"Cílem písemné žádosti o informace je zjistit, zda-li na straně oslovených existuje potenciál pro případnou nabídku nadzvukových letounů s definovanými schopnostmi a rámcovými parametry životního cyklu, a to včetně indikativní ceny pro případ, že se ČR rozhodne pokračovat ve schopnosti nadzvukového letectva," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Jak dodal, "v žádném případě nejde o zahájení výběrového řízení", ale pouze o zjištění vstupních informací pro připravovanou novou koncepci armády. Takzvanou Bílou knihu obrany připravuje zvláštní tým odsborníků a má být zásadním dokomentem, který by měl jasně definovat koncepci české armády pro nadcházejících deset až patnáct let. Hotov by měl být v březnu.

Ochrana vzdušného prostoru po vypršení pronájmu gripenů má být jednou z klíčových strategických otázek, které má nová koncepce armády řešit. Ministerstvo nyní podle Pejška zvažuje různé systémy vzdušné ochrany. Ve hře jsou varianty země - vzduch, vzduch - vzduch i kombinace obojího.

Nový koncepční materiál by měl posuzovat hned několik variant, které po skončení pornájmu gripenů přicházejí v úvahu. První možností je, že se Česko rozhodne pronajaté švédské stíhačky odkoupit za zbytkovou cenu. To by možnilo jejich nasazení i v zahraničních operacích bez nutnosti žádat svolení Švédů. Navíc čeští letci i pozemní personál jsou na stroje zvyklí a mají k údržbě letounů vybudované kompletní zázemí.

Další variantou je pak nákup zbrusu nových strojů. V případě nejmodernějších strojů jako Eurofighter Typhoon nebo nejnovějších letounů F-35 půjde však o velmi drahou záležitost. Další možností zůstává nákup starších strojů. Velmi by ale záleželo na konkrétní nabídce. Poslední variantou je pak zánik stíhacího letectva a ochrana nebe prostřednictvím NATO nebo společná ochrana vzdušného prostoru například s nejbližšími sousedy - Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

"Zpracováváme různé varianty ochrany vzdušného prostoru po roce 2015, jedna z nich vůbec nepočítá s nadzvukovým letectvem," řekl pro ČT první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý. V takovém případě by český vzdušný prostor zřejmě hlídaly letouny spojeneckých zemí Severoatlantické aliance. Podle něj by pak žádost o takzvaný "air policing" směřovala zřejmě k některé ze sousedních členských zemí.

Česko by se v takovém případě stalo osmou zemí Aliance, která by neměl avlastní stíhací letectvo. V současnosti kromě tří pobaltských republik - Litvy, Lotyšska a Estonska nemá nadzvukové stroje také Albánie, Island, Slovinsko a Lucembursko.

Premiér Petr Nečas už dříve uvedl, že po skončení pronájmu gripenů Česko může vypsat nový tendr na stíhačky. "Musí být vypsáno nové výběrové řízení, které bude otevřené, do kterého se mohou přihlásit zadavatelé z více zemí. Nedovedu si představit, že by se jenom tak prodloužila existence letounů gripen v českém letectvu," řekl Nečas.

Dodavatel gripenů, britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab, se podle premiéra bude moci tendru zúčastnit jen v případě, že Británie a Švédsko poskytnou České republice veškeré údaje, které mají o korupci při pořízení gripenů.

Česká vláda původně usilovala o nákup gripenů. Zakázku v hodnotě 60,2 miliardy korun schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Návrh ale nezískal podporu v parlamentu. Česko si nakonec 14 strojů od Švédska pronajalo za zhruba 20 miliard korun. Pronájem skončí v roce 2015.