Po prvních týdnech relativního klidu a zabydlování se na základně ve Fayzabádu se čeští vojáci ze 102. průzkumného praporu v Afghánistánu dostali do několika dramatických situací.

Během pravidelných patrol v okolí města se už dvakrát stali terčem útoků místních obyvatel. "Přijeli do vesnice a obyvatelé po nich začali házet kamení," popsal nedávné události pro natoaktual.cz v telefonickém rozhovoru velitel kontingentu Miroslav Vybíhal.

Jeho muži se snažili vesničany uklidňovat, ale marně. "Po chvíli otočili automobily a z vesnice ujeli," řekl Vybíhal. Naštěstí podle něj zachovali klidnou hlavu a neřešili dramatické události zbraněmi. "Útočili na ně, ale kdyby začali střílet, už bychom si asi v naší práci ani neškrtli," dodal Vybíhal.

Vesničané mají strach o svá pole
Nedůvěru místních obyvatel k cizím vojákům tak čeští průzkumníci poznali doslova na vlastní kůži. Za útoky prý stojí obavy vesničanů o jejich živobytí. Tím není nic jiného než pěstování máků na výrobu drog.

Provincie Badakšan na severovýchodě Afghánistánu, kde čeští průzkumníci operují, je podle expertů v rámci země třetím největším producentem opia. "Mysleli si, že naši vojáci jsou ti, kteří jim přišli zničit jejich pole s mákem," konstatoval Vybíhal.

S drogami se podle jeho slov lze ve stopadesátitisícovém Fayzabádu setkat prakticky všude. "Lidé tady žijí jako ve čtrnáctém století. Mají hluboce zakořeněno, že to co vlastní, si musí bránit," objasnil pozadí nevraživosti k vojákům Vybíhal.

Vstup do vesnice vyjednává stařešina
Kromě toho čeští vojáci hlídkují i na letišti ve Fayzabádu, kde obvykle přistávají vojenská letadla se speciálními jednotkami, které se pak protidrogových razií zúčastňují. "I když mají takové operace na starost Britové, místní si akce spojují s námi," konstatoval Vybíhal.

Od obou incidentů proto zavedli vojáci přísná pravidla pro vstup do vesnic. Kolona doprovázená českými průzkumníky přes vesnicí vždy zastaví. "Pak se musíme spojit s místním stařešinou, se kterým dojednáme vstup," nastínil postup Vybíhal. Jestliže místní autorita souhlasí, pracovníci rekonstrukčního týmu vyrazí do vesnice.

"Nejčastěji zjišťují zásoby pitné vody nebo zdravotnického materiálu, popřípadě domlouvají lékařskou pomoc místním lidem," řekl Vybíhal.

Vojáci se chystají na příchod malárie
Nezvyklé klimatické podmínky a extrémní výkyvy počasí trápí průzkumníci celou dobu jejich mise v Afghánistánu, kde působí od března. "Prakticky osm dní v kuse pršelo, terén byl rozbahněný, silnice zmizely," uvedl Vybíhal.

Město Fayzabád, poblíž kterého čeští vojáci působí, leží v údolí řeky Panj v centrální části provincie Badakšan, přímo pod vysokými štíty pohoří Hindukúše. Do horských oblastí se v tuto dobu podle Vybíhala automobilem nedá dostat. "Asfalt nespatříte," usmívá se Vybíhal.

Mráz od března vystřídalo vedro, rtuť teploměru podle vojáků často vyšplhá až na 35 stupňů Celsia ve stínu. S vedrem a častými srážkami se tak čeští průzkumníci začínají pomalu připravovat na hrozbu onemocnění malárie. V oblasti kolem řeky, kde základna leží, se totiž během května líhne obrovské množství komárů přenášejících tuto nemoc.

"Už jsme začali užívat antimalarika. Někteří vojáci, kteří působí v Kunduzu potvrdili, že tam už se malárie objevila," řekl Vybíhal.

Děti s granátem si hrály na letišti
Patroly plní kromě ochrany i další úkoly. Vyrážejí například na průzkum komunikací, když dostanou hlášení, že je cesta zasypána kamením.

Získávají i informace od místních lidí. "Ptají se s dotazníky obyvatel, jaký je třeba jejich názor na nově zvoleného guvernéra oblasti," popsal velitel kontingentu Vybíhal.

Kromě doprovodu pracovníků rekonstrukčního týmu při cestách do okolí města, chrání Češi ve Fayzabádu i tamější základnu a letiště. Právě na letišti před několika dny české vojáky "vystrašily" místní děti, které si tam hrály s ručním granátem.

"Nakonec granát odhodily na plochu, naštěstí nevybuchl," uvedl Vybíhal s tím, že šlo o prastarý zrezivělý granát, který pak zlikvidovala přivolaná speciální jednotka.