Instruktoři NATO budou cvičit Iráčany
Členské státy Severoatlantické aliance schválily detailní plán pro vyslání 300 aliančních instruktorů do Iráku, píše list International Herald Tribune. Ti by tak měli doplnit pět desítek svých kolegů, kteří již v Iráku působí.

Rozhodnutí o výcviku Iráčanů přijala aliance již na svém červnovém summitu NATO v tureckém Instanbulu. Od té doby však mezi členy nepanovala úplná shoda v otázce dalšího pokračování takové mise.

Bezpečnost více než 300 instruktorů bude zajišťována několikanásobně vyšším počtem vojáků. Jejich počet NATO dosud nezveřejnilo. List Financial Times na počátku týdne psal o 1000 až 1500 vojácích, kteří budou potřeba pro zabezpečení mise.

Související článek zde.

Zdroj: International Herald Tribune

---

Česká republika a Polsko zvažují budoucí spolupráci
Ministři obrany Polska a České republiky Jerzy Szmajdziński a Karel Kühnl diskutovali o aktuálních otázkách, kterým obě země čelí na poli bezpečnostní problematiky. Oba se shodli v názoru, že by Evropa měla aktivněji působit na Balkánském poloostrově. "Evropa by měla převzít větší kus odpovědnosti na Balkáně," informuje o závěrech jednání české ministerstvo obrany na svých internetových stránkách.

Česká i polská strana se s největší pravděpodobností zapojí do nově vznikající vojenské mise Evropské unie ALTEA. Ta by měla od nového roku nahradit současnou operaci NATO v Bosně a Hercegovině.

Stranou jednání nezůstala ani možná spolupráce při výcviku letců. Případné společné výcvikové středisko letců by mohly využívat země Visegrádské skupiny i jejich kolegové z ostatních aliančních zemí. "Tento projekt je však prozatím úplně v začátcích," upozorňuje Karel Kühnl.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

---

USA  požadují stažení ruských sil z Podněsteří
Spojené státy trvají na stažení ruských sil z Podněsteří, sdělil to vysoce postavený americký diplomat John Tefft na tiskové konferenci v Kišiněvě. Tefft při této příležitosti připomenul Rusku jeho závazky vůči mezinárodnímu společenství a vyzval k plnění ujednání ze summitů OBSE.

Na istanbulském summitu OBSE v roce 1999 se Rusko zavázalo stáhnout svá vojska z Gruzie a Podněsteří do roku 2002. Severoatlantická aliance proto požaduje, aby Rusko dostálo svým závazkům. Ve světle zvýšené aktivity NATO podél jeho hranic však Rusko nehodlá odsun svých vojáků nijak uspěchat.

Tefft dále řekl, že konflikt v Podněsteří může být vyřešen jen v rámci mezinárodně uznávané dohody na základě respektování demokracie a teritoriální integrity Moldávie. Rusko na druhou stranu argumentuje potřebou koordinace stažení vojáků s urovnáním konfliktu v Moldávii a požaduje zvláštní status pro oblast Podněsteří.

Zdroj: Russia Journal

---

Válka v Iráku napomohla šíření terorismu, míní Chirac
Před svou návštěvou v Británii francouzský prezident Jacques Chirac řekl, že svět se stal mnohem nebezpečnějším po americké invazi do Iráku. Podle Chiraca došlo v této souvislosti také k nárůstu mezinárodního terorismu. Tyto výroky dozajista nepomůžou zlepšit vzájemné vztahy s USA a Velkou Británii, které utrpěly iráckou válkou a nekompromisním postojem Paříže v této otázce.

Diplomatická snaha Chiracovy vlády zabránit válce na Blízkém východě za každou cenu a neochota slevit ze svých pozic, pravděpodobně nepřinesou výraznou změnu během Bushova druhého funkčního období.
 
Chiracovo prohlášení je podle New York Times nutné vidět v kontrastu s prohlášením prezidenta Bushe o bezpečnějším světě po pádu Sadáma Husejna. Na adresu britské vlády prohlásil: "Británie podpořila USA, ale moc za to nezískala". New York Times se domnívají, že by se Chiracovým slovům mohlo dostát kladného přijetí v některých evropských zemí, kde se hromadí nespokojenost s americkou zahraniční politikou. Nizozemí a Maďarsko například zvažují, zda následovat příkladu Španělska a stáhnout své vojáky z Iráku. 
 
Zdroj: New York Times

---

Americká diplomatka jednala o bezpečnosti ve Střední Asii
Americká vysoce postavená diplomatka pro evropské a euroasijské záležitosti Laura Kennediová  nedávno navštívila Kyrgyzstán a Tádžikistán. Na schůzce s prezidentem  Kyrgyzstánu Askarem Akajevem diskutovala o bezpečnostní situaci v regionu a boji proti mezinárodnímu terorismu. Akajev připomněl, že jeho země už přispěla k boji proti tomuto světovému zlu. Letecká základna v Manas sehrála klíčovou roli při likvidaci základen teroristů v Afghánistánu.

"Stabilní a v míru žijící Afghánistán přinese stabilní vývoj zemím v regionu," prohlásil prezident. Akajev dále poděkoval Spojeným státům za jejich pomoc při boji proti pašování drog a provádění hospodářských reforem v zemi.

Na tiskové konferenci v tádžickém hlavním městě Dušambe hovořila Kennediová o schůzce s prezidentem Tádžikistánu  Emomaliem  Rachmanovem. Tomuto setkáni dominovala témata jako bezpečnost a blížící se parlamentní volby v zemi. "Je velice důležité pro Tádžikistán, aby volby byly průhledné a spravedlivé," sdělila Kennediová. Na dotaz o ruských pohraničních jednotkách v zemi americká diplomatka uvedla, že Tádžikistán se stane plně zodpovědný za své hranice jako každá jiná suveréni země. 

Zdroj: Times of Central Asia