Makedonci měnit jméno kvůli NATO nechtějí
Podle průzkumu veřejného mínění si většina Makedonců nepřeje změnit název své země kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. Podmínku, kterou stanovilo Řecko pro podporu makedonské kandidatury, odmítlo 82,5 procent dotázaných.

Řecko trvá na tom, že řádné jméno Makedonie používané v mezinárodních organizacích je Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Nicméně již více než dvě třetiny států OSN uznalo ústavní název země Makedonská republika. Řecko se obává budoucích územních nároků země na jednu ze svých provincií, která nese taktéž označení Makedonie. Ministryně zahraničí Dora Bakoyannis potvrdila, že Řecko bude makedonskou kandidaturu blokovat, dokud nedojde ke změně názvu.

Čtěte také:
Scheffer: Spor o jméno ohrožuje pozvánku Makedonie do NATO
OSN navrhla 5 nových jmen pro Makedonii

Zdroj: Angus Reid Global Monitor (Kanada)

---

Kanada prodloužila svou misi v Afghánistánu
Za hlasitých protestů ozývajících se z galerií pro veřejnost odhlasovala dolní sněmovna kanadského parlamentu prodloužení mise v Afghánistánu do roku 2011. Minoritní vláda konzervativců i liberální opozice označily volbu za historický kompromis, který upozadil stranickou politiku ve prospěch mezinárodních zájmů země.

Rozhodnuto bylo v poměru 197:77. O výsledku volby nebylo pochyb, přesto však hlasování hořce poznamenalo skandování dvou desítek protiválečných demonstrantů. „Projevy, které jste viděli ve sněmovně, ať již skrze hlasování nebo poznámky na galerii, jsou výrazem fungující demokracie. Doufáme, že jednoho dne uvidíte podobnou svobodu vyjadřování i v Afghánistánu,“ řekl ministr obrany Peter MacKay.

Volba ponechat 2 500 kanadských vojáků v Afghánistánu až do roku 2011 je podmíněna několika požadavky. Kanada by měla získat dalších 1000 aliančních vojáků k operacím na jihu země, dopravní helikoptéry a bezpilotní letouny.

Čtěte také:
McNeill: Kanada pomoc v Kandaháru dostane
Kanadští experti jsou pro setrvání Kanaďanů v Afghánistánu

Zdroj: National Post (Kanada)

---

USA žádají spojence o podporu pětiletého plánu pro Afghánistán
Spojené státy naléhají na členy Severoatlantické aliance, aby na dubnovém summitu podpořili pětiletý plán, který stupňuje úsilí o eliminaci povstaleckých skupin v Afghánistánu. Podle plánu by spojenci měli dodat dostatek dobře vycvičených a flexibilních jednotek k boji s povstalci a poskytnout výcvik a vybavení afghánským bezpečnostním silám.

Americký návrh vymezuje i ukazatele úspěšnosti mise. Afghánistán by měl disponovat 70 000 trénovanými vojáky, 82 000 profesionálními policisty a být schopen zajistit volby nenarušené násilím. Dokument přímo nejmenuje státy, které odmítají vyslat své vojáky do nejnebezpečnějších oblastí, ale žádá všechny spojence, aby uznali nutnost sdílet břemeno bojů. Bezpečnostní plán je vymezen na pět let, nestanovuje však žádné datum konečného stažení Aliance z Afghánistánu.

Zdroj: Reuters (Kanada)

---

Bushova návštěva Ukrajiny stupňuje naděje na pozvánku do NATO
Návštěva Ukrajiny, kterou prezident George  Bush uskuteční ještě před dubnovým summitem Severoatlantické aliance, zvyšuje naděje země na připojení k NATO. Uvnitř Aliance panují neshody o tom, jak rychle by se mělo postupovat v přijetí tohoto bývalého sovětského státu.

Spojené státy silně podporují myšlenku zapojit Ukrajinu do Akčního plánu členství NATO (MAP) na summitu, který se bude konat za tři týdny, tvrdí západní diplomaté. Dodávají však, že Německo a další vůdčí evropské státy tento krok, který představuje zásadní mezník na cestě k plnému členství, nepodporují. Mohl by mít totiž vážné důsledky pro vztahy Aliance s Ruskem. Německo se proto snaží o vypracování kompromisního řešení. Ukrajinu a Gruzii by chtělo pozvat do nového „akčního plánu“, který by byl méně závazný nežli MAP.

Čtěte také:
O Ukrajině a Gruzii není rozhodnuto, řekl šéf NATO
Ukrajina chce do NATO navzdory domácím roztržkám

Zdroj: Financial Times (Velká Británie)

---

Craddock žádá zrušit evropská omezení operací
Vrchní velitel sil Severoatlantické aliance Bantz Craddock požádal americké zákonodárce, aby své evropské kolegy přesvědčili o zrušení limitů pro operace v Afghánitánu. Odstranit by se měla omezení, která určují jak a kde mohou evropští vojáci působit. Tato omezení, která vymezily evropské státy ohledně působení svých jednotek, způsobují rostoucí napětí v Alianci.

„Důsledky, jež mají tato omezení pro každodenní operace, musíme jasně vysvětlit nejen vojenským představitelům, ale i těm v politické aréně,“ řekl Craddock. Američtí zákonodárci by podle něj měli problém diskutovat s evropskými zastupiteli a vůdci. Evropské restrikce budou pravděpodobně jedním z hlavních témat dubnového summitu Aliance v Bukurešti.

Sněmovnímu Výboru pro ozbrojené služby si generál stěžoval i na nedostatek financí, které evropští členové NATO vynakládají na svoji obranu. Uvedl, že pouze sedm z dvaceti sedmi členů Aliance splnilo stanovenou minimální výši výdajů. „Nevidím žádný pozitivní trend k jejich růstu,“ dodal.

Zdroj: The Jerusalem Post (Israel)