Faktem je, že Bratislava se poprvé stane hostitelem tak významné série důležitý mezinárodních setkání. Slovenskou republiku poprvé v historii navštíví americký prezident a na první oficiální návštěvu SR přicestuje i prezident Ruské federace. Kromě střetnutí s nejvyššími představiteli Slovenska se prezidenti Ruska a USA setkají 24. února na summitu, který bude pokračováním jejich předcházejících střetnutí. Uvedená série událostí má přitom dvojí význam – podle toho, jakou optiku zvolíme.

Ať už jde o optiku mezinárodní politiky, pro kterou má Bushovo evropské turné a setkání s ruským prezidentem osobitý význam, anebo jde o optiku slovenské diplomacie, která bude přinejmenším během separátních bilaterálních jednání s oběma státníky sledovat partikulární cíle.

Z pohledu slovenské diplomacie je nadcházející summit jednoznačně úspěchem. Ministr zahraničních věcí SR ho dokonce vnímá jako „zlatou medaili pro slovenskou zahraniční politiku“. V nejbližších dnech se totiž naplní hned dva dlouhodobé cíle slovenské diplomacie – návštěva nejvyšších představitelů USA a Ruska.

Americký prezident do Bratislavy přicestuje v rámci evropského turné 23. února. Jeho příchodu předchází rozhovory s představiteli klíčových evropských mocností – britským premiérem Tony Blairem, francouzským prezidentem Jacques Chiracem, německým kancléřem Gerhardem Schrödem, představiteli NATO a Evropské unie.

A právě v Bratislavě se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho vlastních slov vedly George Bushe k návštěvě Bratislavy tři důvody: „Jeden je, že se mi líbí způsob, jakým vaši lídři vedou vaši zem. Druhým je, že se mi líbí příběh vaší země, a třetí důvod, proč k vám jedu, je, že chci, aby i ostatní viděli, že je to možné. Aby viděli, že země se může postavit na vlastní nohy a růst. Že může získat sebevědomí a stát se silnou“, poznamenal americký prezident.

Ruský prezident přicestuje na Slovensko o den později po příjezdu jeho amerického partnera. Po jednání s G. Bushem by měl v pátek 25. února absolvovat i bilaterální jednání s nejvyššími představiteli Slovenska. Na rozdíl od americké návštěvy, od jednání s ruskou stranou slovenská diplomacie očekává podepsání mezivládní dohody o hospodářské a vědecko-technické spolupráci.

I přesto, že události během nadcházejících tří dní mají mnohonásobný význam, ve slovenských médiích a ve vyjádřeních slovenských politiků převládá otázka liberalizace vízového režimu vůči SR ze strany USA. Tato otázka se přitom v bilaterálních vztazích objevila už minulý rok. Žádost slovenských představitelů se opírá hlavně o fakt, že SR se v roce 2004 stala členem EU i NATO, v blízké budoucnosti by se měla stát součástí schengenského systému a dále vystupuje jednoznačně jako spojenec USA v regionu.

Slovensko však není „nový spojenec“, který požaduje liberalizaci vízového režimu. Jako první z nových členských států otevřelo otázku vízové povinnosti s USA Polsko, a to 26. ledna 2004. Pro úplnost je třeba dodat, že o zahrnutí deseti nových členů do programu, který umožňuje blízkým spojencům vstup na území USA bez vízové povinnosti, v květnu požádala Washington i Evropská unie. Americká strana donedávna v reakci na uvedené apely trvala na stanovisku, že otázka vízového režimu nemá politický charakter, ale je definovaná platnou legislativou USA.

Ta připouští v případě zemí jako Slovensko a Polsko, maximální hranici 3 % odmítnutých žádostí o vízum, pokud žádosti z Polska i Slovensko tuto hranici překračují. Před odchodem na evropské turné však americký prezident naznačil možnou změnu tohoto přístupu, když označil současnou právní úpravu vízového režimu se zeměmi střední a východní Evropy za starou. Prezidentův poradce pro bezpečnostní otázky Stephen Hadley uvedl, že Bush během své návštěvy navrhne řešení, které se připravuje pro Polsko a další státy tohoto regionu. Konečné rozhodnutí však bude v rukou amerického senátu.

Kromě možných změn vízové politiky USA vůči Slovensku a dalším tzv. novým spojencům mají nejbližší dny i jiný význam. Slovensko má možnost prezentovat se jako investičně přitažlivá země – vláda už na tento účel vyčlenila zvláštní prostředky. A neméně významný je i fakt, že Bratislava se během summitu stane objektem pozornosti mnoha zahraničních médií (očekává se příchod více než tisíce novinářů), což má význam pro image země.

Samozřejmě, summit nelze přeceňovat a očekávat od něho víc, než může přinést. Jde o  významnou mezinárodněpolitickou událost, to je fakt. Je též pravda, že pro slovenskou diplomacii mají kromě samotného setkání prezidentů osobitý význam separátní bilaterální jednání s ruskou i americkou stranou. Spíš než okamžitě, se však výsledky nadcházející série mezinárodních událostí projeví až ve střednědobém časovém rámci.

Barbora Gábelová-Jančíová
Autorka je analytičkou slovenského Institutu pro veřejné otázky