Raketová základna je v zájmu Polska
Spojené státy už požádaly Českou republiku o souhlas s umístěním radarové základny pro protiraketový deštník. Očekává se, že v nejbližší době Američané požádají Polsko o umístění o doplňujících raketových sil. Podle polského ministra obrany Radoslawa Sikorského jsou základní podmínky pro souhlas jasné: "Vláda se bude řídit základním principem, že v celkovém důsledku musí být bezpečnost Polska posílena."

Polské úřady neprozradily všechny požadavky, jež musí USA splnit, aby získaly souhlas. Při předběžných rozhovorech v loňském roce Polsko požádalo o rakety Patriot a další bezpečnostní záruky. Podle ministra Sikorského však bude dála americkému návrhu náležitá pozornost, protože jeho důsledky budou v Polsku patrné po mnoho dekád.

Americká základna bude mít pozitivní vliv na polskou bezpečnost i podle profesora Zbigniewa Lewického z Varšavské univerzity, bývalého šéfa severoamerického odboru ministerstva zahraničí: "Jsem zcela přesvědčen, že toto zařízení udělá Polsko bezpečnější, protože to bude chráněno stejně jako jiné vojenské základny USA. ... Pokud by teroristé chtěli zaútočit na Polsko, mají dostatek důvodů udělat to tak jako tak."

Čtěte také:
SPECIÁL: Vše o systému protiraketové obrany

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)

---

Írán zahájil testy nových raket
Íránské revoluční gardy zahájily ve středním Íránu cvičení, na kterém by měly být vyzkoušeny dva typy nově vyvinutých raket. Cvičení přichází v době narůstajícího napětí mezi Íránem a Západem. Ten Írán podezřívá, že chce prostřednictvím svého jaderného programu vyrábět zbraně, což však Írán rezolutně odmítá.

Při cvičení budou v neobydlené poušti Garmsar vyzkoušeny rakety Zelzal-1 a Fajr-5 s udávanými dolety 350 a 70 kilometrů. Během dřívějších cvičení revolučních gard byly testovány i rakety Shahab-3 s údajným doletem až dva tisíce kilometrů, které jsou tak schopny zasáhnout Izrael či americké základny v Perském zálivu.

Toto cvičení je mnohými vojenskými odborníky považováno pouze za ukázku síly tváří v tvář vzrůstajícímu americkému tlaku. USA již uvedly, že prosazují diplomatické řešení této atomové krize, ale nevyloučily vojenský zásah, pokud diplomacie selže.

Zdroj: Defense News (USA)

---

Izrael směřuje ke členství v NATO
Ve snaze o získání účinnějších odstrašujících prostředků proti případnému použití atomových zbraní Íránem zpracovávají izraelská ministerstva vůbec poprvé návrh dokumentu, jenž má obsahovat strategii a pokyny pro vstup Izraele do Severoatlantické aliance. Tento dokument zpracovává komise složená ze zástupců ministerstev obrany a zahraničí, které předsedá Národní bezpečnostní rada. Návrh by měl být hotov do konce února, kdy by měl být ke schválení předložen premiérovi Ehudu Olmertovi.

Pro co nejdřívější členství Izraele v NATO se vyslovil i bývalý španělský premiér José Maria Aznar, podle něhož je pro to současná íránská hrozba dobrým důvodem. Poté by se zřejmě íránská politika změnila, protože by se "Írán musel vypořádat nejen s Izraelem, ale i celou Aliancí."

Čtěte také:
Ministr vyzval Izrael ke vstupu do NATO
NATO: Vztahy s Izraelem musí zůstat pevné
 
Zdroj: Jerusalem Post (Izrael)

---

Zpráva: USA prý v dubnu zaútočí na Írán
Podle nejmenovaných zdrojů citovaných deník Arab Times chystají Spojené státy mohutný útok proti íránským atomovým a ropným zařízením. Bílý dům doufá, že vojenský zásah proti Íránu oslabí tamní režim a povede i ke změně režimu v Sýrii, píše deník. Načasování útoku bylo navrženo s ohledem na britského premiéra Tonyho Blaira, který chce v květnu odstoupit ze svého úřadu.

Podle bezpečnostního odborníka plukovníka Sama Gardinera se těsně před útokem přesunou americké tankovací letouny na neobvyklé místo, kupříkladu do Bulharska, aby mohly podporovat bombardéry na jejich misi v Íránu. Až se toto stane, bude zbývat pouze několik dní do útoku.

Čtěte také:
OSN bude jednat o sankcích proti Íránu

Zdroj: Novinite (Bulharsko)

---

NATO chce spolupráci s novou srbskou vládou
Severoatlantická aliance má zájem spolupracovat s novou srbskou vládou a slíbila, že její mírové síly ochrání srbskou menšinu v Kosovu. Přestože nedělní volby vyhráli srbští radikálové věrní ideám Slobodana Miloševiče, kteří odmítají kosovskou nezávislost, vládu by měla tvořit koalice demokratických stran. NATO má nyní v Kosovu 16 tisíc vojáků, kteří jsou v současnosti ve stavu zvýšené pohotovosti, protože se očekává zveřejnění návrhu OSN na budoucí status této provincie.

"NATO očekává vytvoření vlády, jež bude prosazovat prohloubení euroatlantické integrace," uvedl generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer. "NATO bude i nadále pracovat s novou vládou, až bude utvořena, na dalším rozšiřování našich dobrých vztahů." Srbsko bylo na konci loňského roku přizváno do programu Partnerství pro mír, jenž je považován za přípravu na vstup do Aliance.

Čtěte také:
V Srbsku může vzniknout prozápadní většina
NATO: V Kosovu nepřipustíme žádné násilí

Zdroj: International Herald Tribune (Francie)