Členové NATO prý podporují terorismus v Turecku
Podle Yasara Buyukanita, náčelníka tureckého generálního štábu, Evropa dostatečně nebrání sympatizantům Kurdské strany práce (PKK), aby pomáhali této organizaci, kterou USA i Evropská unie považují za teroristickou. Parlamenty některých členských zemí EU stejně jako Evropský parlament dokonce prý uspořádaly konference podporující PKK. Smutným faktem podle Buyukanita je to, že většina těchto zemí patří rovněž mezi členské státy NATO, které označuje terorismus za svoji největší hrozbu.

PKK je aktivní na severu Iráku, kde ji  podporují místní kurdské skupiny. Právě z této oblasti organizace ohrožuje Turecko. Buyukanit také označil za zajímavý úkaz to, že PKK a její ozbrojené skupiny operují v regionu, v němž proběhly protiteroristické operace. „Nikde jinde na světě nemohou teroristé působit v takovém pohodlí,“ podotkl náčelník.

Zdroj: Turkish Weekly (Turecko)

---

NATO chce vybudovat vlastní raketový štít
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer po setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem prohlásil, že by jihoevropské členské státy NATO měly být chráněny proti balistickým raketám aliančním obranným systémem. Štít by doplňoval americká protiraketová zařízení, která mají být umístěna v Polsku a Česku, a chránil by území, která jsou mimo dosah amerického systému.

Alianční protiraketový štít  by měl pokrýt Bulharsko, Řecko, Rumunsko a Turecko. Jednání o tomto systému by podle Scheffera měla probíhat odděleně od těch, co se týkají americké obrany. NATO je též připraveno o projektu diskutovat s Moskvou, která odmítá americký štít, protože se obává, že by jeho vybudování mohlo ohrozit bezpečnost Ruska.

Čtěte také:
Dolní komora zablokovala financování štítu
SPECIÁL: Vše o systému protiraketové obrany

Zdroj: BNN (Bulharsko)

---

Němci požadují odchod z Afghánistánu
Téměř dvě třetiny Němců požadují, aby se jejich vojáci stáhli z mise v Afghánistánu. Ukázal to průzkum veřejného mínění, v němž se pro odchod německých ozbrojených sil vyslovilo 63 % dotázaných, přičemž pro pokračování mise bylo jen 35 % respondentů. Průzkum je důkazem narůstajícího znepokojení německého obyvatelstva se situací v Afghánistánu a s povstáním Talibanu. O víkendu byli navíc při sebevražedném útoku na severu země zabiti tři němečtí vojáci a ke stažení celého kontingentu začali vyzývat i opoziční politici.

Taliban a jeho spojenci vystupňovali násilnosti v uplynulých 18 měsících. Během tohoto období zahynuly tisíce lidí, včetně více než 200 zahraničních vojáků. Proti Talibanu stojí zhruba 100 tisíc vojáků afghánské národní armády a téměř 50 tisíc zahraničních vojáků vedených Severoatlantickou aliancí a armádou USA. Německo má v Afghánistánu na 3 000 vojáků a jeho kontingent je tak v rámci sil NATO třetí největší.

Čtěte také:
Němečtí vojáci v Afghánistánu musí zůstat

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Británie musí čelit novým hrozbám
Velká Británie se v současnosti není schopna vypořádat s novými hrozbami, jimž čelí. Upozornila na to nově ustavená britská bezpečnostní komise. Jejím účelem je najít konsensus, jak proti těmto hrozbám, mezi něž patří terorismus, organizovaný zločin či energetická bezpečnost, bojovat. Komisi vedou bývalý generální tajemník NATO Lord Robertson a bývalý předseda liberálních demokratů Lord Ashdown.

Lord Robertson uvedl, že komise by měla díky svému širokému odbornému záběru poskytnout jedinečnou příležitost k určení dlouhodobých bezpečnostních potřeb země. Podle jejího místopředsedy Iana Kearnse je před Británií ještě dlouhá cesta, než bude schopna účinně čelit bezpečnostním výzvám 21. století. Bude podle něj potřeba především zlepšit spolupráci mezi různými organizacemi a institucemi, jako jsou například ministerstva obrany a zahraničí.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

NATO nechce napjaté vztahy s Čínou
Severoatlantická aliance by ráda ukončila napětí ve vztazích s Čínou. Uvedl to předseda Vojenského výboru NATO generál Ray Henault, podle něhož je Aliance připravena a ochotna navázat s Čínou přímé vojenské styky. Toto napětí vzniklo při bombardování Jugoslávie v roce 1999, při němž byla zasažena čínská ambasáda v Bělehradě a tři čínští novináři byli zabiti.

NATO trvá na tom, že k incidentu došlo omylem, protože CIA poskytla vojákům zastaralé mapy. Aliance i USA se za neštěstí Číně omluvily.

Zdroj: Turkish Press (USA)