Vedle aktuálního návrhu na vyslání 150 českých výsadkářů do operace ISAF v Afghánistánu stojí za pozornost i další skutečnosti: 1. prosince se mění organizační a velitelská struktura Armády České republiky a místo dosavadních velitelství vznikají dvě nová: Velitelství sil podpory a výcviku (se sídlem ve Staré Boleslavi) a Velitelství společných sil (se sídlem v Olomouci).

Toto posledně jmenované velitelství vzniklo sloučením dosavadních velitelství pozemních, vzdušných a specializovaných sil. Poté, co vláda schválila 12. listopadu přepracovanou Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky, která byla upravena v důsledku omezení původně předpokládaných finančních zdrojů, tak dochází k dalšímu posunu směrem ke splnění cílů reformy.

Současně s naplňováním koncepce také dochází k úspěšnému plnění závazků České republiky v oblasti budování vojenských kapacit pro potřeby NATO.

Česká republika se v průběhu summitu NATO v Praze přihlásila k tzv. Pražskému závazku ke schopnostem (PCC), v němž státy NATO deklarovaly potřebu vybudovat za mezinárodní spolupráce takové vojenské kapacity, které budou odpovídat současné i předpokládané bezpečnostní situaci ve světě a umožní NATO aktivněji a efektivněji působit proti hrozbám a reagovat na převládající i potencionální druhy ohrožení.

Tento Pražský závazek ke schopnostem zavazuje členské státy ke zlepšování svých schopností v oblasti obrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a nukleárním zbraním; zpravodajství, sledování a určování cílů; vzdušném průzkumu; systému velení, řízení a komunikaci; efektivity boje, včetně  munice s koncovým navedením, a potlačení nepřátelské protivzdušné obrany; strategické vzdušné a námořní přepravy; tankování za letu; a rozmístitelných jednotek bojové podpory a bojových zabezpečovacích jednotek atd.

Tato snaha zlepšit schopnosti NATO je koordinována s ohledem na využitelnost těchto kapacit Evropskou unií, která přijala podobný Evropský akční plánu schopností (ECAP).

Česká republika jako členský stát NATO a brzký člen Evropské unie úspěšně naplňuje své závazky a prvním konkrétním výsledkem jejího úsilí je vytvoření mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO.

Jednotka dosahuje počátečních operačních schopností 1. prosince a je podřízena již zmíněnému novému velitelství v Olomouci a jejím garantem je Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE). Není náhodou, že právě Česká republika byla pověřena výstavbou této specializované jednotky.

Armáda České republiky se může pochlubit dlouholetou tradicí v oblasti boje proti zbraním hromadného ničení, vynikajícími výsledky, kvalitou svých specialistů a zkušenostmi z opakovaného nasazení v Perském zálivu. Česká republika se proto přijala roli vedoucí země pro tuto oblast a byla pověřena ostatními spojenci k vytvoření této mezinárodní jednotky.

Na výstavbě praporu se vedle našich vojáků podílí také vojáci z dalších 12 států: Itálie, Polska, Španělska, USA, Velké Británie, Belgie, Kanady, Maďarska, Norska, Portugalska, Rumunska a Turecka. Celkem by v praporu mělo sloužit 400 až 500 vojáků. Česká republika se podílí celkem 267 profesionály ve struktuře velitelství praporu, rotami velení a logistiky a speciální protichemickou rotou vysoké pohotovosti.

Právě tato rota čítající 160 chemických specialistů z liberecké základny chemického vojska tvoří páteř jednotky.

V Liberci bude jednotka také sídlit po celý příští rok. Vojáci z ostatních zemí budou i nadále umístěni ve svých domovských posádkách, ale bude mezi nimi probíhat intenzivní koordinační činnost.

Zahraniční jednotky budou zastoupeny veliteli a nezbytnými specialisty, jinak budou cvičit na svých vlastních územích. V případě potřeby se prapor dá dohromady v místě nasazení.

V nadcházejících sedmi měsících čekají vojáky praporu dvě cvičení v Itálii a stmelovací výcvik. V březnu pak proběhne mobilizační cvičení ve státech, které přispěly do této jednotky a protichemické laboratoře budou cvičit společně na českém území.

Zahraniční vojáci se podílejí na průzkumné rotě, laboratořích, podpůrných týmech, dekontaminačních četách a ve společném poradním týmu, předurčeném pro nadřízené velitelství. Prvním velitelem jednotky byl jmenován Čech, major Vratislav Osvald.

Prapor, který  může být vyčleněn pro činnost pod přímým velením Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), nyní dosáhl počátečních operačních schopností. Do 1. července příštího roku by měl být plně připraven k nasazení až na 6 měsíců kdekoliv na světě během 5 až 30 dnů.

Začne operační pohotovost, která bude držena pod českým velením do 31. prosince 2004, kdy velení převezmou Němci.

Předpokládaným posláním jednotky je činnost v rámci Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force - NRF), zejména likvidace následků použití zbraní hromadného ničení a ochrana jednotek před jejich účinky, dále může být nasazena při likvidaci následků živelných pohrom, závažných průmyslových havárií, teroristických útoků apod.

Konkrétní operační úkoly jednotky zahrnují průzkum, detekci, monitorování a dekontaminaci.

Dohoda o vytvoření Sil rychlé reakce NATO je významným rozhodnutím pražského summitu. Tyto síly oficiálně zahájily činnost 15. října a plně operativní mají být v roce 2006, kdy by se jejich početní stav měl pohybovat okolo 20 000 vojáků. V tomtéž roce by měla dosáhnout počátečních operačních schopností i profesionální Armáda České republiky.

Budování Sil rychlé reakce NATO a dynamický vývoj v oblasti Evropské bezpečnostní a obranné politiky mají a nadále budou mít významný vliv na rozhodování o podobě a úkolech ozbrojených sil České republiky.

Zvládnutí náročného procesu transformace a profesionalizace a zároveň nutnost pružně reagovat na rozhodnutí v rámci NATO a Evropské unie jsou výzvou pro Českou republiku a její ozbrojené síly.

Probíhající změny a vytvoření mezinárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany v rámci NRF dokazují, že Česká republika je schopna náročné úkoly zvládat, dostát svým závazkům a významně přispívat ke zvyšování vojenských schopností aliance.