natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Iránský jaderný program existuje téměř padesát let

    6. září 2005  8:14
    Roztržka kolem iránského jaderného programu je příkladem složitosti vztahů mezinárodního společenství s islámskou republikou. Mezinárodní inspekce posledních let odhalily množství Iránem do té doby oficiálně neohlášených jaderných aktivit.

    :: Série článků: Druhý jaderný věk ::  

    Problém graduje od roku 2002, kdy opoziční exilová Národní Rada Iránského Odporu (National Council of Resistance of Iran) zveřejnila informace o jaderných zařízeních ve městech Natanz (komplex pro obohacování uranu) a Arak (výzkumný reaktor a zařízení pro výrobu těžké vody), což vedlo k odhalení dosud Iránem oficiálně neohlášených jaderných aktivit. Iránu nezbylo nic jiného než dodatečně informovat Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) a umožnit inspekce.

    MAAE potvrdila porušení mezinárodní smlouvy
    Tyto inspekce potvrdily významné, do té doby neohlášené, aktivity v oblasti obohacování uranu (speciální centrifugy, laserové separační technologie apod.), důležité zahraniční dodavatele technologií (mezi jinými Čína a Pákistán), pokusy o separaci plutonia a nedeklarovaný dovážený materiál. Mezinárodní společenství se tedy může při volání po sankcích opřít  o skutečnost, že Irán své pokusy o zvládnutí obohacování uranu 18 let neohlásil  MAAE a tím porušil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). Je ovšem pravdou, že v rámci tehdy existující iránské Zárukové dohody k NPT neměl Irán striktně danou povinnost tyto aktivity hlásit.

    Tři roky intenzivních inspekcí MAAE a vyjednávání na nejrůznějších úrovních přinesly řadu nových informací, Irán jednal poměrně otevřeně, v prosinci 2003 podepsal i Dodatkový protokol k Zárukové dohodě a zavázal se tedy k poskytování mnohem podrobnějších deklarací svých aktivit a k daleko detailnějším inspekcím ze strany MAAE. Přistoupil i k pozastavení programu obohacování uranu.

    Jsou zde však sporná místa. Na obou stranách. Irán sice Dodatkový protokol podepsal, parlament ho však dosud neratifikoval, jeho plnění tudíž zůstává v úrovni dobrovolnosti. Po zhruba šesti měsících se bez dalšího rozhodl program obohacování uranu obnovit a zahájil přípravné práce v závodě na konverzi uranu (příprava suroviny pro vlastní obohacování) v Isfahánu. Inspektoři MAAE zjistili celou řadu administrativních i faktických nesrovnalostí včetně kontaminace dovezených centrifug vysoce obohaceným uranem. Speciální analýzy až nyní potvrdily, že kontaminace pochází s největší pravděpodobností ze země původu, tedy z Pákistánu, což Irán tvrdil od samého začátku. Situace je tedy stále vyhrocená.

    Jaderná energetika pokryje domácí spotřebu energie
    Iránský jaderný program existuje téměř padesát let. Na jeho počátku byl výzkumný reaktor zakoupený v roce 1959 v USA. Režim šáha Páhlavího měl v úmyslu postavit do konce 20. století 23 jaderně energetických reaktorů. Tento plán byl sice grandiózní, nebyl však příliš spojován s možným vývojem jaderných zbraní, zejména proto, že Irán v té době nezamýšlel získat a provozovat technologie pro obohacování uranu či přepracování vyhořelého paliva. Přetrvávající mírné pochybnosti mezinárodní veřejnosti byly rozptýleny během deseti let mezi pádem šáhova režimu v roce 1979 a koncem iránsko-irácké války. Obě tyto události přispěly k dočasnému zastavení jaderného programu. Současné plány Iránu – vybudovat během dvaceti let jaderné elektrárny různého typu o celkovém výkonu zhruba 7000 MW - jsou opět velmi ambiciózní.

    Otázkou může být, do jaké míry jsou skutečně potřebné, když země má obrovské zásoby ropy a zemního plynu. Irán používá stále stejnou argumentaci. Jaderná energetika pomůže pokrýt stoupající domácí spotřebu energie, ropa a zemní plyn budou využívány pro export. Nyní se k argumentům přidala i potřeba šetřit fosilní paliva pro budoucnost. V posledních letech však Irán otevřeně deklaruje úmysl získat a používat technologie pro zvládnutí všech etap jaderného palivového cyklu, tedy i technologie výroby štěpných materiálů, které by mohly být zneužity pro vojenské účely. Na rostoucí pochybností o skutečně mírových cílech jaderného programu iráčtí představitelé odpovídají poukazem na neslučitelnost výroby či dokonce použití jaderných zbraní se základními principy státního náboženství. Irán trvá na tom, že jeho jaderný program je přísně mírový. Jen málo odborníků však pokládá takto rozsáhlý a rozmanitý program za nezbytný a ekonomicky výhodný pro civilní jaderně palivový cyklus. A to i kdyby Irán měl v úmyslu později jaderné palivo vyvážet.

    Írán si zahrává s důvěrou mezinárodního společenství
    Jelikož právě zvládnutí technologie obohacování uranu může vytvořit předpoklady pro výrobu jaderných zbraní, iránské pokusy zastřít některé prvky svého jaderného programu značně nahlodaly důvěru v jeho dobré úmysly. Podle USA a EU povede k obnovení důvěry pouze to, že Irán na tyto ambice rezignuje, jaderné palivo bude dovážet a po použití vracet dodavateli k přepracování. Takto je zatím řešena otázka paliva pro první iránskou komerční jadernou elektrárnu Búšehr. Palivo bude dodávat na základě smlouvy Ruská Federace, která také zajistí jeho přepracování. Irán však zcela správně při každé příležitosti podotýká, že podle NPT má na všechny aktivity v rámci palivového cyklu právo za předpokladu, že budou sloužit výhradně mírovým účelům a budou bez výjimky pod dohledem MAAE. Zde vidíme rozpor mezi literou NPT a jejím záměrem. Irán jako signatář NPT, který plní všechny závazky s tím spojené, má právo na zvládnutí celého palivového cyklu.

    Koncept NPT je kritizován ze všech stran
    Režim nešíření jaderných zbraní však jistě nebyl zamýšlen jako prostředek umožňující jednotlivým zemím získat materiál pro jejich výrobu. Není divu, že architektura NPT je stále častěji předmětem kritiky jak ze strany vyspělých zemí tak ze strany zemí rozvojových. Generální ředitel MAAE Mohamed ElBaradei se netají svým přesvědčením, že rozšiřování aktivit spojených s jaderným palivovým cyklem do dalších zemí (nejen Iránu), je nežádoucí. Vtělení tohoto principu omezeného přístupu k zařízením palivového cyklu do mezinárodní dohody je však zatím málo pravděpodobné, ve hře jsou totiž zejména politické a ekonomické zájmy. Irán se tedy dál bude snažit přesvědčit členské státy MAAE, že se poctivě snaží napravit chyby z minulosti a rozptýlit tak pochyby o svých mírových úmyslech. Zda se podaří roztržku vyřešit bez toho, že by celý problém byl předán k řešení Radě bezpečnosti OSN (jak opakovaně požadují USA nyní podporované i EU), zůstává velkým otazníkem.

    Dana Drábová
    Autorka je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media