Cvičení pod názvem Grim Campaigner začalo v září a vyvrcholilo ve čtvrtek ostrými bojovými střelbami ve výcvikovém prostoru Libavá.

Během stominutového ostrého úderu útočily jednotky po zemi i ze vzduchu. Libavou se nesly výbuchy tankových střel, minometů, kanonů i dunění raketometů a exploze neřízených střel z bitevních vrtulníků.

"Taková cvičení neprovádíme příliš často, protože ostré bojové střelby jsou absolutním vrcholem výcviku. Musí být dodržena veškerá bezpečnostní opatření a to umí jen jednotky, které jsou ve vrcholné fázi výcviku," řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka, který cvičení sledoval.

Armáda poprvé nasadila gripeny
Do monstrózního cvičení armáda nasadila 500 kusů bojové techniky. Od tanků, bojových vozidel, raketometů až po bitevní vrtulníky a letouny L-159. Vůbec poprvé se do cvičení zapojili i piloti stíhaček Jas-39 Gripen.

"Gripeny jsme doposud jen ukazovali během různých přehlídek, výročí a leteckých dnů. Nyní poprvé jsme stíhačky nasadili na podporu pozemních vojsk," konstatoval velitel vzdušných sil Ladislav Minařík. Jak dodal, piloti během cvičných misí trénovali bombardování i střelbu.

Letectvo nasadilo do manévrů pouze dva nové nadzvukové stroje. Ostatní ze čtrnácti letounů, které má armáda k dispozici, jsou v nepřetržité pohotovosti aliančního systému protivzdušné ochrany NATINEADS.

Vojáci vystříleli tuny ostré munice
Během úderu vojáci vystříleli doslova tuny ostré munice - přes 10 tisíc nejrůznějších nábojů a střel. "Náklady na takové ostré střelby se pohybují kolem 11 milionů korun," uvedl jeden z řídících cvičení Zdeněk Plchot.

Do manévrů se zapojilo na 1500 vojáků z dělostřelecké brigády, průzkumného praporu, mechanizovaných jednotek i vzdušných sil. Na Libavé nacvičovali realistické operace mnohonárodních sil na udržení míru. Příští rok v lednu by měli vojáci vystřídat své kolegy, kteří dosud operují v mírové misi KFOR na území Kosova.

"Jde o nejvýznamnější cvičení. Kopírujeme situaci v Kosovu, dokonce i terén je podobný. Snažíme se tak jednotky reálně připravit na to, co je v misích čeká," řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

Generál se připletl k fiktivní havárii
Během několika dnů na Libavé absolvovali vojáci zhruba stovku realistických misí, od ostrých střeleb až po kontroly projíždějících vozidel a pátrací akce.

V jedné z cvičných operací se nevědomky octl i náčelník generálního štábu Pavel Štefka, když přijížděl do výcvikového prostoru na Olomoucku. "Nevěděl, že jde o fiktivní dopravní nehodu. Bylo to velmi věrné. Zastavili jsme a chtěli poskytnout první pomoc," popsal události Štefka. Až po chvíli prý zjistil, že jde jen o simulaci havárie při jedné ze cvičných operací.

"Snažili jsme se o co možná největší reálnost jednotlivých misí," uvedl jeden z řídících cvičení Zdeněk Plchot. Po domluvě s jedním místním obyvatelem Libavé tak například vyhledávací skupina vojáků vyrazila do jeho domku s tím, že dostali tip, že je ve stavení ukryto velké množství zbraní.

"Našli všechny nastražené zbraně, jen náboje ne. Byly ukryté v kamnech. To je chyba velitele zásahu, který si nevšiml, že při venkovní teplotě kolem mínus tří stupňů se v domku netopí," popsal další z misí Plchot.

Scénář vycházel ze situace v Kosovu
Celý scénář rozsáhlých manévrů vycházel ze skutečné situace v jihosrbské provincii Kosovo, kam by vojáci měli na přelomu roku odletět.

Ve fiktivním státě Kosland dochází i několik let po válce se sousední Sorbonií k etnickým konfliktům. Situace se po letech klidu vyostřuje a místní obyvatelé nejsou zrovna nadšení z vojenské přítomností jiných zemí.

"Cvičení bylo koncipováno tak, aby se co nejreálněji přiblížilo podmínkám v misi KFOR v Kosovu," vysvětlil Karol Šmehil, který se na přípravě cvičení podílel.

V Kosovu působí zhruba 500 českých vojáků. Po převzetí velení jedné ze čtyř oblastí mají čeští vojáci v misi KFOR na starost polovinu obyvatelstva celého Kosova. Střední část země je navíc považována za strategickou. - více zde

Kromě dosavadního monitorování situace podél hranice se Srbskem tak čeští vojáci v alianční misi KFOR dohlížejí na práci 1600 vojáků z dalších pěti evropských zemí. - více zde

Česko je první z nových členských zemí NATO, která velí mírovým jednotkám na Balkáně. Misi převzalo na jeden rok po Finsku.