natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Co psala světová média o Severoatlantické alianci

    Norský parlament schválil další nákup stíhaček F-35

    16. prosince 2013  14:30

    Letoun F-35 Lightning II | foto: JSF Program

    Norský parlament schválil další nákup stíhaček F-35

    Norský parlament uvolnil prostředky na nákup šesti stíhacích letounů Lockheed Martin F-35 z celkových dvaapadesáti objednaných kusů. Za necelých šest miliard norských korun si Oslo koupí šestici stíhaček pro Královské norské letectvo s dodávkou v roce 2018 a za další dvě miliardy si pořídí čtyři simulátory, munici od norského výrobce Nammo a rakety Raytheon AIM-9X Sidewinder.

    Prostředky na nákup nových letounů bude muset norský parlament schvalovat po částech každý rok, uvedlo ministerstvo obrany. Norsko má zatím závaznou objednávku na deset kusů F-35A včetně čtyř výcvikových, které budou na základně ve Spojených státech. Nové stroje mají nahradit stávající Lockheed F-16AM.

    Kam dál?
    Norsko nakoupí stíhačky F-35, gripeny neuspěly (21.11. 2008)

    Zdroj: Flight Global (USA)

    ---

    Společná evropská obrana funguje na letecké základně v Nizozemsku

    Evropská obranná spolupráce, o které se hodně mluví, ale málokdo ji viděl efektivně fungovat, začíná mít jasné obrysy na nizozemské letecké základně v Eindhovenu, odkud personál z Francie, Německa a Beneluxu vypravuje tisíce letů na různé mise. European Air Transport Command (EATC) zahájilo činnost v roce 2010 jako francouzsko-německá iniciativa, která má oběma zemím umožnit lépe využít přepravní kapacity a snížit náklady. Krátce poté se přidaly i země Beneluxu.

    „EATC je unikátní vojenská struktura. Funguje na stejném principu, jako když s někým sdílíte auto,“ říká generál Pascal Valentin. Když například letí německé letadlo do Afghánistánu, EATC zajistí, aby letělo plné tam i zpátky, ať už s francouzským nákladem nebo nizozemskými vojáky.

    Zdroj: Defense News (USA)

    ---

    EU nechce řešit svou obranu v rámci NATO

    Evropská obrana bude opět jedním z hlavních témat blížícího se summitu Evropské unie. Je možné očekávat, že argumenty pro společné projekty budou stejné jako v předchozích letech – evropské země budou muset více pracovat na své vlastní obraně, zejména kvůli přesunu zájmu Spojených států z Evropy do Asie a jisté neochotě amerických daňových poplatníků se o evropskou obranu dále starat.

    „To je sice všechno pravda, ale neospravedlňuje to znovuzahájení společných obranných projektů, na které jsou v Bruselu všichni nažhavení,“ soudí bývalý britský ministr obrany Liam Fox. „My už tu totiž silnou alianci, která brání evropské země, máme. Říkáme jí Severoatlantická aliance,“ upozorňuje Fox a dodává, že Evropská unie by měla i nadále upřednostňovat transatlantické vazby.

    Kam dál?
    Francie volá po jednotné obranné politice EU (26.7. 2012)

    Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)

    ---

    Řecko otestovalo ruské rakety

    Řecko úspěšně otestovalo ruský raketový systém země-vzduch S300 během vojenského cvičení na Krétě. Stalo se tak čtrnáct let poté, co si jihoevropský člen Severoatlantické aliance tento systém pořídil.

    Řekové nakoupili rakety na konci devadesátých let, aby zažehnali krizi na Kypru. Původně si systém totiž koupila řecká část Kypru a následně jej předala Athénám. Zpoždění v testech bylo způsobeno problémy v integraci nealiančního systému do řecké obrany a drastickými škrty v rozpočtech. Testu se zúčastnil i řecký ministr obrany Dimitris Avramopoulos.

    Kam dál?
    Řecko zvažuje posílení vojenské spolupráce s Čínou (24.7. 2013)

    Zdroj: Montreal Gazette (Kanada)

    ---

    Rusko rozmístilo rakety u hranic s NATO

    Ruský prezident Vladimír Putin dal pokyn armádě, aby rozmístila při hranicích s NATO několik sad taktických raket Iskander-M (SS-26 Stone), které mohou být odpovědí na budování amerického protiraketového systému v Evropě, s nímž Rusko dlouhodobě nesouhlasí. Podle německého listu Bild bylo za poslední rok rozmístěno nejméně deset raketových komplexů podél hranic Litvy, Lotyšska a Estonska a v Kaliningradské oblasti u polských hranic.

    Rakety Iskander-M mohou nést konvenční i jaderné hlavice. O rozmístění raket v reakci na americký protiraketový deštník hovořil už v roce 2011 tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Raketa Iskander-M, označovaná v NATO jako SS-26 Stone, má přesnost zásahu kolem pěti metrů a doba přípravy k jejímu odpálení je maximálně čtvrt hodiny.

    Kam dál?
    Rusko rozmístilo rakety u hranic s NATO, dostřelí i do Česka (16.12. 2013)
    Díky íránské dohodě je protiraketový deštník NATO zbytečný, tvrdí Lavrov (26.11.2013)

    Zdroj: Bild (Německo), E15 (ČR)

    zuk; natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media