Rasmussen: Rusko by se nemuselo zastavit na Krymu

Evropa by měla brát krymskou krizi jako „budíček“ a zvýšit své výdaje na obranu, nechal se slyšet generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen s tím, že se Rusko nemusí zastavit pouze u anexe Krymu. Podle Rasmussena představuje ruské obsazení Krymu nejvážnější hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu od dob studené války. „Nejvíce se bojím, že to tímto nekončí. Krym je jen příklad, ale pro mě je to jen část rozsáhlejšího vzorce dlouhodobé ruské, nebo alespoň Putinovy strategie,“ znělo Rasmussenovo skeptické hodnocení současné situace.

Rasmussen také upozornil, že se evropská bezpečnost nedá považovat za samozřejmost a vyzval Evropu, aby posílila svou politickou i vojenskou sílu. „Co jsme viděli na Krymu, musí být následováno zvýšenými investicemi do obrany, pokud chceme zajistit důvěryhodné odstrašení a kolektivní bezpečnost i v budoucnosti,“ uvedl Rasmussen a dodal, že si sice nikdo nepřeje, aby se přestalo s Ruskem spolupracovat, ruské porušování principů, na nichž spolupráce stojí, se ale ignorovat nemůže.

Kam dál?
Británie vyšle do Pobaltí své stíhačky (18.3. 2014)
NATO zvyšuje aktivitu u ruských hranic (14.3. 2014)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Zaorálek: Právo na sebeurčení a změny hranic jsou „cestou do pekel“

Pořádání referend ohledně změn hranic podle rozmístění etnických menšin je pro Evropu i celý svět „pekelnou“ myšlenkou, která by mohla zničit bezpečnost a mír v Evropě, nechal se v rozhovoru pro český deník Právo slyšet český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Z projevu Putina mám dojem, že chce přestavit Rusko na impérium. (…) Je možné, že se chystá provést to samé co na Krymu i v jiných regionech, a to je velice nebezpečné,“ upozornil hlasitý odpůrce zásahu NATO v Srbsku z roku 1999 Zaorálek.

„Nacionalistické strany reagují na Putinovy teze a s entuziasmem citují jeho slova o právu na sebeurčení. Například v Maďarsku ho má krajní pravice za svého guru, protože formuluje myšlenky, které se ostatní neodváží vyslovit,“ varoval také Zaorálek před vlivem Putina na evropskou extrémní pravici. Podle Zaorálka započal Putin „něco, co bude cestou do pekel“.

Kam dál?
Svět odsuzuje ruskou anexi Krymu (19.3. 2014)

Zdroj: B92 (Srbsko)

---

Rusko a USA si vyhrožují na půdě OSN

Spojené státy americké a Rusko se na zasedání Rady bezpečnosti OSN při projednávání situace na Krymu dostaly do diplomatického konfliktu. Zatímco ruský velvyslanec Vitalij Čurkin vyzdvihnul podpis smlouvy deklarující připojení Krymu k Rusku, velvyslankyně USA Samantha Powel Rusku pohrozila, že USA a jejich spojenci jsou „připraveni učinit proti Rusku další kroky, pokud bude s agresí a provokacemi pokračovat“.  Podle Čurkina nicméně smlouva o připojení Krymu uznávající vůli krymského lidu respektuje mezinárodní právo.

„Zloděj může ukrást majetek, z toho pro něj nicméně neplynou vlastnická práva,“ prohlásila Powel v narážce na Rusko. „Je nepřijatelné poslouchat takovéto urážky mířené na naši zem,“ reagoval Čurkin a upozornil, že takové urážky ohrožují ochotu Ruska spolupracovat s Washingtonem v dalších diplomatických otázkách.  „Pokud delegace USA očekává naši spolupráci v Radě bezpečnosti u dalších témat, měla by tomuto paní Powel jasně rozumět,“ uvedl Čurkin.

Kam dál?
Biden spojencům potvrdil závazky NATO (19.3. 2014)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

---

NATO chápe mezinárodní právo, jak se mu to hodí, kritizuje Rusko

Severoatlantická aliance zastává vůči mezinárodnímu právu názory, které vyhovují jejím vlastním zájmům, ohradil se vůči kritice Ruska ze strany NATO stálý představitel Ruska při NATO Alexander Gruško. „Stanovisko Anderse Fogh Rasmussena je dalším důkazem, že NATO považuje za mezinárodní právní normy pouze ty, které splňují alianční představy „správného světového řádu“,“ uvedl Gruško v reakci na Rasmussenovu kritiku přijetí ruského zákona, díky kterému se Krym připojí k Rusku.

NATO také na protest proti ruské aktivitě na Krymu pozastavilo spolupráci s Ruskem, což se dotkne například ruské participace na likvidaci syrských chemických zbraní, uvedl v rozhovoru pro CNN Rasmussen. „Přehodnocujeme naše vztahy s Ruskem. Už jsme se rozhodli pozastavit s ním praktickou spolupráci, až se sejdou ministři zahraničních věcí členských států NATO, zváží revizi veškerých vztahů s Ruskem,“ konkretizoval alianční plány Rasmussen.

Kam dál?
USA a EU co nevidět vyhlásí sankce proti Rusku (17.3. 2014)
Francie možná zruší prodej válečných lodí Rusku (18.3. 2014)

Zdroj: Voice of Russia (Rusko)

---

Šéfem NATO by se mohl stát norský expremiér

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance by se mohl stát bývalý norský premiér Jens Stoltenberg, jehož kandidaturu podporuje jak prezident USA Barack Obama, tak německá kancléřka Angela Merkelová. Právě Stoltenbergovo jméno mělo padnout při řadě rozhovorů Obamy s evropskými lídry ohledně nástupce současného generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, jemuž vyprší mandát letos v létě. Kromě Stoltenberga se mezi jmény dalších potenciálních kandidátů nachází bývalý italský ministr zahraničí Franco Frattini, ministr obrany Velké Británie Phillip Hammond či šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.

Generální tajemník NATO se tradičně vybírá mezi evropskými státníky, naopak na postu vojenského velitele NATO standardně slouží američtí generálové. Stoltenberg je v současnosti předsedou norské labouristické strany, což je mimo jiné i důvod, proč by měl podporu například Francie, v níž vládnou socialisté.

Kam dál?
Kolotoč na nového šéfa NATO se roztáčí, favoritem je Berlusconiho kandidát (13.1. 2014)

Zdroj: La Reppublica (Itálie)