Summit NATO 2023Mluvčí Severoatlantické aliance James Appathurai oznámil, že vojáci mise NATO v Afghánistánu (ISAF) usmrtili minulý rok na sto civilistů. Jako kontrast udává, že Taliban a al-Káida zabila 973 civilistů. Neexistence rodných či úmrtních listů komplikuje určení přesného počtu obětí, řekl Appathurai.
Na konci minulého roku byly vojákům ISAF uděleny nové rozkazy, aby se minimalizovaly oběti na straně civilního obyvatelstva v Afghánistánu. Na základě nařízení, které vydal velitel ISAF generál David McKiernan, jednotky NATO mají respektovat afghánský lid, jeho kulturu, náboženství a zvyky. Jednotkám Aliance bylo nařízeno, aby prováděly co možná nejvíc operací společně s afghánskou armádou. Kromě případu jasného nebezpečí mohou domovní prohlídku provádět pouze afghánské bezpečnostní složky.
Čtěte také:
Afghánistán chce více kontroly nad vojáky NATO
Karzáí znepokojen strategií americké armády
Zdroj: Xinhua (Čína)
NATO uvítalo možné stažení ruských raketových plánů
Severoatlantická aliance vnímá zrušení ruských plánů na rozmístění raket Iskander v Kaliningradu za „dobrý krok“, řekl mluvčí NATO James Appathurai. Některé sdělovací prostředky uvedly, že ruské ministerstvo obrany doposud nepřijalo žádná opatření k rozmístění raket Iskander do Kaliningradu.
Minulý rok oznámil ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci na budování protiraketového štítu v Polsku a České republice, že Rusko rozmístí své rakety do Kaliningradské oblasti. Moskva doufá, že s příchodem nového amerického prezidenta Baracka Obamy, by USA mohly přehodnotit význam raketového štítu.
Čtěte také:
Rusko opustilo od rozmístění raket v Kaliningradu
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
NATO je proti ruským základnám v Gruzii
Otázka ohledně výstavby ruských vojenských základen v Jižní Osetii a Abcházii vyvolává neshodu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v době, kdy dochází k obnově vzájemných vztahů. Příští týden má dojít k jednání mezi generálním tajemníkem NATO Jaap de Hoop Schefferem a ruským místopředsedou vlády Sergejem Ivanovem, první jednání nejvyšších představitelů po pěti měsících. Jedna z nejdůležitějších otázek bude přeprava zásob pro alianční vojáky v Afghánistánu skrz ruské území. Na druhé straně NATO vyjádřilo své stanovisko vůči Gruzii, za jejíž integrální součást pokládá i Abcházii a Jižní Osetii.
Rusko požaduje od NATO, aby jasně vyjádřilo své stanovisko vůči Gruzii předtím, než začne intenzivní vojenská spolupráce, oznámil ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. „Poté, co se stalo na Kavkaze, po tvrdošíjné podpoře Gruzie ze strany Aliance , nemůže být o jakýchkoliv rozhovorech ohledně intenzivní spolupráce ve vojenských otázkách řeč. Nejprve bychom chtěli od NATO slyšet, pokud ne omluvu, alespoň vysvětlení jejího postoje vůči Gruzii,“ řekl Rogozin.
Zdroj: International Herald Tribune (Francie), RIA Novosti (Rusko)
ČR podporuje Ukrajinu na cestě do EU a NATO
České předsednictví podpořilo snahy Ukrajiny stát se členem Evropské unie, a to i přes spor, který Ukrajina vedla s Ruskem ohledně dodávek plynu. „ Kurz Ukrajiny směrem k Evropě není pouze v zájmu EU, ale Ukrajinci mají stejné právo rozhodnout se, jako jsme kdysi měli i my,“ prohlásil český předseda vlády Mirek Topolánek. Ten na setkání s polským a ukrajinským prezidentem ve Vratislavi označil integraci Ukrajiny do EU a Severoatlantické aliance za zásadní.
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko přijel do Polska se snahou napravit reputaci Ukrajiny, která byla i podle Topolánkových slov pošramocena během sporů o dodávkách plynu do Evropy. Juščenko oznámil, že žádný ukrajinský politik by neomezil tranzit plynu do Evropy a obvinění ze zastavení dodávek plynu označil za lživé. Prezident považuje novou dohodu o dodávkách a tranzitu plynu s Ruskem za nevýhodnou, přesto zdůraznil, že Ukrajina své závazky dodrží.
Čtěte také:
Ukrajina předloží první národní program pro integraci do NATO
Zdroj: Monsters and Critics (Velká Británie)
Chorvatsko a Albánie chtějí vstoupit do NATO v dubnu
Chorvatsko a Albánie předpokládají, že by měly vstoupit do Severoatlantické aliance na jejím dubnovém summitu. Obě země očekávají, že v březnu by měl být ukončen proces ratifikace přístupových protokolů všemi členskými státy NATO.
Chorvatský ministr obrany Branko Vukelič a jeho albánský protějšek Gazmend Oketa prohlásili na společné schůzi v Záhřebu, že jsou spokojeni se spolupráci v rámci Jadranské charty a jsou připraveni poskytnout své zkušenosti Černé Hoře a Bosně a Hercegovině v rámci iniciativy nazvané A5.
„Je nezbytně nutné pokračovat v naší spolupráci a zapojit všechny sousední státy. Je naším zájmem, aby tyto státy následovaly cestu Chorvatska a Albánie ve jménu bezpečnosti a stability pro celý region,“ řekl Vukelič.
Čtěte také:
Albánie a Chorvatsko vstoupí do NATO na příštím summitu
Zdroj: Xinhua (Čína)
tisknout 
