V případě iráckého útoku na Izrael podporuje dnes většina veřejnosti to, co bylo v roce 1991 názorem menšiny.

Až 55 procent Izraelců se domnívá, že by měl Izrael odpovědět na jakýkoliv irácký útok, 23 procent má za to, že by případná odveta měla být podniknuta v závislosti na okolnostech útoku (pokud budou použity chemické či biologické zbraně nebo pokud útok způsobí ztráty na životech), 13 procent zastává názor, že Izrael by se měl za všech okolností zdržet odvety.

Zajímavé je, že odvetu vůči Iráku podporuje 48 procent stoupenců izraelských arabských stran (zde doplňuji, že asi 20 procent izraelských občanů jsou Arabové).

Mnohem více než irácké rakety Scud děsí Izraelce sebevražedné útoky:
těch se v současnosti bojí 43,4 procenta Izraelců, pouhých 12,4 procenta má větší obavy z iráckých Scudů. Druhé číslo má velmi blízko k 11,1 procenta Izraelců, kteří mají největší strach z raketových útoků Hizballáhu ze severního Libanonu.

Výše uvedené výsledky výzkumů staví názory izraelské veřejnosti ohledně útoku na Irák přibližně mezi Spojené státy a Evropu, o něco mírně blíže k postoji americké veřejnosti.

Druhý výzkum potvrzuje, že se postoje Izraelců od 90. let posunuly, podobně jako v politických otázkách, k méně kompromisním postojům. Tato čísla také napovídají, že arabský svět není v postoji k Saddámu Husajnovi zdaleka jednotný a mnoho Arabů k iráckému vůdci sympatie necítí.

Výsledky posledního průzkumu vypovídají o velké důvěře Izraelců k vlastní protiraketové ochraně a o skutečnosti, že většina Izraelců příliš nevěří tomu, že Irák použije zbraně hromadného ničení.