Srbsko: Ústava zřejmě přijata
Celkem 51,4 procent z celkového počtu oprávněných srbských voličů hlasovalo pro schválení nové ústavy, oznámila organizace The Centre for Free Elections and Democracy (CESID). Referenda se zúčastnilo 53,3 procenta obyvatel, což představuje 3.541.281 osob, pro ústavu hlasovalo 3.415.354 Srbů. Pro schválení ústavy bylo třeba dosáhnout právě nadpoloviční většiny ze všech oprávněnýchz srbských voličů.

Jihosrbští Albánci referendum bojkotovali, neboť v preambuli ústavy je většinově albánské Kosovo, v současnosti pod správou OSN, označeno za „integrální součást Srbska“. „Pro nás Albánce je nepřijatelné, aby území spravované OSN bylo zmiňováno v preambuli (srbské) ústavy“, řekl Ragmi Mustafa, předseda obce Prešovo.

Zahraniční média se ve svých komentářích zaměřila právě na otázku Kosova. Euronews tvrdí, že to bylo odtržení Černé Hory od Srbska, co Bělehrad dotlačilo ke spěšnému vydání nové ústavy, která zdůrazňuje nárok Srbska na Kosovo. Obzvlášť, když OSN v brzké době chystá hovory o určení konečného statusu provincie. Jak uvádí Associated Press, západní diplomaté již Srbsko upozornili, že ústavní listina nebude mít na jednání žádný vliv. Britská BBC ovšem na druhou stranu připomíná, že navzdory mandátu OSN je Kosovo z hlediska mezinárodního práva součástí Srbska.

Zdroj: B92 (Srbsko)

Čtěte také: Srbsko potvrdilo nadvládu nad Kosovem v ústavě

---

USA žádá víc vojáků NATO na jih Afghánistánu
Washington vyzývá spojence v NATO, aby poskytly více vojáků pro operace v nepokoji zmítaném jižním Afghánistánu. Adresáty této žádosti jsou především Španělsko, Francie, Itálie a Německo. Představitelé těchto zemí ale namítají, že již nyní jsou vytíženy svými závazky ve světě. Madrid a Řím navíc upozorňují, že se podílejí na misi v západním Afghánistánu. Zdejších 1800 vojáků čelí rostoucí nestabilitě, neboť krize na jihu umožňuje Talibanu pronikat i na západ země. „Bylo by nezodpovědné se stáhnout,“ komentoval to jeden z představitelů zmíněných dvou států.

Jiné země nicméně chystají určité posílení svých pozic v Afghánistánu. Jedná se především o Polsko, které má v plánu poslat tisíc vojáků do středního Afghánistánu, odkud budou moci být posláni na jih. Drobnější příspěvky v řádu desítek osob pak chystají také Česká republika a Dánsko. NATO se zároveň snaží o spolupráci s mezinárodními humanitárními organizacemi, které nicméně z důvodu nebezpečí jih země opouštějí. Tento týden budou představitelé NATO jednat se zástupci Evropské komise, vlád evropských států, OSN a Světové banky.

Zdroj: MSNBC (USA)

---

Írán chce vojenskou alianci států Perského zálivu
Národy Perského zálivu by měly utvořit uskupení podobné NATO, které by zajišťovalo kolektivní bezpečnost regionu. Novinářům to řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Mohammad Alí Husajní, který tuto vizi popsal jako „bezpečnostní uspořádání, které by uspokojilo národní zájmy“ států regionu. Vedle Íránu by se mělo jednat o Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Omán a Irák. Takové uskupení, řekl dále, by způsobilo, že zahraniční vojáci by již neměli záminku pro své působení v regionu. Mluvčí tím poukazoval na pokračující přítomnost amerických jednotek, které podle něj „nikdy neberou v úvahu zájmy místních zemí.“ Není zpráva o tom, že by další země Perského zálivu na tuto nabídku jakkoliv reagovaly.

Zdroj: United Press International (USA)

---

Afghánistán: Proud bojovníků z Pákistánu zesílil
Od minulého měsíce, kdy Islamabád uzavřel dohodu s předáky vzbouřeného příhraničního regionu, jsou přesuny ozbrojenců z Pákistánu do Afghánistánu intenzivnější. Vůdci vzpurné oblasti Waziristán, kteří sympatizují s afghánským hnutím Taliban, přitom slíbili, že výměnou za stažení pákistánské armády z jejich území zamezí přeshraničnímu pohybu ozbrojenců.

Informace o zvýšeném pohybu ozbrojenců přinesl americký generál James L. Jones, který velí operaci NATO v Afghánistánu. Dodal ovšem, že se jedná jen o první dojmy. Pákistán v reakci na toto namítnul, že dělá vše, co je v jeho silách, aby infiltraci zabránil. Hranici s Afghánistánem střeží 80 tisíc vojáků.

Zdroj: Gulf Times (Katar)

Čtěte také: Mír s ozbrojenci v Pákistánu se může stát vzorem pro Afghánistán

---

HRW kritizuje civilní ztráty v Afghánistánu
Taktika, kterou NATO používá v Afghánistánu, ohrožuje civilisty, čímž ve svém důsledku obrací obyvatelstvo proti západní alianci. Takové je poselství mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), sídlící v New Yorku. Podle organizace se aliance příliš spoléhá na letecké útoky. V červnu tak Afghánistán zažil 340 bombardování, více než dvojnásobek v porovnání s Irákem, kde v ten samý měsíc došlo k 160 leteckým úderům.

HRW ale zároveň kritizovala Taliban a další ozbrojená hnutí, že ohrožují životy civilistů, když používají zalidněné oblasti k vedení útoků proti vojákům NATO a vládním jednotkám. Jiná organizace, Mezinárodní Červený kříž, vyzvala všechny strany konfliktu k tomu, aby ušetřily civilní obyvatelstvo.

"Bohužel, v asymetrické válce povstalci nehrají podle pravidel, podle kterých bychom chtěli hrát my," reagoval na kritiku americký generál James L. Jones. "Smrt civilisty je něco, kvůli čemu každý voják přijde o mnoho spánku," dodal, když hovořil s novináři na konferenci v Bagramu, největší americké základně v Afghánistánu.

Zdroj: Local News Watch

Čtěte také: NATO potvrdilo úmrtí civilistů v Afghánistánu