Zhruba 500 českých vojáků vystřídalo své kolegy v Kosovu teprve před dvěma týdny.

Spolu se stovkou slovenských vojáků dosud Češi střežili asi 1200 čtverečních kilometrů kolem měst Podujevo, Sekirača a Obilič a administrativní hranici se Srbskem včetně přechodu Gate 3 na hlavním dopravním tahu z Bělehradu, přes kosovskou Prištinu do makedonské Skopje.

Od 1. srpna je všechno jinak. Češi převzali velení multinárodní brigády Střed v jedné ze čtyř oblastí Kosova, poprvé v historii velí v takové zahraniční misi. - více zde

Na starost teď mají čeští vojáci území dvakrát větší, včetně správního centra Prištiny. "Jde o strategickou oblast celého Kosova," konstatuje mluvčí českého kontingentu Pavel Löffler.

Hlídkování a vyhledávací akce podle něj Češi provádějí stejně jako dosud pouze na původně svěřeném území ze základny Šajkovac. O další zóny v oblasti se pak starají vojáci ze Slovenska, Švédska, Finska, Irska a Lotyšska. Podléhají však rozkazům českého velitele Aleše Vodehala.

"Pokračujeme ve střežení objektů, policejní práci, vyhledávacích operacích a kontrole vozidel a osob. Většinu se budeme snažit postupně předat mezinárodní správě Kosova," uvedl Vodehnal.

Hlavní úkol: chránit menšiny
V samotném správním centru Prištině žije dnes přes půl milionů lidí - většinou kosovských Albánců, včetně asi 200 tisíc uprchlíků z jiných částí Kosova.

Kosovští Albánci dnes tvoří drtivou většinu obyvatelstva. Z původních několika set tisíc Srbů, jich dnes například v Prištině zůstalo jen něco málo přes 10 tisíc. Po intervenci NATO v roce 1999, kdy se vojákům aliance podařilo zastavit srbskou armádu při etnických čistkách a vyhánění kosovských Albánců z jejich domovů, většina Srbů odešla.

V oblasti tak zůstalo jen několik srbských enkláv, jejichž ochranu zajišťují i čeští vojáci a mezinárodní jednotky podřízené českému velení. Například o slavný památník na Kosově poli se stará předsunutá slovenská základna.

Její přítomnost je podle mluvčí Löfflera nezbytná, protože mohyla, která je připomínkou porážky Srbů tureckými vojsky v roce 1389, je obklopena albánskými vesnicemi. Před několika lety se ji prý Albánci, kteří tvoří většinové obyvatelstvo, pokusili vyhodit do vzduchu, poničili ale jen schodiště.

O Kosovu se rozhodne na podzim
Podobně střeží vojáci KFOR i kostely a další památky. Loni na jaře se Srbové totiž stali terčem útoků kosovských Albánců při bouřlivých nepokojích. Ještě donedávna proto čeští vojáci v ozbrojených kolonách doprovázeli i školní autobusy se srbskými dětmi.

Mezinárodní pozorovatelé se obávají, že by k dalšímu zostření křehké bezpečnostní situace mohlo dojít na podzim, kdy by měla začít jednání o definitivním statutu Kosova.

Správu země má na starosti stále OSN, Kosovo je ale stále součástí Srbska a Černé Hory. Místní Albánci požadují požadují nezávislost regionu, Srbové si přejí zůstat součástí Srbska.

Češi se stěhovali na další místa
Původně čeští vojáci spolu se slovenskými kolegy v Kosovu působili prakticky jen ze základny Šajkovac. Po převzetí velení se museli přestěhovat i na další tři základny, včetně tábory Camp Villa poblíž Prištiny, kde sídlí velitelství celé mnohonárodní brigády.

"Hlavní část sil ale zůstává na základně v Šajkovaci," uvedl mluvčí kontingentu Pavel Löffler.

Odsud také čeští vojáci nepřetržitě zásobují další základny mezinárodních sil pitnou vodou. Česká základna je totiž umístěna v areálu úpravny vody z nedaleké vodní nádrže Batlava.

"Nemůžeme si dovolit využívat místní rozvody pitné vody. Každá základna má nádrže a bude zásobována z ověřeného zdroje," řekl už dříve velitel Aleš Vodehnal.