USA: Výbor Kongresu odmítl financovat štít
Podvýbor pro strategické záležitosti, který pracuje v rámci Sněmovny reprezentantů, snížil rozpočet požadovaný prezidentem Georgem W. Bushem na vybudování raketového štítu ve východní Evropě. Někteří ze zákonodárců tento krok odůvodnili tím, že technologie nebyla dostatečně otestována a projekt na radarovou stanici v České republice a rozmístění protiraketového systému v Polsku nebyl uspokojivě konzultován se spojenci z NATO. Podvýbor, spadající pod branný výbor dolní komory, tak jednohlasně ubral 160 milionů dolarů z celkové požadované částky 310 milionů, která byla prezidentem žádána na fiskální rok 2008. Financování ale může být znovu povoleno v rámci celého branného výboru, prostřednictvím hlasování ve sněmovně nebo rozhodnutím Senátu. 

Členka podvýboru Demokratka Tauscherová vysvětlila, že účelem zamítnutí bylo zpozdit projekt, aby tak mohly pokračovat diplomatické konzultace s NATO a práce na „poněkud neotestované technologii“.

Tento týden prezident Bush svůj plán znovu obhajoval. „Naším záměrem samozřejmě je mít obranný systém, který by znemožnil, aby zlotřilé státy držely Západní Evropu a nebo USA jako rukojmí,“ vysvětlil.

Čtěte také:
Generál Obering přiletěl do ČR kvůli radaru
SPECIÁL: Vše o systému raketové obrany

Zdroj: Defense News (USA)

---

Turecká armáda nesmí zasáhnout do politiky
USA a Evropská unie varovaly Turecko, člena NATO a blízkého spojence, že musí zabránit zásahům armády do současných politických událostí. Jedná se o současný konflikt mezi islámsky zabarvenou vládou a dosavadním sekulárním uspořádáním země. Premiér Recep Erdogan se rozhodl podpořit prezidentskou kandidaturu svého nejbližšího spojence, ministra zahraničí Abduláha Güla. To vyvolalo obavy, že by se vládnoucí strana, která  kontroluje parlament, získáním  prezidentské křesla mohla pokusit o zrušení oddělení víry od státu a odstranit tak sekulární svobody, mezi které například patří i práva žen. Poté, co sekulární opozice parlamentní volbu prezidenta minulý týden zablokovala, premiér Erdogan vyzval k opakování hlasování, v čemž ho podpořil i ústavní soud.

Vzniká tak možnost, že by turecká armáda, která je věrná sekulární tradici Turecka a která v uplynulých desetiletích celkem třikrát uchvátila moc, mohla proti tomuto vývoji zasáhnout. Před tím ale varují USA i EU. Komisař Evropské unie pro rozšíření Olli Rehn řekl, že Turecko musí být věrno zákonům a občanské kontrole nad armádou. „Pokud se země chce stát členem EU, musí tyto principy respektovat,“ vysvětlil. Právě v rámci reforem zacílených na členství v EU byla turecká armáda odsunuta z politiky. K evropskému apelu se připojila i americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová. „Stanovisko USA je stejné,“ odpověděla na otázku, jestli Washington souhlasí s požadavkem EU, aby armáda do konfliktu nezasahovala.

Čtěte také:
Turecko: Reforma 2. největší armády NATO

Zdroj: Boston.com (USA)

---

Ázerbájdžán jednal s NATO o členství
Ministr zahraničí Ázerbajdžánu vedl v Bruselu hovory ohledně realizace tzv. Plánu individuálního členství. Elmar Mammadyarov také s představiteli Aliance probíral spor svého státu s Arménií o Náhorní Karabach. Podle ministra může být tato otázka vyřešena pouze v rámci teritoriálně celistvého Ázerbajdžánu.

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev podepsal alianční Plán individuálního členství v roce 2005. „Spolupráce s NATO je důležitá zkušenost,“ prohlásil v březnu tohoto roku ministr zahraničí Mammadyarov.

Čtěte také:
NATO údajně využívá základny v Ázerbájdžánu
Turecko pomáhá Ázerbajdžánu s reformami
Ázerbájdžán nerozhodný ohledně vstupu do NATO

Zdroj: Trend News Agency (Ázerbájdžán)

---

Hamíd Karzáí : Lidé ztrácí trpělivost
Afghánský prezident Hamíd Karzáí varoval, že Afgháncům dochází trpělivost se zásahy Aliance proti povstalcům Talibanu, při kterých nadále umírají civilisté. Afghánští představitelé tvrdí, že jen minulý víkend bylo při amerických vojenských akcích zabito na 60 civilistů. Tyto incidenty následně vyvolaly lidové protesty proti USA a Karzáímu. „Nemůžeme nadále tolerovat tato úmrtí,“ řekl Karzáí. „Stávají se obrovským břemenem.“ Demonstranti požadovali aby prezident, který podle nich nedokázal zabíjení zabránit, odstoupil. Jedná se o stále citlivější téma a Karzáí navíc čelí kritice kvůli nedostatečnému rozvoji země a obrovské korupci.

Na dva tisíce studentů ve středu ve východní provincii Nangarhar blokovaly hlavní silnici mezi Kábulem a Pákistánem. Důvodem jejich rozhořčení bylo také zabití civilistů koaličními jednotkami. Jednalo se již o druhý podobný incident v oblasti za poslední dva měsíce. Protesty se odehrávaly také v provincii Herát, blízko hranic s Íránem. Americké jednotky zde měly v uplynulých dnech zabít 51 civilistů, včetně 18 žen. Američtí představitelé toto obvinění vyšetřují. Mluvčí guvernéra Herátu oznámila, že již 1600 rodin provincii opustilo, aby se vyhnulo bombardování ze strany západních sil. O uprchlíky nyní pečuje Červený kříž.

Od svržení  Talibanu byly zabity tisíce civilistů. Jen za poslední rok z celkového počtu 4 000 usmrcených osob tvořili civilisté celou jednu čtvrtinu. Většinu však mají na svědomí sebevražedné atentáty a jiné útoky povstalců.

Čtěte také:
Holbrooke: Úspěch v Afghánistánu je ohrožen
Přepravci blokují afghánsko-pákistánskou hranici
Afghánci rozhněváni kvůli civilním ztrátám

Zdroj: New York Times (USA)

---

Afghánistán: Útok na českého diplomata
Pět vojáků a sedm ozbrojenců Talibanu bylo zabito, když se afghánské bezpečnostní síly snažily zachránit českého diplomata, který se ve východním Afghánistánu ocitl pod povstaleckou palbou. Chargé d’affaires českého velvyslanectví v Kábulu Filip Velach a jeho dva bodyguardi byli napadeni, když projížděli nestabilním východním regionem Paktia. Diplomat vyvázl bez zranění, ale jeho dva osobní strážci zraněni byli. Všechny tři posléze převezla spojenecká helikoptéra na americkou základnu.

Při jiném incidentu bylo na jihu Afghánistánu zabito pět z osmi povstalců, kteří přepadli kontrolní stanoviště afghánských a koaličních sil.

Čtěte také:
Čeští vojáci v Afghánistánu pokračují v misi

Zdroj: Gulf Times (Katar)