Summit NATO 2023Spojené státy americké nacházejí společný pohled se svými spojenci z NATO a Evropské unie na pokračování války v Afghánistánu. Tento soulad se jim daří nalézat při vypracovávání revize svojí vojenské strategie pro tuto asijskou zemi, jež má zahraniční jednotky vyvést ze slepé uličky, ve které se v Afghánistánu ocitly.
Zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán a Pákistán Richard Holbrooke o revizi hovořil s aliančními a unijními spojenci poté, co prezident Barack Obama prohlásil, že revize bude obsahovat strategii stahování zahraničních vojáků z Afghánistánu a bude klást větší důraz na ekonomický rozvoj země.
Richard Holbrooke zdůraznil potřebu regionálního přístupu k afghánskému problému, zejména důležitost Pákistánu při jeho řešení, a potřebu plánů na významné zvýšení počtu příslušníků afghánské policie.
Čtěte také:
Obama hodlá zesílit útoky proti Talibanu
NATO požaduje další vojáky pro Afghánistán
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
USA podpořily Rasmussena na post generálního tajemníka NATO
Spojené státy americké se rozhodly podpořit dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena v jeho kandidatuře na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance. V současné době tuto pozici zastává holandský diplomat Jaap de Hoop Scheffer. Jeho funkční období skončí na konci července.
Spojené státy až dosud spíše potichu podporovaly kandidaturu kanadského ministra obrany Petera MacKaye, který však zřejmě svoji nepotvrzenou kandidaturu odvolal s tím, že má mnoho práce doma v Kanadě. Washingtonu teď ještě zbývá přesvědčit Turecko, aby také podpořilo Rasmussena na funkci generálního tajemníka NATO.
Muslimské Turecko se zdráhá podpořit Rasmussena kvůli dříve uveřejněným karikaturám proroka Mohammeda v dánském tisku a kvůli jeho prohlášení z roku 2003, ve kterém řekl, že nevěří, že by se Turecko mohlo někdy stát členem Evropské unie. Dánsko také umožnilo kurdským separatistům (v Turecku zakázaným) zřídit v zemi televizní stanici. Podle Ankary je Dánsko vůči islámu necitlivé, což je v současné době, kdy hlavní výzvou pro NATO je konflikt v muslimském Afghánistánu, velký problém.
Čtěte také:
Turecké veto ohrožuje volbu nového generálního tajemníka NATO
Británie, Francie a Německo podporují Rasmussena na post šéfa NATO
Zdroj: International Herald Tribune (Francie)
Srbsko si připomíná 10 let od začátku aliančních náletů
Rozdělené Srbsko si připomíná deset let od bombardování silami NATO. Připomínkové akce organizuje jak současná srbská prozápadní vláda, tak separatističtí nacionalisté. Výuka ve školách dnes začne minutou ticha, vláda se sejde ke zvláštnímu zasedání a v poledne se celou zemí rozezní sirény, které před deseti lety oznamovaly konec náletů.
Srbský prezident Boris Tadič označil alianční intervenci před Radou bezpečnosti OSN jako „tragickou vojenskou kampaň". Alianční nálety na Srbsko začaly 24. března 1999 bez mandátu Rady bezpečnosti OSN poté, co tehdejší srbský prezident Slobodan Miloševič odmítl podepsat mírovou smlouvu, která ukončovala násilné akce jeho jednotek proti kosovským Albáncům. Miloševič se vzdal o 78 dní později, a umožnil tak aliančním silám vstup do sporného území Kosova. Při aliančních náletech přišlo podle odhadů organizace Human Rights Watch o život kolem 500 civilistů.
„Při náletech zahynulo 2 500 civilistů, z toho 89 dětí. 12 500 dalších bylo zraněno," řekl ovšem nyní prezident Tadič s tím, že Srbsko si z celé události musí vzít ponaučení - už nikdy se nedostat do situace, ve které jsou jeho občané trestáni a zabíjeni. Tadičova Demokratická strana se staví proti nezávislosti Kosova, ne však za cenu odmítnutí přistoupení do Evropské unie.
Čtěte také:
Nevybuchlá munice NATO stále straší Srbsko
Srbsko: Italové zkoumají následky bombardování NATO
Zdroj: AFP (Francie)
Polsko vzkázalo USA: Dodržte závazky ohledně protiraketové obrany
Polsko vyzvalo Spojené státy, aby dostály svým dřívějším závazkům týkajícím se protiraketové obrany. „Doufáme, že nebudeme muset litovat své důvěry ve Spojené státy," prohlásil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na konferenci Brussels Forum k čelným světovým politikům a dalším expertům.
„Když jsme o této věci začali s Američany jednat, ujistili nás, že o správnosti své protiraketové obrany přesvědčí Rusko. Obávám se však, že ruští generálové a dokonce i ruský prezident Medveděv se nás stále snaží zastrašit rozmístěním svých raket středního doletu v kaliningradské oblasti," varoval Sikorski.
V současné době se množí otázky ohledně budoucnosti amerického protiraketového systému. Nová administrativa prezidenta Baracka Obamy nabídla Teheránu „nový začátek" vzájemných vztahů. Írán byl přitom až dosud považován za jeden z „darebáckých států“, proti jehož raketám by byl protiraketový deštník postaven.
Čtěte také:
Polsko dodrží závazky ohledně protiraket
Polsko doufá v dokončení protiraketového štítu
Zdroj: Defense News (USA)
Západ plánuje oslabení Karzáího
Západ plánuje oslabit pozici afghánského prezidenta ustavením jakéhosi „premiérského systému", avšak bez vytvoření vlastní funkce premiéra. Taková celková změna afghánského politického pořádku by totiž vyžadovala změnu afghánské ústavy, jejíž provedení by trvalo příliš dlouho. Současný afghánský ústavní pořádek vyplývá z amerického vzoru - prezident má velmi silné postavení.
Současný afghánský prezident Hamid Karzáí zklamal západní země svojí neschopností účinně bojovat s korupcí. Nicméně se zdá, že v prezidentských volbách konaných letos v srpnu opět obhájí svůj post. Proto se Západu zdá vhodnější přimět ho ke jmenování mocného vůdce, který by vedl afghánskou vládu. V souvislosti s obsazením této nové možné pozice se diskutuje o respektovaných ministrech vnitra, zemědělství, obrany nebo ekonomiky. Karzáímu by tak zbyla víceméně pouze úloha reprezentovat stát.
Mezi kábulskou diplomatickou komunitou však vyvstává znepokojení, zda nový post nebude obyčejnými Afghánci vnímán jako nadiktovaný ze strany Západu.
Zdroj: The Times (Velká Británie)
tisknout 
