Před desítkami vojenských přidělenců a bezpečnostních expertů ze zemí NATO popisovali představitelé české armády na Komorním Hrádku u Prahy směr, kterým se bude reforma ubírat po razantních vládních škrtech ve výdajích na obranu.

Tedy jak bude profesionalizace armády pokračovat, na jaké oblasti se budou české ozbrojené síly specializovat a plnit závazky vůči ostatním v alianci. "Cílem je 30 až 35 tisíc plně profesionálních vojáků a občanských zaměstnanců," zopakoval náměstek ministra obrany pro reformu Jan Váňa.

Jak uvedl, cílem pozměněné reformy bude plně profesionální malá mobilní armáda s vysoce specializovanými jednotkami, schopnými zasáhnout kdekoliv na světě.

"Budování expedičních sborů a vysoce specializovaných jednotek je hlavním plánem celé Severoatlantické aliance," komentoval americký generál William Reno zájem české armády profilovat se v rámci NATO především při budování protichemických a zdravotnických jednotek.

Partneři z NATO reformu hodnotí kladně
Vojenští experti z NATO hodnotí představnou vizi reformy velmi kladně. Například šéf britského úřadu pro bezpečnostní politiku Nick Witney považuje plány za velmi razantní, ale 'zdravé'.

"Líbí se nám radikální myšlenky na reformu české armády a obdivujeme úsilí, při němž česká strana uvažuje i v kontextu vývoje NATO a nových úkolů," řekl.

Jak podotkl, ani Británie dnes po bohatých zkušenostech z minulosti neuvažuje o tom, že by do jakékoliv vojenské mise šla pouze sama. "Vždy půjde o koaliční spolupráci," prohlásil s tím, že právě vyprofilované speciální jednotky z různých zemí dohromady složí velice kompaktní a účelné síly aliance.

Americký generál William Reno míní, že Česká republika je důležitým bezpečnostním hráčem a reformou jen potvrdí a posílí své postavení uvnitř struktur NATO.

"Ukázali jste, že máte schopnosti působit ve vysoce krizových operacích, jako v Afghánistánu nebo Iráku," uvedl Reno. S radikálním poklesem výdajů na obranu se podle něj musejí potýkat takřka všechny země, zvláště po konci takzvané studené války, kdy bezprostředně nehrozí napadení od sousedních států.

"Aliance nebude udržovat zbytečné statické armády, ale zaměří se na ohniska konfliktů, kam bude vysílat své síly. Misí bude víc. Proto reforma zaměřená na specializaci armády je velmi důležitá," shrnul své dojmy zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě, vicemaršál letectva Peter Walker.

Konec povinné vojenské služby se blíží
S pozměněným plánem armádní reformy opět vyvstává několik zásadních úkolů a cílů, kterých chce armáda dosáhnout. Od zavedení jediného společného velitelství, vybudování mezinárodního praporu chemické ochrany v Liberci, rušení a přesouvání některých leteckých základen a desítek útvarů až po konec povinné vojenské služby.

"Počítáme s koncem povinné vojenské služby nejpozději v roce 2006. Můžeme to udělat i dřív, ale bude to nákladnější," soudí Váňa.

Potvrdil tak nedávná slova ministra obrany Miroslava Kostelky. "V ideálním  případě, z hlediska lidí, ale i z hlediska peněz, by mohla skončit už v roce 2004," řekl ministr. Reálnějším termínem je však podle něj rok 2005.

O podobě armády rozhodnou politici
Vláda by měla o reformě rozhodnout v říjnu nebo počátkem listopadu. Podle ministra Kostelky jsou v nynější verzi některé změny proti první podobě, prezentované před prázdninami, nejde však o zásadní odlišnosti.

PŘÍLOHY

"Dokončujeme finální verzi. Dokument v nejbližších dnech dostanou i další resorty, jako ministerstvo zahraničí či vnitra," tvrdí Váňa.

Reforma je ale podle některých politiků zatím ve velmi syrovém stavu, protože na její zpracování měli armádní experti příliš málo času. Již několikrát různí poslanci proklamovali, že je budou zajímat především problémy spojené s dislokací posádek a snahou armády řadu z nich co možná nejrychleji opustit.

Úspornější varianta reformy a profesionalizace české armády byla hlavním tématem i nedávné tříhodinové schůzky prezidenta Václava Klause a armádních špiček na Pražském hradě. Prezident podle ministra Kostelky nový návrh podpořil.

Schůzku s nejvyššími armádními představiteli svolal sám Václav Klaus, aby vysvětlil svůj názor na armádní reformu a seznámil se všemi aspekty a dopady. Jak informoval ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek, prezident považuje za nezbytné, aby výsledkem armádní reformy byla taková struktura ozbrojených sil, která bude vyváženě odpovídat jak zájmům a potřebám České republiky, tak spojeneckým závazkům.

Podle Klause navíc musí "vojensko-politické ambice českých ozbrojených sil realisticky odrážet současné ekonomické možnosti i reálný vliv a postavení Česka ve světě".