„Ve všech případech jde o zkušené profesionály, kteří se významně podílejí na plnění úkolů ozbrojených sil v České republice i v zahraničních operacích. Navrhuji jejich

jmenování do hodností stanovených pro velitelské pozice, které zastávají,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar, který vládě návrh na jmenování nových generálů předkládal.

Na seznamu je celkem osm jmen. Ve třech případech se jedná o jmenování do vyšší generálské hodnosti, v pěti případech o jmenování plukovníků do hodnosti brigádního generála.

Vláda návrh schválila a v případě souhlasu prezidenta má ke jmenování dojít 28. října u příležitosti stého výročí vzniku Československa.

Ministr obrany navrhl jmenovat do hodnosti armádního generála současného náčelníka Generálního štábu generálporučíka Aleše Opatu. Do hodností generálmajora velitele Vzdušných sil brigádního generála Petra Hromka a velitele Pozemních sil brigádního generála Josefa Kopeckého.

Jmenovat do generálské hodnosti pak navrhl plukovníky Petra Lančiho, zástupce velitele Vzdušných sil, plukovníka Jaroslava Schöna, zástupce ředitele Sekce podpory ministerstva obrany, René Nábělka a Radka Horáčka z Vojenského zpravodajství a také zástupce velitele Pozemních sil Petra Procházku.

Zkušeného výsadkáře Zeman jednou odmítl

Toho v květnu prezident Zeman odmítl jmenovat. „Otázku jmenování generálů v zásadě nekomentuji,“ uvedl tehdy pouze prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že je to v pravomoci prezidenta republiky.

Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil povyšuje do hodností generálů na návrh vlády, a to tradičně na Pražském hradě. Jde však čistě o jeho pravomoc. Na generálskou hodnost totiž neexistuje žádný nárok, a své důvody tak nemusí nikomu zdůvodňovat.

Podle informací dvou zdrojů z generálního štábu tehdy někdo z vojáků po zveřejnění jmen navržených vládou zřejmě poslal „přípis“, ve kterém prezidenta barvitě upozornil na Procházkovu minulost. Tehdejší ministryně obrany Karla Šlechtová ale později přišla s informací, že by si prezident Zeman mohl jmenování Procházky ponechat „případně na podzim“. Zdůvodnil to podle jejích slov tím, že si potřebuje zjistit další informace.

Elitní voják čelil vyšetřování za to, že v roce 2009, kdy velel české jednotce v afghánském Lógaru, dva z jeho vojáků v misi nosili na přilbách symboly nacistických jednotek. Procházka za to dostal kázeňský postih, když podle někdejších prohlášení generálního štábu i tehdejšího ministra obrany Martina Bartáka se „snažit aféru ututlat a neoznámil ji nadřízeným“.

Státní zástupce během vyšetřování případu ale v roce 2010 konstatoval, že se Procházka jako velící voják žádného trestného činu nedopustil a zastavil jeho stíhání.

Procházka platí za zkušeného velitele. Působil v řadě funkcí u výsadkových jednotek včetně pozic zástupce velitele brigády a zástupce velitele Velitelství výcviku a Vojenské akademie.

V druhé polovině devadesátých let stál jako velitel 4. výsadkové roty u zrodu prakticky první zcela profesionální jednotky – 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi. Zúčastnil se nasazení v šesti zahraničních operacích a působil ve strukturách NATO. V hodnosti plukovníka je už od roku 2009.