Summit NATO 2023Chorvatské NGO požadují referendum
Několik desítek chorvatských nevládních organizací vyjádřilo v dopise vládě své přesvědčení o nezbytnosti uspořádání referenda o vstupu země do NATO. Hlavním důvodem je skutečnost, že navzdory mnohaletým přípravám vláda dosud o této otázce nezahájila otevřenou diskuzi s obyvatelstvem.
V dopise se uvádí, že vláda nenabídla kompletní a mnohostranné informace o výdajích a výhodách chorvatského přistoupení k NATO a naopak při setrvání Chorvatska mimo Alianci. Tyto informace jsou podle signatářů důležité pro učinění odpovědného rozhodnutí o vstupu do NATO. Navíc vláda nenabídla žádnou alternativu vstupu do Severoatlantické aliance a cílem její kampaně je pouze přesvědčit obyvatelstvo pro vstup do Aliance. Nenabízí tak diskusi o výhodách a nevýhodách přistoupení.
Signatáři zároveň vyzývají vládu, parlament a prezidenta k uspořádání referenda o vstupu do NATO. Nevládní organizace také chtějí samy nabídnout občanům různé informace o výhodách a nevýhodách členství v NATO a vyzvat je k otevřenému vyjádření jejich názorů. Navíc pokud vláda nesplní jejich požadavek o uspořádání referenda, nevládní organizace zváží možnost sepsání petice s tímto požadavkem.
Čtěte také:
Chorvatsko do NATO nejspíš bez referenda
Chorvatsko chce do NATO v roce 2008
Zdroj: Javno (Chorvatsko)
Ázerbájdžán nerozhodný ohledně vstupu do NATO
Zvláštní vyslanec NATO na jižním Kavkaze a střední Asii Robert Simmons zaznamenal, že zatímco Ázerbájdžán úzce spolupracuje se Severoatlantickou aliancí, jeho záměry zůstávají nejasné. Během návštěvy Baku minulý týden poznamenal, že představitelé Ázerbájdžánu nikdy jasně nevyjádřili, jestli chtějí vstoupit do Aliance (jako to učinila sousední Gruzie), nebo jestli nic takového neplánují (jako Arménie).
Není jasné, zda tato nerozhodnost odráží neochotu zhoršení vztahů s Ruskem, tiché přiznání, že ázerbájdžánské ozbrojené síly jsou stále ještě daleko od dosažení standardů NATO, nebo nechuť k provedení požadovaných reforem pro vstup země do Aliance.
Internetový deník Zerkalo.az v únoru publikoval rozsáhlý rozhovor s náměstkem ázerbájdžánského ministra zahraničí Arazem Azimovem, ve kterém se snažil objasnit politiku své země vůči Alianci. Uvedl, že Ázerbájdžán si vybral „cestu euro-atlantické integrace“, a proto vstoupil do aliančního programu Partnerství pro mír, ale nepovažuje účast v něm za „výlučnou cestu ke členství v NATO“. Podle něj není členství v NATO jediným možným koncem spolupráce, ale jednoduše jedna z možných součástí k zajištění bezpečnosti země. Navíc prý Ázerbájdžán není v současné době na členství v Alianci ještě připraven, například kvůli pomalé armádní reformě nebo proto, že Ázerbájdžán dosud nepřijal koncepci Národní obrany nebo vojenské doktríny.
Představitelé NATO se v poslední době pokoušeli přimět Ázerbájdžán k vydání formální deklarace, že země usiluje o vstup do Aliance.
Čtěte také:
Ázerbajdžán stojí o užší vztahy s NATO
Turečtí generálové vylepší armádu Ázerbajdžánu
Zdroj: Rádio Svobodná Evropa (ČR)
Afghánské síly zabily 38 Talibanců
Síly pod velením NATO zabily ve dvou samostatných útocích v jižním Afghánistánu 38 bojovníků Talibanu, řekl to představitel provinční policie. Útoky byly podporovány letectvem a mířily na úkryty povstalců ve dvou oblastech provincie Helmand, která je největším světovým producentem heroinu.
