Polsko a Pobaltí chtějí zaměřit protiraketový štít na Rusko

Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko se cítí ohroženi ruskou intervencí na Ukrajině, a žádají proto, aby byl plánovaný evropský protiraketový systém zaměřen i na Rusko. Cílem těchto čtyř zemí je zahrnout do komuniké blížícího se summitu NATO taková ustanovení, která by tento plán v budoucnu umožnila. Tak silnému kroku se nicméně většina členů Severoatlantické aliance, zejména Německo, brání. Dlouhé roky ujišťovala Rusko, že na něj protiraketový štít směřovat nebude.

Tento tlak přišel poté, co Rusko překročilo se svým konvojem ukrajinské hranice, čímž dle NATO porušilo její suverenitu.

Kam dál?
Polsko ustupuje z požadavku na trvalou základnu NATO v zemi (21.8. 2014) 

Zdroj: Spiegel (Německo), RIA Novosti (Rusko)

---

Ruský konvoj se vrací, Německo slibuje pomoc Ukrajině

Obrovský konvoj, jehož vstup na Ukrajinu rozhořčil Západ, naplnil podle Ruska svou „humanitární misi“ a vrací se. Německá kancléřka Angela Merkel během své návštěvy Ukrajiny reagovala přislíbením více než 690 milionů dolarů na obnovu válkou zpustošených oblastí a pomoc uprchlíkům.

Německá nabídka zvýrazňuje evropské tendence zabránit Rusku hrát roli jediného dobrodince v rusky mluvící, východní části Ukrajiny. Výzvy k příměří zůstávají nevyslyšeny, přesto trvá kancléřka na tom, že tento problém není možné řešit vojensky.

Zdroj: New York Times (USA)

---

Zeman jedná o přípravě ČR na summit NATO

Příprava na nadcházející summit NATO a stav armády ČR byly v sobotu tématem schůzky prezidenta Miloše Zemana s ministry zahraničí a obrany Lubomírem Zaorálkem a Martinem Stropnickým. Hlavním smyslem schůzky bylo zajistit, aby český hlas na summitu zněl jednotně. Ten má ujistit alianční partnery o spolehlivosti české armády a vyjádřit podporu nezávislé Ukrajině.

Prezident chce na summitu vystoupit s otázkou boje proti mezinárodnímu terorismu. Ta je stále aktuálnější díky operacím islámských fundamentalistů v Iráku. Vrcholná schůzka Severoatlantické aliance má také určit budoucí směr vojenského paktu po skončení mise v Afghánistánu. 

Zdroj: E15 (ČR)

---

Pošlou USA na Ukrajinu vojenskou pomoc? Obama musí rozhodnout

Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem se kvůli ruské podpoře separatistům stupňuje a je na čase, aby prezident USA Barack Obama rozhodl, jak by Američané mohli pomoci zabránit další eskalaci konfliktu. Obama zatím v tichosti nechával vedení diplomatické fronty na Německu, ale úterní rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a evropskými představiteli v Bělorusku by mohly být klíčové pro budoucí vývoj – zda se Rusku podaří znemožnit hospodářskou obnovu Ukrajiny a trvale destabilizovat druhou největší evropskou zemi.

Jako jednu z variant pomoci doporučuje politolog Phillip Karber poskytnout Ukrajině bezpilotní prostředky. Drony by mohly pomoci omezit příliv ozbrojených posil z Ruska a zároveň snížit vedlejší škody způsobované bitevními letouny. Jiní experti ovšem varují, že ruský prezident Vladimir Putin může za mnohem menších nákladů rozpoutat intenzivnější konflikt, který bude mít pro Ukrajinu horší následky. Obama proto zatím volil přiměřený přístup, kdy Ukrajině poskytuje podporu tajných služeb a vojenský výcvik, za současného uvalování sankcí na ruskou ekonomiku.

Zdroj: USA Today (USA)

---

Kommersant: Rusko nebylo pozváno na summit NATO

Rusko se nezúčastní summitu NATO ve Walesu, protože nedostalo pozvánku, napsal deník Kommersant. Podle ruských diplomatických zdrojů s tím, vzhledem k současné situaci, Moskva ani nepočítala. Jedním z témat summitu bude právě Rusko a jeho vztahy s NATO, zlepšení vazeb s Ukrajinou a posílení kolektivní obrany Aliance.

Diskuse bude zaměřená na rozvoj vztahů se státy mimo Alianci a význam vojenského bloku po studené válce. Podle zdroje z NATO by účast Ruska byla nerozumná.

Zdroj: SME (Slovensko)