Rozhodnutí komise není samozřejmě konečné, protože definitivní slovo bude mít vláda.

Výhra švédského stroje JAS-39 Gripen nebyla překvapivá, avšak v podstatě znamená  alespoň částečný návrat do minulých problémů spojených s výběrovým zřízením.

Gripeny již jednou vyhrály, byť tehdy se jednalo o nákup, nikoliv pronájem. Je však pravděpodobné, že typ, který bude za výhodných podmínek pronajat, a jehož výrobci mají v určitých kruzích v ČR dobré konexe, výrazně zvýší svoji šanci být za několik let vítězem tendru při nákupu.

V souvislosti s výběrem britsko-švédského stroje se objevují pochyby o strategické výhodnosti takovéhoto obchodu, jímž vznikají důležité bezpečnostně-politické vazby. Vztahy s neutrálním Švédskem nejsou pro ČR natolik důležité jako podpora USA a jejich technologické zázemí.

Je nepochybné, že z hlediska technologické konstrukce stroje jsou letouny Gripen z nabízených typů nejmodernější.

Avšak pokud se týká avioniky (včetně počítačového vybavení), která hraje v soudobém leteckém boji hlavní roli, nemusí být v případě modernizace vybavení starší americké stroje vůči Gripenu v nevýhodě, leckdy právě naopak.

Na rozdíl od Gripenů navíc prošly mnoha ostrými konflikty, což se o JAS-39, ani o jeho předchůdcích JAS-37 a JAS-35 (nepočítáme-li nepříliš úspěšné vzlety rakouských Drakenů proti jugoslávským narušitelům vzdušného prostoru v roce 1991 v kontextu slovinské války) říci nedá.

Výběrem amerických strojů by se utvořila vazba k nejvyspělejšímu leteckému průmyslu světa, protože ve většině ostatních států nejsou pro perspektivní rozvoj tohoto odvětví dostatečné finanční a technologické kapacity.

V současnosti je však třeba hlavně zvážit, zda je třeba v přechodném období, kdy území ČR s vysokou pravděpodobností nebude vystaveno masivnějšímu leteckému útoku, vydávat nemalé prostředky na udržování nadzvukového letectva.