Šéf místní policie upřesnil, že 11 Talibanců bylo zabito při prvním útoku a 27 dalších při druhém a nedošlo k žádným ztrátám na životech mezi jednotkami NATO nebo místní policie. Vyjádření ze strany NATO nebo Talibanu se zatím nepodařilo získat.
Boje se zintenzivnily po konci zimy a analytikové upozorňují, že letošní rok bude klíčový jak pro NATO, tak Taliban. Minulý rok byl zatím nejkrvavější od roku 2001, kdy byli nejtvrdší islamisté vyhnáni americkými silami. Zemřelo více než 4 000 lidí, čtvrtina z nich civilisté a počet sebevražedných atentátů se zvýšil z 21 (rok 2005) na 139. Navíc i letos se předpokládá další dramatické zvýšení jejich počtu.
Jednotky NATO a afghánské ozbrojené síly spustily doposud největší ofenzívu v provincii Helmand, která se zaměřuje na příslušníky Talibanu a drogové bossy v oblasti. Operace Achilles zahrnuje 4 500 vojáků NATO a 1 000 afghánských vojáků.
Čtěte také:
Afghánské vládní síly zabily desítky povstalců
Další členové al-Káidy zatčeni v Afghánistánu
Aliance odstranila dalšího předáka Talibanu
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Nizozemí: NATO nemůže v Afghánistánu bojovat samo
Nizozemští ministři naléhali na afghánskou vládu, aby zvýšila počet svých vojáků na neklidném jihu země, kde je nejvíce talibanských povstalců. Zdůraznili, že NATO nemůže v zemi bojovat samo. Také ohlásili poskytnutí tří milionů eur na projekt zvýšení bezpečnosti v provincii Uruzgan, kde je rozmístěna většina z 2 000 holandských vojáků. Nizozemský ministr obrany Eimert van Middelkop zdůraznil, že jedna z věcí, která ho zneklidňuje, je vytvoření „vakua“ v provinciích, které nizozemské síly osvobodily. Toto vakuum by podle něj měly zaplnit afghánské ozbrojené síly. Middelkop včera spolu s dalšími dvěma nizozemskými ministry zakončil svou třídenní cestu po Afghánistánu setkáním s prezidentem Hamídem Karzáím.
Zdroj: PakTribune (Pákistán)
Scheffer: Konstruktivní součinnost mezi NATO a Ruskem
V červnu se v Moskvě poprvé sejde rada NATO-Rusko, aby tak oslavila desáté výročí svého zakládajícího aktu a páté výročí Římské deklarace o partnerství Ruska a NATO. „Připravuji se na tuto cestu do Moskvy a doufám, že prezident Vladimir Putin mě přijme jako obvykle, abychom se tak mohli vrátit k naší mnichovské diskusi,“ řekl k tomu generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Jak dále dodal, byl zklamán Putinovou řečí na konferenci v Mnichově, protože si myslí, že jeho shrnutí společných úspěchů a současného stavu spolupráce mezi Ruskem a NATO nebylo spravedlivé.
Podle Scheffera by měli využít nadcházející schůzky jako podnětu pro nový start k dalšímu zlepšení spolupráce. Scheffer zdůraznil, že dvě slova – konstruktivní a součinnost – se musí stát klíčovými ve vztazích mezi Ruskem a NATO, protože společně čelí novým hrozbám terorismu, šíření zbraní hromadného ničení a hrozbám ze strany „problematických“ států. Dále však Scheffer vyjádřil lítost nad tím, jak negativně je NATO přijímáno občany Ruska. To se podle něj musí zlepšit. Přispět by k tomu podle něj měl nejen ruský tisk, ale především vysocí ruští představitelé.
Čtěte také:
Vztahy NATO-Rusko se zhoršují
Putin ostře kritizoval USA a NATO
Zdroj: Interfax (Rusko)
tisknout 
