natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Švédsko a NATO: partner bez hlavní

    29. června 2005  9:55
    Jakákoliv otevřená spolupráce s NATO byla pro švédské politiky po dlouhé roky tabuizovanou oblastí. Více než tří staletí trvající mírový vývoj dal základ dlouhodobé neutralitě, která se stala jedním z pilířů švédského sociálně-politického modelu.

    :: Série článků: Euroamerické spojenectví ::  

    Zejména po skončení druhé světové války si Švédsko z role arbitra mezi znesvářenými bloky učinilo živnost.

    90. léta: arbitr bez taláru
    Konsekvencí postoje, který někdy bývá v odborné literatuře popisován jako nacionalismus blahobytu, a jehož je hrdost na neutralitu součástí, byla absence Švédska u počátku evropského integračního projektu. Švédsko sice stálo u zrodu Evropského sdružení volného obchodu, jeho vliv a rozvoj ale nelze s Evropskými společenstvími (EC) vůbec srovnávat. Motiv švédské neúčasti na projektu EC byl jednoznačný: neochota svěřit část rozhodovací moci nadnárodním tělesům a nechuť participovat na jakékoliv formě politické integrace.

    Na pozici odmítavého pozorovatele Švédsko setrvalo také po pádu železné opony. Ještě v květnu 1990 tehdejší premiér Ingvar Carlsson prohlásil, že pro švédské členství v EC by musely být splněny dvě podmínky: minimalizace rizika vzniku válečného konfliktu v Evropě a závazek Společenství, že nebude vyvíjet společnou zahraniční a bezpečností politiku.

    Obojí se ukázalo jako zbožné přání. Švédsko přes své výhrady do Evropské unie, ve kterou se ES transformovala, vstoupilo. Zhoršující se ekonomická situace a hrozba zahraničně politické izolace nakonec donutila sociálně demokratický kabinet učinit krok, vůči němuž se jeho předchůdci v 70. a 80. letech minulého století zásadně vymezovali.

    Místo hlavní prevence
    Po vstupu se Švédové přesvědčenými zastánci politické integrace nestali. Také po něm si totiž země ponechala svou neutralitu. V rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (CFSP) si ale dokázala najít svou parketu. V jejich intencích se Švédsko pohybuje také ve vztazích s NATO.

    Jádrem švédského podílu na CFSP je preference tradičních nástrojů zahraniční politiky země. A těmi jsou především preventivní a diplomatické kroky. Absencí podílu na případných vojenských operacích a budování vojenských sil Švédsko vynahrazuje zvýšeným zájmem a zapojením do preventivní diplomacie, předcházení konfliktů a jejich mírového řešení. Problematika civilního řešení konfliktů a jejich předcházení byla ostatně jednou z priorit švédského předsednictví Rady ministrů EU v první polovině roku 2001.

    V těchto oblastech se odehrává také kooperace Švédsko versus NATO. Ze švédského hlediska a z historického pohledu jde o spolupráce velmi aktivní. Na počátku 90. let minulého století se Švédsko zapojilo do projektu Partnerství pro mír (PFP) a následně do Euroatlantické rady partnerství (EAPC). Výsledkem kooperace tak bylo zapojení švédských sil do všech zásadních mírových operací, které NATO provádělo. V roce 1996 byl například v rámci sil IFOR rozmístěn švédský prapor v Bosně a Hercegovině, stejně jako v roce 1999 v Kosovu. Švédsko se zapojilo rovněž do NATO vedené mírové mise v Afghanistánu v roce 2003 v rámci sil ISAF.

    Členství v NATO utopií 
    Přes velký vývoj, kterým zapojení Švédska do zahraničně politické a bezpečnostní spolupráce Evropy a USA prošlo, je utopií očekávat, že by Švédsko mohlo v dohledné době plně participovat jak na CFSP. Spíše než k proměně Švédska totiž došlo k proměně NATO a EU. Obě struktury totiž reagovaly na zánik bipolárního světa mimo jiné větším důrazem na nevojenské a mírové nástroje. Tímto rozkročením, které je patrné hlavně u NATO, tak umožnily zapojení také státům, pro nějž bylo plnohodnotné členství nepřijatelné. 

    Do ještě hlubších mlh se halí  otázka případného členství Švédska v NATO. Pozice odmítání členství ve vojenských organizacích je nadále základním bodem švédské zahraniční a bezpečnostní politiky a je sdílena všemi relevantními politickými stranami. Některé subjekty jako například postkomunistická Levicová strana a Zelení, nesouhlasí ani se stávající formou spolupráce a považují ji za narušení politiky neutrality.

    Petr Kaniok
    Autor působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií
    a Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně.

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media