FOTOGRAFIE ZDE.

Srovnání současné české armádní polní nemocnice s postavami a lékařským mumrajem v populárním americkém seriálu MASH (mobilní armádní chirurgická nemocnice) z korejské války je sice trochu klišé, ale zdravotníci se mu příliš nebrání.

"On to ten MASH v podstatě je. Příjem zraněných i operace probíhají stejně. Chybí jen takový patos, srandičky kolem a legračních narážky na sále," říká šéfchirurg polní nemocnice Marcel Hájek.

Ve vojenském prostoru Libavá v těchto dnech vyrostla kompletní polní nemocnice. Chirurgické sály, márnice, jednotka intenzivní péče i laboratoře. Armádní zdravotnicí tady několik dní nacvičují hromadný příjem raněných uprostřed bojové operace, včetně příletu vrtulníků.

"Cvičení má prověřit připravenost nemocnice pro případ velkých ztrát při bojové operaci. Cvičené situace se blíží reálnému nasazení," uvedl velitel zdravotnické základny Mojmír Mrva.

Manévrů se účastní na 180 vojáků, včetně figurantů. Ti jsou z řad budoucích lékařů. Tady si ale zkouší, jaké to je být na druhé straně, v roli těžce zraněného vojáka.

Po vyhlášení signálu hromadného příjmu zraněných se na ně během chvilky vrhají odborníci ze všech lékařských oblastí. Někteří s namaskovanými krvavými ranami končí na operačních sálech nebo jednotce intenzivní péče. Jiní musí počkat.

Rozdíl je v přístupu k pacientům
"Takové cvičení má především význam ve stmelení jednotlivých složek, od lékařů, až po obranu základny a transporty," tvrdí náčelník 6. polní nemocnice Marek Kocvrlich. Zkušení zdravotníci, kteří mají za sebou řadu zahraničních misí, podle něj během manévrů předávají cenné informace nováčkům, které ostrá mise teprve čeká.

Polní nemocnice má totiž své specifické stránky a od běžných zdravotnických zařízení se neliší ani tak ve vybavení, ale v přístupu k pacientům.

"Musíte mít zkušenosti a rozlišovat, kdo je raněný tak těžce, že by byla velká náhoda zachránit jeho život a na druhé straně brát v potaz, že jsou tu lidé, kteří mají při rychlé pomoci zase obrovskou šanci na přežití," popisuje hlavní rozdíl šéfchirurg Marcel Hájek.

Na několikahodinové operace s desítkami jednotek krve podle něj není čas. "V normálních nemocnicích by je zachránili. Tady není čas, protože by ostatní umřeli. Ve válce se musí počítat s tím, že někdo nepřežije," říká Hájek.

Nemocnice je schopna hospitalizovat až 120 zraněných, denně ošetřit ambulantně až 160 pacientů a zvládnout každý den zhruba 10 velkých operací.

Nemocnice čeká na rozkaz
Úkolem 6. polní nemocnice je poskytovat zdravotní pomoc obyvatelům při živelných pohromách, hromadných neštěstích či haváriích. Kromě pomoci v tuzemsku jsou lékaři či sestry připraveni pomoci v zahraničních misích také příslušníkům aliančních armád.

První ostruhy si čeští zdravotníci a lékaři vydobyli v misích v Albánii a v Turecku. Působili též v aliančních misích na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku.

V současnosti je nemocnice i přes rozsáhlé cvičení připravena okamžitě sbalit a vyrazit do Spojených států pomoci v oblastech postižených hurikánem Katrina. Polní nemocnici nabídla Američanům česká vláda. - více zde