Brněnští vědci z Národního centra pro výzkum biomolekul a vojenského výzkumného ústavu objevili několik enzymů, které dokáží yperit rychle zneškodnit.

Jak na těle člověka, tak v přírodě. Enzym pochází z bakterie tuberkulózy a zničí molekulu yperitu tak, že z ní odštěpí chlór. Dosud používané způsoby likvidace a odmořování zasažených oblastí byly velmi zdlouhavé.

Čeští vědci pracovali na nové metodě na zadání Severoatlantické aliance. "Tuto problematiku zpracováváme pod Severoatlantickou aliancí, která dala České republice úkol dále pracovat na yperitických látkách," citovala Česká televize biochemika Zbyňka Prokopa, jednoho z objevitelů nové látky.

Ta by se měla v budoucnu používat kromě bojišť i při likvidaci starých zásob chemických zbraní. Yperit lze totiž poměrně snadno vyrobit z běžně dostupných surovin. Například v roce 1983 si Irák objednal 500 tun thiodiglykolu. Ten běžně slouží k výrobě inkoustu do kuličkových per, avšak po smíchání s kyselinou chlorovodíkovou vytváří yperit.

Čeští vědci budou nyní testovat, jakým způsobem lze objevený enzym aplikovat. "Nabízí se možnost aplikace ve formě nějaké pěny, případně gelu," řekl podle ČTK biochemik Jiří Damborský.

Yperit, neboli hořčičný plyn, je chemická zbraň, která se užívá od první světové války. Kapalina nažloutlé až tmavohnědé barvy zapáchá po česneku a hořčici. Proniká oděvem i kůží a na organismus působí v kapalném i plynném stavu.

Obvykle není smrtelný, ale na pokožce vytváří puchýře, způsobuje dýchací potíže a zasahuje i oči. Narušuje činnost centrální nervové soustavy a tvorbu krvinek. Při vdechování účinkuje do několika hodin, při požití po 30 až 60 minutách.

Yperit patří mezi takzvané látky zpuchýřující. Vnikají do organismu všemi cestami a poškozují místo vstupu puchýři a otoky, případně i nekrózou (odumřením tkáně). Samotný yperit existuje ve více variantách, z nichž hlavní jsou sirný yperit, podle svého zápachu je často nazýván hořčičný plyn a dusíkový yperit.

Yperit použila poprvé německá armáda v červenci v roce 1917. Italové ho v letech 1935-1936 nasadili proti Habešanům a později Japonci proti Číňanům. Zatím naposledy ho použila irácká armáda ve válce proti Íránu v 80. letech minulého století.

Na objevený revoluční způsob likvidace yperitu čeká řada vyspělých zemí včetně Spojených států či Ruska. Dosud mají totiž obrovské zásoby této bojové chemické látky.

Na likvidaci čekají též zásoby německých chemických zbraní, které byly po skončení druhé světové války narychlo uloženy na dno Baltského moře a dodnes představují velké riziko. Podle odhadů jde o desítky až stovky tisíc tun nebezpečných látek.