Stahování z Afghánistánu pokračuje: NATO uzavřelo přes 200 základen

Severoatlantická aliance v Afghánistánu zrušila přes 200 základen a téměř 300 dalších předala do rukou místních ozbrojených sil. Podle aliančního prohlášení tak pokračuje proces předávání odpovědnosti za bezpečnost země samotným Afgháncům a stahování zahraničních jednotek.

Všechny uzavřené objekty byly rozlohou malé, od izolovaných kontrolních stanovišť po báze o síle maximálně 300 vojáků. Většina zrušených základen stála u hlavních silničních tahů po celé zemi. Provozovaly je převážně americké ozbrojené síly.

Celkem nyní mezinárodním jednotkám zbývá zhruba polovina z 800 základen, které fungovaly v říjnu loňského roku.

Kam dál?
Základny NATO v Afghánistánu budou chránit zvláštní jednotky (24.8. 2012)
Belgie začíná stahovat své vojáky z Afghánistánu (7.8. 2012)

Zdroj: Washington Post (USA)

---

NATO: Stahování chod bojových operací v Afghánistánu neovlivní

Oddělení amerických ozbrojených sil zodpovědné za logistiku popřelo stížnosti frontových vojáků, že komplikované stahování z Afghánistánu doprovázené balením a stěhováním vojenského vybavení narušuje alianční protipovstalecké operace.

Stahování válečného materiálu v hodnotě přesahující 60 miliard dolarů by mělo být jedním z nejkomplikovanějších logistických cvičení v novodobé historii, mnohem obtížnější než stahování z Iráku.

Vojáci tvrdí, že připravit jeden obrněný vůz k přepravě trvá dny či týdny. S přihlédnutím k tomu, že takových vozů musí vojáci přepravit 60 tisíc, příprava na transfer zabere hodně času, který by měl být využit na operace a na výcvik afghánské armády a policie.

Podle amerického brigádního generála Stevena Shapira, který za logistickou stránku stahování zodpovídá, nyní 3000 vojáků posuzuje, který materiál bude zanechán místním ozbrojeným silám a který bude odvezen. Bojovým jednotkám by se tak měla ulehčit pracovní zátěž.

Kam dál?
Z Afghánistánu se už letos stáhlo přes 10 000 amerických vojáků (23.7. 2012)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Afghánští vojáci útočí i na své krajany

Velkým zdrojem napětí ve vojenském tažení v Afghánistánu se v posledních měsících staly útoky afghánských vojáků a policistů na jejich kolegy z řad NATO. Statistiky Severoatlantické aliance však poukazují na další zdroj nestability v rámci výcvikové mise. Ještě rychleji než útoky Afghánců na cizince se totiž letos množí případy, kdy se Afghánci v ozbrojených silách střílí mezi sebou.

Od začátku roku bylo u afghánské policie zaznamenáno 53 případů zabití a 22 zranění v rámci 35 útoků, při nichž Afghánec zaútočil na jiného Afghánce. Počet takto usmrcených zahraničních vojáků přitom dosahuje 40.

K prudkému nárůstu četnosti smrtonosných incidentů dochází v posledních dvou letech. Útoky Afghánců na krajany jsou podle aliančních představitelů důsledkem infiltrace ozbrojených sil povstaleckým hnutím Taliban, dědictvím 30 let války, které Afghánistán neustále pronásleduje, a také relativně větším počtem Afghánců pracujících v armádě a policii.

Kam dál?
USA se s Karzáím neshodnou na příčinách střelby do vlastních řad (24.8. 2012)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Společný švýcarsko-švédský nákup gripenů schválen v Bernu

Švýcarsko odsouhlasilo podrobnosti plánovaného nákupu 22 stíhacích letounů typu Gripen od Švédska, a to i přes kritickou parlamentní zprávu, podle níž je transakce finančně, technicky i komerčně riziková. Dojednány už prý jsou detaily o vybavení letounů, datech dodání, cenách a infrastruktuře.

Nákup švýcarské vlády v hodnotě 2,7 miliard euro je součástí větší objednávky, na které se také podílí švédská vláda. Podle ní budou díky švýcarskému zájmu výsledné náklady na letouny nižší. Stockholm si v průběhu deseti let hodlá objednat 40 až 60 nových strojů.

Bezpečnostní komise švýcarského parlamentu sice vydala kritickou zprávu, avšak v hlasování nepodpořila návrh, aby ministerstvo obrany obchod zastavilo. Švýcarský ministr obrany označil švédskou stíhačku za nejlevnější variantu v porovnání s konkurenty Rafale a Eurofighter.

Kam dál?
Česko tlačí na Švédsko ohledně ceny prodloužení pronájmu Gripenů (26.7. 2012)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Němci školili běloruskou policii na zásah proti davům

Německá policie svým kolegům v autokratickém Bělorusku poskytovala školení v davové kontrole, hlídání hranic a dalších oblastech. Německo sice program minulý rok ukončilo, ale jeho obsah je objektem mediální kontroverze.

Německá vláda se hájí, že nijak nepochybila. Ministerstva vnitra a zahraničí vydaly prohlášení, podle něhož spolupráci iniciovala běloruská strana. Jednalo se prý o jeden z několika bilaterálních programů započatých v roce 2008, kdy se ještě doufalo, že se Bělorusko více otevře Západu a Evropské unii. Školení prý schválila i Evropská unie, která kvůli tomu dočasně pozastavila sankce proti Minsku.

Po prezidentských volbách v roce 2010, při nichž se úřadující prezident Alexander Lukašenko uchýlil k falšování a zastrašování oponentů, ale Berlín program zredukoval a nakonec úplně zastavil.

Podle deníku Tagesspiegel bylo mezi lety 2008 a 2011 německými důstojníky vyškoleno téměř 400 běloruských pohraničníků a také milicionářů a kriminalistů. Zhruba 100 běloruských příslušníků represivních složek státu získávalo zkušenosti přímo v Německu.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)