Jak potvrdila Michaela Cvanová z tiskového oddělení vrchního velitelství NATO v Evropě, Řekové by v Aténách rádi viděli mezinárodní prapor CBRN zaměřený na ochranu proti zbraním hromadného ničení a začleněný do aliančních sil rychlé reakce.

Páteří jednotky jsou právě čeští chemici z Liberce. "Řecko s účastí protichemické jednotky NATO z České republiky počítá," řekla podle ČTK Cvanová. O případném vyslání však zatím není definitivně rozhodnuto.

"Existuje možnost, ale je to vše ve stádiu jednání a zrodu. S jistotou nemůžeme říci nic. Ani jak velká by jednotka měla být," sdělil plukovník Ladislav Chládek, český zástupce na vrchním aliančním velitelství SHAPE v belgickém Monsu.

Podle diplomatického zdroje, který si nepřál být jmenován, žádá Řecko o 120 specialistů na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Jak informoval náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka, experti už mají připravenou "přibližnou organizační strukturu jednotky", která by do Řecka mohla na tři týdny během olympijských her odjet. "Doposud nemáme přesný požadavek z NATO ani od řecké strany," dodal Štefka.

Vojáci multinárodního praporu včetně velitelského štábu v těchto dnech odcestovali na rozsáhlé alianční cvičení v Itálii. "Nemůžu sdělovat žádné informace," uvedla pouze mluvčí praporu Vlastimila Cyprisová.

Mise bude stát asi 50 milionů
Generální štáb české armády předběžně počítá s tím, že by taková mise stála asi 50 milionů korun. Pro ministerstvo obrany budou proto klíčová jednání o finančním krytí případné mise v Aténách. Jak potvrdil mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha, Česká republika by přivítala, kdyby náklady hradila řecká strana. Armádní rozpočet s něčím takovým totiž nepočítal.

Vyslání jednotky bude muset také posvětit kabinet společně s parlamentem. Člen sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost Radim Turek (ČSSD) problém ve vyslání českých chemiků nevidí, Česká republika by však měla od Řecka získat finanční příspěvek na misi.

"V tomto případě nejde o bezprostřední ohrožení či bojovou operaci, ale bezpečnostní služby. Kdyby v Řecku došlo k teroristickému útoku, pak by byla situace úplně odlišná a do hry by vstoupily další články Washingtonské smlouvy, podle které bychom Řecku jako aliančnímu členu, měli bez váhání pomoci," řekl Turek.

Jeho kolega z výboru, Hynek Fajmon (ODS) naopak nepovažuje finanční stránku za příliš důležitou. "Finanční otázky mise nejsou v případě tak prestižní události, jakou olympiáda je, až tak důležité. Náklady na působení českých expertů rozhodně nelze měřit s finanční stránkou například operací v Afghánistánu nebo Bosně," konstatoval.

Ochrana bude stát miliardu eur
Kromě specialistů požádala řecká strana NATO i o ochranu vzdušného prostoru. Bezletovou zónu nad Aténami by během olympiády měly nepřetržitě monitorovat průzkumné letouny AWACS.

Na ochranu olympijských her uvolnilo Řecko jednu miliardu eur, tedy přes 30 miliard korun. Nad bezpečností sportovců a diváků má bdít 50 tisíc, z toho 16 tisíc vojáků.

V Aténách začala tento týden veřejnosti nepřístupná třídenní konference, na které chtějí pořadatelé představit před bezpečnostními experty důkladný plán zajištění ochrany her. Jednání se účastní i zástupci tajné služby a šéfové policie z 25 zemí, včetně Spojených států, Izraele a Austrálie. "Konference umožní detailní prezentaci našich bezpečnostních plánů," citovala agentura AFP řeckého ministra pro veřejný pořádek Jiorgos Voulgarakise.

Bezpečnostní opatření chce řecká vláda zavést už dva týdny před začátkem olympijských her. Přísnější režim v metropoli panuje však už od počátku roku. Police například v pátek zatkla amerického novináře, který fotografoval výstavu solárních automobilů na jednom z olympijských stadionů. Krátce po zatčení reportéra policisté sice propustili, musel však vysvětlit, že psal článek o výstavě a ne o bezpečnostních opatřeních na stadionu.

V komplexu, kde se budou během her odehrávat například soutěže v basketbale či pozemním hokeji policie podobně zatkla i pět britských novinářů, kteří si přišli ověřit bezpečnostní opatření.