vyostřené vztahy se sousedním Ruskem, s nímž Finsko sdílí 830 mil dlouhou hranici. Po anexi Krymu a zapojení Ruska do konfliktu na Ukrajině se Finsko cítí zranitelné vůči jakékoli další ruské agresi.

Jeden finský rezervista k dopisu uvedl, že „načasování není náhodné. Očividně je to kvůli agresivnějšímu postoji Ruska. V záloze jsem již patnáct let a toto je poprvé, co jsem obdržel podobný dopis. Takové dopisy se jen tak neposílají.“ Finsko disponuje armádou o síle 16 tisíc vojáků. Po zahrnutí aktivních záloh byac však bylo schopno tento počet zvýšit na 285 tisíc.

Kam dál?
Nová finská vláda chce nechat otázku vstupu do NATO otevřenou (15.5. 2015)

Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)