Výcvik afghánských bezpečnostních sil je přitom klíčovou strategií amerického prezidenta Baracka Obamy, jak docílit toho, aby byly afghánské úřady schopny převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. Nedostatek instruktorů podtrhuje alianční těžkosti v přesvědčování Evropy, aby dostála svým závazkům.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen k tomu prohlásil, že požádá členské státy, aby do Afghánistánu vyslaly více instruktorů. Podle Rasmussena v Afghánistánu chybí 21 armádních výcvikových a více než 100 policejních výcvikových týmů. Rasmussen však nespecifikoval kolik jednotlivých instruktorů chybí, ani jaký je jejich celkový počet, který NATO slíbilo vyslat.

Podle nejmenovaného aliančního představitele v Afghánistánu chybí až 2500 instruktorů.

Čtěte také:
Nezkušení rekruti brzdí rozvoj afghánské policie
Aliance mění výcvik afghánských policistů

Zdroj: The New York Times (USA)

---

‘NATO nebude uplácet Talibance’
Severoatlantická aliance nezamýšlí uplácet Talibance, aby se přiklonili k afghánské vládě., Uvedl to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který tak odmítl dohady o posledním afghánském plánu, jak v zemi ukončit rozšiřující se povstání. Rasmussenovo prohlášení přichází v čase obnoveného tlaku na uzavření míru s umírněnými Talibanci, jejichž začlenění zpět do politického procesu Aliance silně podporuje.

Na internetových stránkách Severoatlantické aliance Rasmussen již dříve oznámil, že nový svěřenecký fond o výši 140 miliónů dolarů nabídne povstalcům alternativu k podporování Talibanu. Rasmussen k tomu dodal, že mnoho prostých povstalců nebojuje proti vládě a zahraničním vojákům z ideologických ani náboženských důvodů. "Za Taliban bojují jednoduše proto, aby si vydělali na živobytí," sdělil.

Kritikové upozorňují na to, že plány přesvědčit Talibance, aby vyměnili strany, již existují několik let, ale byly celkově neúspěšné. Přivábily pouze ozbrojence nejnižší úrovně, u nichž neexistují garance, že se opět nevrátí k povstalcům.

Čtěte také:
Karzáí: Taliban musí vyjednávat než NATO odejde
Londýnská konference nastíní budoucnost Afghánistánu

Zdroj: The Star Tribune (USA)

---

Rusko oponuje srbskému členství v NATO
Srbské rozhodnutí vstoupit do NATO by mělo negativní důsledky na vztahy mezi Ruskem a Srbskem, prohlásil předseda výboru ruské Státní dumy pro mezinárodní vztahy Konstantin Kosačev. Toto rozhodnutí by podle něj znamenalo faktický srbský souhlas s aliančními akcemi proti bývalé Jugoslávii i s nezávislostí Kosova. Dodal, že takovéto rozhodnutí by tak mělo být učiněno samotným srbským obyvatelstvem prostřednictvím referenda, které by nemělo být nikým ovlivňováno.

Kosačev dále upozornil na to, že Rusko neuznává jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova. Zároveň věří, že by se Rada Evropy měla zabývat lidskými právy, demokracií, volebním procesem a ochranou etnických menšin, které jsou prý v Kosovu na velmi nízké úrovni. Kosačev podporuje i obnovení rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou o budoucím statusu Kosova, neboť "Kosovo nemá žádnou perspektivu získat členství v OSN či Radě Evropy a nikdy ani žádnou mít nebude".

Čtěte také:
Srbsko: Debata o vstupu do NATO je předčasná
V Srbsku probíhá diskuze o vstupu do NATO

Zdroj: B92 (Srbsko)

---

‘Rusko omezí severoevropské vojenské aktivity’
Podle zprávy norské národní zpravodajské služby (NZS)ovlivňují rozpočtové škrty aktivity ruských leteckých sil v severní Evropě. Škrty postihly zejména dodávky paliva, v důsledku čehož mají letecké síly nařízeno, aby omezily cvičné lety. Snížení rozpočtu zároveň bude mít vliv i na reorganizaci leteckých sil a námořních struktur na silně militarizovaném poloostrově Kola.

Zpravodajské informace tak pro rok 2010 naznačují potenciální pokles ve výcviku a spojených cvičeních námořních a leteckých složek ruské armády v severních oblastech, včetně severního Atlantiku a Barentsova moře. Přestože jsou podle NZS ruské vojenské výdaje v rámci protikrizových opatření sníženy, nepředpokládá se, že by to ovlivnilo nákupy zbraní.

Zdroj: Defense News (USA)

---

Kazachstán schválil dohodu o vytvoření sil rychlé reakce
Kazašský parlament ratifikoval dohodu o vytvoření sil rychlé reakce Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Vytvoření silného vojenského kontingentu ve střední Asii prostřednictvím CSTO, ve které dominuje Moskva, je chápáno jako ruská snaha vyvážit NATO. Utváření sil rychlé reakce však narazilo na problémy způsobené regionálním soupeřením některých členů.

"Síly rychlé reakce jsou navrženy tak, aby zvýšily bezpečnost členů CSTO proti existujícím i potenciálním hrozbám, včetně terorismu, extremismu, pašování drog a přírodních katastrof, a aby zvětšily roli CSTO v zajišťování mezinárodní bezpečnosti," uvedl k tomu kazašský ministr obrany Bolat Sembinov.

CSTO se skládá z Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Uzbekistánu a Tádžikistánu.

Čtěte také:
CSTO se bojí vypuknutí války v Afghánistánu
Brzezinski: NATO musí víc spolupracovat s CSTO

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)