natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Jaký trest pro Saddáma Husajna?

    9. listopadu 2006  10:50
    Jak by se mělo mezinárodní společenství zachovat vůči Saddámovi Husajnovi do budoucna? Především lze čekat, že se obviněný odvolá a trestu smrti bude ještě chvíli unikat. A koneckonců žádný trest není adekvátní zločinům, které Husajn spáchal. A nelze čekat, že by jeho pověšení vyřešilo momentální výbušnou situaci v Iráku.  

    „Allah Akbar, Bůh je veliký,“ zvolal Saddám Husajn v neděli, když vyslechl rozsudek o trestu smrti, dávaje tak najevo, co si myslí o světské spravedlnosti. Bílý dům závěr ročního snažení Vrchního iráckého trestního tribunálu přivítal, Washington Post a New York Times ale zároveň poukázaly na to, že k vynesení rozsudku došlo možná ne náhodou dva dny před volbami do Kongresu a že se George Bush okamžitě snažil tento verdikt využít ve volební kampani. Evropští představitelé rovněž uvítali závěr procesu, vyjádřili ale nesouhlas s trestem smrti. Premiér Mirek Topolánek stejně jako ministr zahraničí Alexandr Vondra se shodli, že se jednalo o spravedlivý proces představující historický mezník.

    Není pochyb o tom, že se o historický mezník skutečně jedná. Kromě Slobodana Miloševiče a nyní také Charlese Taylora není mnoho jiných bývalých hlav států, které by byly postaveny před soud za vážná porušení lidských práv a humanitárního práva. Obtíže s tímto spojené dobře ilustruje případ Augusto Pinocheta, jenž je předvoláván před soudy více než deset let stále bez hmatatelného výsledku. Z tohoto pohledu se rozhodně jedná o historickou událost, jež by měla být mementem jiným diktátorům ve světě. Dokumentuje také pomalé změny v pojetí mezinárodního práva, kdy končí éra absolutní suverenity panovníka, jenž by si mohl na svém území dovolit cokoli, co si usmyslí.

    Jednalo se o spravedlivý proces?
    Odpověď na tuto otázku je daleko méně jednoznačná než u té předešlé. Připomeňme, že Saddámovi Husajnovi byli přiděleni právníci až rok po jeho zadržení, že v průběhu procesu byli zabiti jeho tři obhájci a nakonec byl vyměněn předseda soudu poté, co se ukázalo, že není schopen udržet kontrolu nad průběhem řízení. Tribunál byl také často napadán za to, že není nestranný a nezávislý.

    Dalo by se namítnout, že v čele Norimberského tribunálu také seděli lidé ze zemí, jež byly postiženy nacistickými zločiny, že zde byly také vyneseny rozsudky trestu smrti. Nicméně od té doby jsme o padesát let dále a máme úmluvy upravující spravedlivý proces a především zkušenost z jiných mezinárodních tribunálů soudících válečné zločiny. Není proto potřeba stavět na zelené louce. 

    Posledním výdobytkem mezinárodního trestního práva jsou tzv. smíšené tribunály fungující např. v Sierra Leone nebo nově v Kambodži. V nich zasedají vedle domácích soudců i soudci mezinárodní, kteří jsou vybaveni zkušenostmi z podobných komplexních případů a mohou tak pomoci zabránit mnoha pochybením. V Sierra Leone dobře vědí, že souzení bývalých vysoce postavených činitelů může vést k útokům na tribunál, proto Charlese Taylora přesunuli do Haagu. U Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zase dobře vědí, že zadržený má okamžitě právo na obhájce. U tribunálu pro Rwandu zase nemůže padnout na úrodnou půdu obvinění z podjatosti, protože zde zasedají soudci z celého světa od Madagaskaru po Norsko. Když byla Irácké vládní radě a Koaliční prozatímní správě v roce 2003 doporučována nevládními organizacemi varianta alespoň částečné internacionalizace tribunálu, toto řešení však bylo zamítnuto. Teprve za mnoho let uvidíme, jaký verdikt bude nakonec vynesen nad  samotným Vrchním iráckým tribunálem.

    Hledání adekvátního potrestání
    Jak by se mělo mezinárodní společenství zachovat vůči Saddámovi Husajnovi do budoucna? Především lze čekat, že se obviněný odvolá a trestu smrti bude ještě chvíli unikat. A koneckonců žádný trest není adekvátní zločinům, které Husajn spáchal. Snaha o jeho odstranění měla být na chvíli odsunuta dále ze dvou hlavních důvodů. Především nelze čekat, že by jeho pověšení vyřešilo momentální výbušnou situaci v Iráku. Uklidnění bylo předpokládáno už na konci roku 2003 po Husajnově zadržení a tato očekávání se více než nenaplnila.

    Především jde ale v celém procesu o více než jen osud občana Saddáma Husajna. Nejen, že je od srpna 2006 postaven i před případ týkající se kampaně Anfal namířené proti iráckým Kurdům, v níž podle prokuratury přišlo o život více než 182 000 lidí. Saddám je podezřelý z mnoha dalších zločinů a bylo by promarněním historické příležitosti vzdát se vyšetření všech těchto událostí. S bývalým iráckým prezidentem by totiž zřejmě byla pohřbena i možnost odhalit tragické dějiny této země, jež byly za jeho vlády zastřeny tuhou propagandou. A přestože může krátkodobě vést otevírání starých ran k destabilizaci, v dlouhodobém pohledu prospěje, jestli bude objasněno, co se za vlády Saddámova režimu skutečně dělo a bude tím obnovena historická paměť národa. Teprve na těchto nových základech může být postaveno usmiřování mezi různými etniky v Iráku a naděje na trvalejší mír.


    Ľubomír Majerčík
    autor je místopředsedou Amnesty International ČR
    a doktorandem na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií
    Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media