Evropská komise žaluje ČR za nákup letounů CASA
Evropská komise se rozhodla hnát Českou republiku před Evropský soudní dvůr za nedodržení pravidel Evropské unie při zadávání veřejných zakázek. Praha je porušila při nákupu čtyř vojenských přepravních letounů CASA-295M v dubnu 2008.

Kontrakt v hodnotě 132 milionů dolarů ihned získala firma vyrábějící letouny CASA. Česká republika se hájí tím, že šlo o nákup strojů pro ochranu bezpečnostních zájmů státu, na který se pravidla o zadávání veřejných zakázek nevztahují.

Evropská komise však ve své žalobě uvedla, že "Česká republika dosud nevysvětlila, jakým způsobem by vypsání veřejné zakázky na nákup neozbrojeného přepravního letounu ohrozil její základní bezpečnostní zájmy", a že tak zabránila férové soutěži firem na evropském trhu a možná i zbytečně plýtvala penězi daňových poplatníků.

Zdroj: Defense News (USA)

---

Turecko asi nezablokuje protiraketový štít NATO
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko nebude bránit bezpečnostním opatřením, jaká Severoatlantická aliance označí jako nutná. Tím zřejmě vyloučil, že by Ankara zablokovala americký plán na vybudování aliančního protiraketového systému.

Davutoglu uvedl tři principy, při jejichž splnění bude Turecko souhlasit s vybudováním protiraketového štítu na svém území. Jsou jimi zvážení bezpečnostních rizik, ochrana celého severoatlantického území, tedy i celého území Turecka, a fakt, že Turecko již nechce být nárazníkovým státem Severoatlantické aliance, jako jím byl za studené války. "V našem okolí nevidíme žádné bezpečnostní hrozby, ani v Íránu, Rusku, Sýrii a jiných okolních zemích," prohlásil Davutoglu.

Turecko je nyní v těžké pozici. Odmítne-li umístění prvků protiraketové obrany na svém území, rozhněvá Spojené státy americké a NATO, povolí-li je, rozzlobí sousední Írán.

Čtěte také:
Írán: Protiraketový štít NATO v Turecku je podezřelý
USA: Na Turecko kvůli protiraketovému štítu netlačíme

Zdroj: The Wall Street Journal (USA) 

---

Norové v ISAF dostanou nová Dinga
Norští vojáci bojující v Afghánistánu dostanou dvacet nových obrněných vozidel typu Dingo II. O lepší ochranu svých hlídkujících patrol Norové žádali dlouhou dobu.

Deset vozidel budou mít k dispozici již na konci listopadu. Kontrakt na jejich dodání německou firmou Krauss Maffei Wegman byl podepsán tento týden.

Čtěte také:
Norové se i přes rizika hlásí do Afghánistánu

Zdroj: Norway Post (Norsko)

---

V KFOR bude sloužit o polovinu míň vojáků
Severoatlantická aliance sníží na polovinu počet svých vojáků působících v Kosovu. Během příštích několika měsíců zůstane v silách KFOR pouze 5 000 vojáků, v současnosti jich v zemi působí kolem 10 000.

V jednotkách KFOR slouží vojáci ze 32 zemí, z nichž 25 je členskými státy NATO. Letos v lednu se jejich počty snížily z 15 000 na 10 000. "Bezpečnostní podmínky v Kosovu se stále zlepšují. Místní instituce se postupně stávají schopnými přebírat odpovědnost za bezpečnost v zemi," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen s tím, že v případě zhoršení situace bude NATO v Kosovu i nadále schopno zasáhnout.

Čtěte také:
Slovensko se do konce roku stáhne z Kosova

Zdroj: AFP (Francie) 

---

Ženy chtějí zasahovat do mírových rozhovorů v Afghánistánu
Deset let stará rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1325 vyzývá, aby ženy dostaly stejnou roli v mírových rozhovorech vedených v oblastech konfliktů. Realita v Afghánistánu je však jiná.

Ženy v policejní uniformě jsou v Afghánistánu stále ojedinělé navzdory tomu, že v muslimské společnosti je důležité, aby ženy sloužily v bezpečnostních složkách. Při prohlídkách domů mohou být ženy a jejich pokoje prohledávány zase jen ženami.

V 69členné mírové radě, kterou nedávno ustavil afghánský prezident Hamid Karzáí, je však pouze devět žen. Z nich sedm jmenoval do funkce sám Karzáí, což podle prominentní afghánské bojovnice za ženská práva Sorayi Parliky omezuje jejich nezávislost.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)