Ochranu vzdušného prostoru nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem má na starosti NATO. Aliance bdí nad bezpečností svých nových členských zemí už od dubna 2004.

Jak potvrdila Jana Růžičková z generálního štábu, v současné době probíhají jednání o možném zapojení českých stíhačů s gripeny do ostrahy v letech 2007 a 2008.

"Jednání nejsou dosud ukončena," řekla Růžičková natoaktual.cz. Dodala, že se hovoří o spolupráci se švédskými vojáky. "Příslušníci Ozbrojených sil Švédského království by poskytovali pozemní logistickou podporu," vysvětlila Růžičková.

Ministr obrany Karel Kühnl zatím nechce možné vyslání českých pilotů do Pobaltí komentovat s tím, že stále probíhají expertní jednání a o nasazení českých vzdušných sil ještě nebylo definitivně rozhodnuto.

Už letos je ale podle informací z generálního štábu česká armáda připravena přispět k zajištění ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska dvěma specialisty na pozici "Fighter Controller".

Ti by měli působit v mnohonárodním týmu v Litvě a podílet se na řízení letů stíhacích letounů, dohlížet na dodržování pravidel letového provozu a navádění stíhacích letounů na vzdušné cíle.

Alianční země se v ochraně pobaltských republik střídají vždy po třech měsících od dubna 2004. Z litevského letiště tak už startovaly belgické, dánské, britské, norské, nizozemské i německé stíhačky.

V současnosti ochranu zajišťují čtyři polské letouny MiG-29. Polsko je tak první zemí bývalé Varšavské smlouvy, která zajišťuje vzdušnou ochranu tří bývalých sovětských republik. Po Polácích v dubnu převezme štafetu Turecko.

Čeští piloti si věří
"Takový úkol zvládneme, jsme schopni střežit vzdušný prostor jiného státu a je jedno jestli v Litvě nebo někde v Zambezi," konstatoval velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi Jiří Verner. Právě z čáslavské základny startují gripeny.

"Zatím nemáme žádné konkrétní informace. Pro takovou misi však musí být být vytvořeny adekvátní podmínky, protože počet stíhacích letounů i pilotů byl stanoven na ochranu českého nebe," dodal pro natoaktual.cz Verner. Velmi důležité podle něj bude logistické zabezpečení celé mise.

V Pobaltí se piloti mohou dostat do křížku s ruskými letouny. Proti leteckým hlídkám také Rusko už několikrát ostře protestovalo. Ruské ministerstvo zahraničí pohrozilo "určitými opatřeními" hned po předloňském vstupu pobaltských zemí do NATO.

Ruské letouny od té doby několikrát nepovoleně vnikly do vzdušného prostoru pobaltských zemí. Naposledy loni v září ruský bojový letoun vletěl do litevského vzdušného prostoru a nakonec havaroval.

V srpnu 2004 zase Estonsko obvinilo Moskvu ze špionáže. Ruský špionážní letoun prý bez povolení pronikl do vzdušného prostoru nad Pobaltím. O zásah stíhaček NATO nicméně Estonsko nepožádalo. Rusko obvinění odmítlo s tím, že letadlo bylo pouze v mezinárodním koridoru.