Karzáí nechce, aby OSN zastupoval Ashdown
Organizace spojených národů musela začít hledat nového kandidáta na představitele mezinárodního společenství poté, co byl Paddy Ashdown donucen stáhnout svou kandidaturu kvůli odporu afghánské vlády. „Já bych o takové práci nepřemýšlel, pokud bych neměl Karzáího souhlas. Poté, co jsem pohovořil s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-Moonem, jsme si potřásli rukama, i když jen přes telefon,“ řekl Ashdown. „Nyní se ale stalo něco, co změnilo jeho názor. Domnívám se, že to má co dělat více s afghánskou vnitřní politikou než-li s mezinárodním společenstvím.

Podle diplomatických zdrojů Karzáího námitky vyvstaly, jakmile se dozvěděl více o Ashdownově působení v úřadu vysokého představitele v Bosně, kde si získal reputaci efektivního a asertivního správce. Karzáí se proto obával, že by taková osobnost mohla omezit autoritu jeho vlastní vlády. Ashdown ale prohlásil, že nikdy při vyjednávání svého mandátu nechtěl takovou moc, jako měl v Bosně. „Vláda v Afghánistánu je suverénní vládou hrdého národa a prezident Karzáí je jeho prezident.“

Ve svém rezignačním dopise vyjádřil Ashdown domněnku, že odmítnutí jeho jmenování je částečně založeno na jeho národnosti a britské roli v Afghánistánu. Vysoký afghánský představitel ale již prohlásil, že by na tomto místě rád viděl jiného Brita, generála Johna McColla, který velel první mezinárodní mírové misi v Afghánistánu a působil jako zvláštní vyslanec Británie v boji proti narkotikům. V současnosti je zástupcem nejvyššího velitele sil NATO v Evropě.

Zdroj: Guardian (Velká Británie)

---

Polovina Nizozemců nesouhlasí s misí v Afghánistánu
Zhruba polovina občanů Nizozemí odmítá účast své země v Afghánistánu, ukázal průzkum veřejného mínění. Polovina respondentů se staví proti holandské misi v Uruzganu, zatímco 43% ji podporuje. V Afghánistánu již zahynulo čtrnáct holandských vojáků.

V listopadu 2007 nizozemský kabinet souhlasil s pokračováním mise v Uruzganu v jižním Afghánistánu na další dva roky. Počet vojáků bude snížen z 1650 na 1200. Na úplném stažení po dvou letech existuje dohoda napříč politickými stranami v nizozemském parlamentu. 

Čtěte také:
Holandsko zůstane v Afghánistánu

Zdroj: Angus Reid (Kanada)

---

Rusové uklidňují své severské sousedy
Rusko se snaží ujistit skandinávské vlády , že jeho obranné programy a nárůst vojenských výdajů na severozápadě Ruska nevytváří žádné regionální bezpečnostní hrozby, oznámil šéf norské armády. Vlády Norska, Finska a Švédska již před tím vyjádřily nespokojenost s rozsahem vojenských programů v severozápadním Rusku, konkrétně v Murmansku a na poloostrově Kola.

 „Norsko se nedívá na Rusko jako na bezpečnostní hrozbu, ale jako na partnera při spolupráci,“ prohlásil Espen Barth Eide, státní tajemník norského ministerstva obrany. „Rusko v současnosti dělá spíše více než méně pro to, aby ujistila Norsko a další severské země, že není třeba se obávat přebudovávání jeho vojenských programů. K tomu, abychom mohli čelit současným výzvám, potřebujeme aktivní účast ruské strany,“ řekl Eide. „Rusko je však zemí na přechodu a my dnes musíme čelit silnější a asertivnější zemi, než byla dříve.“

Současný nárůst frekvence a rozsahu ruských námořních a vzdušných cvičení poukazuje na stále viditelnější ruskou vojenskou přítomnost v severském regionu. „Navzdory zvyšující se vojenské aktivitě, my nevidíme Rusko jako hrozbu a ani nevěříme, že tyto aktivity jsou namířeny konkrétně proti Norsku,“ tvrdí Eide. „Tyto aktivity nemají žádný okamžitý vliv na naše vzájemné vztahy.“

Čtěte také:
Norsko: NATO by nám proti Rusku nepomohlo
Ruské bombardéry zneklidňují Norsko

Zdroj: Defense News (USA)

---

Rusko zrušilo dohodu o pronájmu radaru na Ukrajině
Ruští zákonodárci v pátek ukončili dohodu s Ukrajinou o systému včasného varování, neboť Ukrajina již neposkytovala odpovídající technickou podporu radarovým zařízením umístěným na jejím území. Rusko a Ukrajina podepsaly dohodu o pronájmu stanic včasného varování v Mukačevě a Sevastopolu v únoru 1997. Podle dohody mělo Rusko pokrýt operační náklady, zatímco Ukrajina se měla starat o údržbu.

Podle náměstka ruského ministra obrany Nikolaje Pankova Ukrajina prakticky zastavila naplňování svých závazků kvůli budoucímu vstupu do Severoatlantické aliance. „Zvážíme-li otázky národní bezpečnosti, ukrajinská zahraniční politika je stále více orientovaná k integraci do NATO,“ řekl Pankov a dodal že budoucí využívání ukrajinských zařízení by mohlo ohrozit ruskou bezpečnost „možnými úniky strategických informací ze systému včasného varování třetím zemím.“

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

Zástupce Moskvy v NATO: Ochráním ruské hranice
Nový ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin prohlásil, že ochrana ruských hranic je jeho hlavní prioritou. Nacionalista Rogozin byl vyslán do Bruselu s úkolem nasměrovat budoucí vztahy mezi Moskvou a Aliancí.

Podle Rogozina chce Moskva odblokovat program spolupráce mezi Ruskem a NATO, jehož schválení brání Spojené státy. USA totiž požadují návrat Ruska ke smlouvě o konvenčních zbraních v Evropě (CFE). Rusko suspendovalo tuto smlouvu s poukazem na to, že byla jedinou zemí, která ji implementovala. Rogozin věří, že smlouva bude do konce roku ratifikována členy NATO. 

Čtěte také:
Duma podpořila vyslání nacionalisty do NATO

Zdroj: Russia Today (Rusko)