Základna NATO v Polsku nejspíš nevznikne
Plánovaná výstavba základny Severoatlantické aliance v Polsku se pravděpodobně neuskuteční v důsledku neshod ohledně jejího financování. Spojenecká pozemní pozorovací základna (Allied Ground Surveillance Base) měla obsahovat obslužné i bezobslužné letecké radary, které by velitelům umožnily sledovat situaci ve vzduchu. Polsko o její výstavbu velmi stálo, protože zatím jediným zařízením NATO na jeho území je výcvikové středisko v Bydhošti.

Polsko o plánovanou základnu soupeřilo s Německem, Španělskem a Itálií. V prosinci o jejím umístění diskutoval generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorskim. Podle bruselských zdrojů je však nyní její alokace v Polsku nepravděpodobná, protože nedošlo k dohodě o rozdělení nákladů na výstavbu. Kvůli finančním otázkám ztratily svůj zájem o základnu i Francie a Portugalsko.

Čtěte také:
Polsku se nedaří plnit kritéria NATO

Zdroj: Polskie Radio (Polsko) 

---

Afghánistán: Francie možná pomůže kanadským jednotkám
Francie vážně uvažuje o vyslání dalších vojenských sil na jih Afghánistánu. Mohla by tak zabránit stažení kanadských jednotek. Kanadský předseda vlády Stephen Harper o této možnosti diskutoval s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym v telefonickém rozhovoru.

Harper Sarkozyho informoval o hlavním požadavku Kanady, obsaženém ve zprávě nezávislého panelu, že kanadské jednotky operující v oblasti Kandaháru by měly být do roka staženy, pokud nepřijdou posily z dalšího aliančního státu. Sarkozy prý kanadský postoj vážně zvažuje.

Francouzská váhavost vyplývá z faktu, že v různých misích OSN i bilaterálních operacích již působí více než deset tisíc francouzských vojáků. Podle mluvčí francouzské ambasády v Ottawě žádné rozhodnutí o nasazení dalších jednotek nepadne dříve než za několik týdnů.

Čtěte také:
Kanada dál varuje před stažením z Afghánistánu

Zdroj: Canada.com (Kanada)

---

NATO opatrně podporuje americký radar v Česku
Představitelé Severoatlantické aliance se zřejmě na jaře dohodnou na tom, že plánovaný americký protiraketový štít v Česku bude v budoucnu propojen s obrannými systémy NATO. Prohlásil to vysoce postavený český vládní úředník, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něj se „propojení těchto systémů s evropskou obrannou architekturou očekává a je to chvályhodný krok.“

„Oficiální rozhodnutí bude mnohem mlhavější než skutečná jednání,“ tvrdí. Některé státy totiž prý nechtějí projekt veřejně schválit, podpoří však všechny praktické kroky k jeho uskutečnění. Spojené státy argumentují, že jejich obranný štít by spolu s aliančními protiraketovými systémy krátkého dosahu mohl pokrýt celé území států NATO.

Také české vládě by alianční podpora pomohla. Překonala by tak kritiku opozice, které vadí hlavně dvoustranný charakter projektu. Smlouvu se Spojenými státy by měla uzavřít ještě před dubnovým summitem NATO v Bukurešti, uvedla agentura Reuters.

Čtěte také:
Scheffer: Radar bude zásadním tématem na summitu 2008
NATO zvažuje protiraketový štít v JV Evropě

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Neshody o Afghánistánu před setkáním ministrů NATO
Těsně před setkáním ministrů obrany v Litvě to nevypadalo, že by se členské státy Severoatlantické aliance měly dohodnout ohledně rozmístění jednotek v Afghánistánu. Podle americké ministryně zahraničí Condoleezzy Rice NATO v této otázce „čelí skutečné zkoušce“. Washington doufá, že své evropské spojence přesvědčí o nutnosti vyslat další jednotky. Zatím má však jen částečný úspěch.

Německý ministr obrany Franz Josef Jung potvrdil, že Německo poskytne 200 vojáků, kteří nahradí norský kontingent operující na severu Afghánistánu. Odmítl však jakékoli další navýšení počtu německých jednotek i jejich přesun do neklidné jižní části země.

Francie nabídla několik desítek vojenských instruktorů, kteří budou cvičit Afghánskou národní armádu v boji proti talibanským povstalcům na jihu. Většina jejích jednotek se však nachází v oblasti Kábulu. Paříž naznačuje, že uvolnění dalších posil by mohl prezident Nicolas Sarkozy oznámit na summitu NATO v Bukurešti.

Čtěte také:
Scheffer se obává roztržky v NATO kvůli Afghánistánu

Zdroj: AFP (Francie)

---

Makedonie: Pozvání do NATO stabilizuje Balkán
Makedonský prezident Branko Crvenkovski prohlásil, že případné pozvání Makedonie, Albánie a Chorvatska do Severoatlantické aliance na jejím dubnovém summitu by bylo „důležité pro další a konečnou stabilizaci regionu.“ Pozvání by mělo těmto státům pomoci vyrovnat se s dopady odtržení Kosova od Srbska.

Vyhlášení nezávislosti Kosova, kde žije devadesátiprocentní albánská většina, se očekává již tento měsíc. Také čtvrtinu makedonské populace tvoří etničtí Albánci. Makedonie musela čelit jejich vzpouře v roce 2001. „Proces formování budoucího statutu Kosova, který se chýlí ke konci, přináší rizika, která by se neměla podcenit,“ vyjádřil se Crvenkovski.

Vstup Makedonie do NATO podporují Spojené státy, proti je naopak Řecko. Stále se totiž nepodařilo vyřešit 17 let starý spor o oficiální název Makedonie.

Čtěte také:
NATO: Vyřešte si spor o jméno Makedonie

Zdroj: Reuters (Velká Británie)